USESEB060 Vzdělávací politika středoevropských zemí

Fakulta veřejných politik v Opavě
léto 2018
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Juraj Kalnický, PhD., Prof. h.c. (přednášející)
doc. PhDr. Juraj Kalnický, PhD., Prof. h.c. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Juraj Kalnický, PhD., Prof. h.c.
Ústav středoevropských studií – Fakulta veřejných politik v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout studentům relevantní informace z konceptuálně-teoretické báze vzdělávací politiky evropského společenství (EU/EK, OSN/UNESCO, OECD, RE). Předmět zahrnuje také aplikace v rámci zemí EU v komparaci s vybranými ekonomicky a kulturně rozvitými zeměmi světa. Studenti si osvojí základní kategorie, paradigmata, která umocní formování jejich sociálních, profesně-oborových, diagnosticko-výzkumných, evaluačních, decizně-řídících, sebereflexních a intervenčních kompetencí, včetně dovedností kritické analýzy edukační praxe a přípravy kontinuálního koncepčního řešení v duchu inovačních trendů strategie celoživotního učení (učící se jedinci, učící se organizace, učící se společnost).
Osnova
  • 1. Vzdělávací politika jako jeden z nástrojů politiky evropského společenství; strategické cíle vzdělávací politiky, význam operačních cílů vzdělávací politiky.
    2. Základní kategorie vzdělávací politiky; metodologie vzdělávací politiky - systémové pojetí (Bertallanfy); paradigma vzdělávací politiky; principy vzdělávací politiky, uznávání dokladů o absolvování vzdělání, maximálního rozvíjení potenciálu všech jedinců, proměny tradiční školy, participace sociálních partnerů, zvyšování kompetencí učitelů; zefektivňování edukačních procesů; principy v historické genezi a komparaci;
    3. Konceptuální rámec vzdělávací politiky - základní požadavky kvality, hlavní prvky konceptuálního rámce vzdělávací politiky.
    4. Nástroje vzdělávací politiky; typologie nástrojů; regulační nástroje; finanční a hmotné (produkční
    a investiční) nástroje - pozitivní i negativní; informační, přesvědčovací a edukační nástroje; monitorovací a evaluační nástroje; kurikulární nástroje.
    5. Vzdělávací politika jako předmět zkoumání z úrovně geneze evropské administrativy a legislativy (EU/EK, OSN/UNESCO, OECD, RE - evropské úmluvy o uznávání diplomů - od r. 1953 - po Lisabonskou úmluvu 1997 [s podporou Lucemburského, Cardiffského a Kolínského procesu]; Římská smlouva 1957, vznik ESF, - až Maastrichtská smlouva 1992; Boloňský proces - Sorbonnská deklarace 1998, Boloňská deklarace 2010, Pražský summit 2001, Berlínský summit 2003, Bergenský summit 2005, Londýnský summit 2007, Louvain-la-Neuve summit 2009, a dal.); mezinárodní komparativní výzkumy PISA a TIMSS, TALIS;
    6. Vzdělávací politika jako předmět zkoumání z úrovně geneze administrativy a legislativy jednotlivých členských zemí EU, z úrovně implementace v jejich územních celcích (kraje; wojewódstwa) a z úrovně implementace v jejich obcích.
    7. Výkonné evropské instituce činné v evropské vzdělávací politiky - Rada Evropské unie (pro vzdělávání, mládež a kulturu) - hlavní rozhodovací orgán EU; Generální ředitelství pro vzdělání
    a kulturu EK; EACEA - výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast; CEDEFOP - evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy; ETF - evropská nadace odborného vzdělávání; Výbor pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu; Eurydice - informační síť pro zefektivnění výměny informací o aktuálních otázkách edukace v členských zemích.
    8. Fáze dalšího rozvoje Lisabonské strategie po r. 1997: I. Přijetí strategických směrů (2002); II. Revize strategie (2004); III. Nový referenční rámec (2007) - [8 zaměření: CŽU, modernizace školství, modernizace odborné přípravy, modernizace VŠ školství, klíčové kompetence, větší spravedlnost ve vzdělávání a odborné přípravě, zaměstnatelnost, podpora efektivity ve vzdělávání a odborné přípravě];
    9. Koncept a strategie celoživotního učení - změna zaměření z celoživotního vzdělávání na celoživotní učení, (konference UNESCO o VD - Elsinor 1947, Montreal 1960, Tokyo 1972, Paříž 1985, Hamburk 1997, Belem 2009); Memorandum EU o CŽU 2000; Strategie o CŽU členských zemí EU; rozšíření konceptu CŽU od pedagogiky, přes andragogiku - ke gerontagogice - vliv prognóz demografického vývoje do r. 2050;
    10. Propojenost Konceptu modernizace a zefektivňování školství, včetně odborné přípravy a Konceptu zaměstnatelnosti; podpůrné a rozvojové edukační a výzkumné komunitární programy a projekty Phare, Leonardo da Vinci, Socrates, Erasmus, Comenius, Tempus, Ceepus, Copernicus, Grundtvig, Lingua, Minerva, Ispa, Sapard, Barrande, Eureka a dal.
    11. Koncepty kompetencí; kompetenční rámec EU - klíčové kompetence pro ZŠ; kompetence pro SŠ; kompetence pro V
Literatura
    povinná literatura
  • KALOUS, J., VESELÝ, A. (eds.). Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum, 2006. info
  • BRDEK, M., VYCHOVÁ, H. Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004. info
  • PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě, základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Praha: Portál, 1999. info
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, J. - VETEŠKA, J. Andragogický slovník. 294 s. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3960-1. info
  • KALNICKÝ, J. Učící se organizace - formulování rozvoje a realizace. In: HRM - řízení lidských zdrojů. Ostrava: Repronis, 2012. ISBN 978-80-7329-300-3. info
  • The Millennium Development Goals. New York: OSN, 2009. info
  • KALNICKÝ, J. Aktuálnost filozofie celoživotního učení. In: Systémová andragogika. Ostrava: PF OU, 2007. info
  • KALOUS, J., VESELÝ, A. (eds.). Vybrané problémy vzdělávací politiky. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1262-3. info
  • McGINN, N. a WELSH, T. Decentralization of Education: Whay, When, Chat and How? Paris: UNESCO - IIPP, 1999. info
  • NEZVALOVÁ, D. Vzdělávací systémy ve vyspělých zemích. Olomouc: UP, 1998. ISBN 80-7067-796-1. info
  • TAYLOR, S., RIZVI, F., LINGARD, B., HENRY, M. Educational Policy and the Politics of Change. London: Routledge, 1997. info
  • KALOUS, J. Teorie vzdělávací politiky. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997. info
Vyučovací jazyk
Angličtina
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2016, léto 2017, léto 2019.