USESEA046 Post-jugoslávská politika

Fakulta veřejných politik v Opavě
léto 2017
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Lukáš Vomlela, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Lukáš Vomlela, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Lukáš Vomlela, Ph.D.
Ústav středoevropských studií – Fakulta veřejných politik v Opavě
Předpoklady
Odborné znalosti:
Studenti prokazují znalosti klíčových faktorů souvisejících s politickým vývojem zemí bývalé Jugoslávie, znají hlavní příčiny rozpadu Jugoslávie, hlavní selhání samosprávného socializmu, politického systému Socialistické federativní republiky Jugoslávie a roli Svazu komunistů Jugoslávie. Studenti rozumí hlavním problémům Socialistické federativní republiky Jugoslávie, které vedly k jejímu rozpadu, znají další politický vývoj těchto zemí a důvody opožděné demokratizace a problémy demokratické konsolidace, které byly způsobeny značnou politickou nestabilitou v tomto prostoru. Studenti znají současný stranické a politické systémy zkoumaných zemí a hlavní problémy těchto zemí, které přetrvávají do dneška. Prokazují znalosti základních pramenných textů, souvisejících s výzkumem politického a stranického systému ve zkoumaných zemích.

Odborné dovednosti:
Studenti umějí vyhledat a utřídit relevantní informace na základě vymezených metodologických, formálních a obsahových podmínek a získávat nové informace související s problematikou. Jsou schopni písemně zpracovat seminární práci na zadané téma, související s rozpadem Jugoslávie, tranzicí a konsolidací demokracie v zemích bývalé Jugoslávie. Studenti prokazují schopnost samostatně kriticky analyzovat současnou politiku postjugoslávských zemí a jsou schopni aplikovat teoretické poznatky. Prokazují schopnosti použít kvalitativní a kvantitativní metody společenských věd a aplikovat je na oblast výzkumu politického prostředí v zemích bývalé Jugoslávie a komparovat jej s prostředím ve středoevropských zemích. Zjištěné poznatky umějí klást do vzájemných souvislostí a kriticky je analyzovat.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit posluchače s politickým vývojem zemí bývalé Jugoslávie a poskytnout srovnání s prostorem střední Evropy. Ve výuce jsou vysvětleny hlavní rozdíly mezi podobou komunizmu ve střední a východní Evropě a jugoslávským specifickým modelem tzv. samosprávným socializmem. Rovněž se zabývá velmi obtížnou koexistencí jednotlivých jugoslávských republik a autonomních oblastí, jejich obtížnou spolupráci s federálními orgány společného soustátí a hlavními faktory, které vedly k dezintegraci Socialistické federální republiky Jugoslávie. Předmět se rovněž věnuje válečným konfliktům na území bývalé Jugoslávie a jejich dopadu na další politický vývoj těchto zemí. Předmět se zabývá současnými politickými a stranickými systémy zemí bývalé Jugoslávie a srovnává jejich obecné rysy se zeměmi střední Evropy. Student se po absolvování předmětu bude orientovat v problematice rozpadu Jugoslávie, následných válkách a porozumí současné politice zemí bývalé Jugoslávie.
Osnova
  • 1. Jugoslávie po 2. světové válce, politický vývoj.
    2. Specifika Jugoslávského samosprávného socializmu, porovnání s ostatními komunistickými zeměmi.
    3. Problémy Jugoslávie po smrti Tita. Ekonomická a politická krize. Rozpad Svazu komunistů Jugoslávie.
    4. Jugoslávské republiky v procesu tranzice. Srovnání s vývojem ve střední Evropě.
    5. Přerušená demokratizace, rozpad Jugoslávie a válka 1991 - 1995.
    6. Státy bývalé Jugoslávie po Daytonském míru. Konsociační demokracie v Bosně a Hercegovině.
    7. Problémy Federativní republiky Jugoslávie. Kosovská krize a mezinárodní intervence. Postoje středoevropských zemí (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) k řešení Kosovské krize.
    8. Pád režimu S. Miloševiće a demokratizace Srbska.
    9. Vyhlášení nezávislosti Černé Hory a Kosova.
    10. Politické a stranické systémy současných postjugoslávských zemí.
    11. Rozdíly ve stranických systémech zemí střední Evropy a zemí západního Balkánu.
    12. Střední Evropa a postjugoslávský prostor.
Literatura
    povinná literatura
  • STOJAROVÁ, V. a EMERSON, P. (eds.). Party Politics in Western Balkans. London, 2010. ISBN 0-415-55099-8. info
  • COHEN, L. J. a DRAGOVIĆ-SOSO, J. (eds.). State Collapse in South-Eastern Europe: New Perspectives on Yugoslavia´s Disintegration. West Lafayette, 2008. ISBN 978-1-55753-460-6. info
  • RAMET, S. P. a PAVLAKOVIĆ, V. Serbia since 1989. Politics and Society under Milošević and after. Washington, 2007. ISBN 978-0-98650-6. info
  • PIRJEVEC, J. Jugoslávie 1918 - 1992. Vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Praha, 2000. ISBN 80-7203-277-1. info
  • WOODWARD, S. L. Balkan Tragedy. Chaos and Dissolution after the Cold War. Washington, 1995. ISBN 0-8157-9513-0. info
    doporučená literatura
  • ŠTĚPÁNEK, V. Jugoslávie - Srbsko - Kosovo. Kosovská otázka ve 20. století. Brno, 2011. ISBN 978-80-210-5476-9. info
  • BUJWID-KUREK, E. Państwa pojugosłowiańskie. Szkice politologiczne. Kraków, 2008. ISBN 978-83-233-2495-9. info
  • MALEŠEVIĆ, S. Ideology, legitimancy and the new state. London, 2002. ISBN 0-7146-5215-6. info
  • COHEN, L. Serpent in Bosom. The Rise and Fall of Slobodan Milošević. Colorado, 2001. ISBN 8-8133-2902-7. info
  • ŠESTÁK, M. a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha, 2001. ISBN 80-7106-266-9. info
Informace učitele
Požadavky k zápočtu: během semestru posluchači vypracují prezentaci a seminární práci na vybrané téma. Kromě pravidelné četby zadané literatury se očekává aktivní účast studentů v seminárních diskusích.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2014, léto 2015, léto 2016, léto 2018, léto 2019.