UVSRPEN001 Formování sociálních a politických identit v Evropě

Fakulta veřejných politik v Opavě
zima 2010
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Garance
doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D.
Ústav veřejné správy a sociální politiky – Fakulta veřejných politik v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz přibližuje mechanismy formování sociálních identit a jejich význam pro sociální a politické jednání aktérů. V úvodní části se studenti seznámí s obecnou teorií identity, popisující způsoby tvorby sociální i osobní identity. Druhá část je věnována otázkám formování, udržování a proměny národních identit jako prototypů identit politických, jejichž vznik úzce souvisí s procesy formování moderních států. Závěrečná část se vztahuje k otázkám protestních politických identit v kontextu moderních sociálních hnutí a dále nadnárodních sociálních identit, které v současnosti souvisí s fenomény transnacionální migrace a evropské integrace.
Osnova
  • Přehled probírané látky:
    I. blok: Obecná teorie identity
    1. Zkoumání identit v historické, sociologické, politologické a filosofické perspektivě.
    2. Sociální konstrukce identity: kulturní identita; organismus, sexualita a identita.
    3. Politická identita - využití pojmu identity v kontextu zkoumání politických procesů.
    II. blok: Národní identita jako prototyp politické identity
    4. Národní identita a formování veřejného politického prostoru; kulturní a politické pojetí národa.
    5. Mechanismy vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století: identifikace předků, folklór, masová kultura.
    6. Národní hnutí malých (potlačovaných) národů, národní identita v rétorice politických stran.
    7. Multikulturní společnost a vytváření regionálních identit (na příkladu Slezska).
    8. Identita národních menšin, etnocentrismus a nacionalismus, strategie kulturní asimilace.
    III. blok: Protestní identity a nadnárodní sociální identity
    9. Formování protestních identit v kontextu sociálních hnutí (příklad anti-globalismu).
    10. Proměny politických identit ve střední Evropě po r. 1989 (post-socialistický nacionalismus, anti-feminismus a nové
    formy antisemitismu a jejich projevy v rétorice politických stran).
    11. Transnacionální migrace a identita.
    12. Evropská politická identita (národnost, občanství a sociální integrace v nové Evropě).
Literatura
    povinná literatura
  • SZALÓ, C. Transnacionální migrace. Proměny identit, hranic a vědění o nich. Brno: CDK, 2007. info
  • THIESSOVÁ, A.-M. Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. Brno: CDK, 2007. info
  • MARADA, R. (ed.). Etnická různost a občanská jednota. Brno: CDK, 2006. info
  • SZALÓ, C. - NOSÁL, I. (eds.). Mozaika v rekonstrukci: formování sociálních identit v současné střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politol, 2003. info
  • HROCH, M. (ed.). Pohledy na národ a nacionalismus. Praha: SLON, 2003. info
    doporučená literatura
  • BAŠOVÁ, A. - BARŠA, P. Přistěhovalectví a liberální stát (Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku). Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politol, 2005. info
  • FAFEJTA, M. Úvod do sociologie sexuality a pohlaví. Věrovany: Jan Piszkiewicz, 2004. info
  • ŠMAUSOVÁ, G. Proti tvrdošíjné představě o ontické povaze těla a gender. In Barša, P. (ed.): Politika rodu a sexuální identity. Sociální studia 7. Brno: Masarykova univerzita, 2003. info
Informace učitele
Průběžná četba zadané literatury, aktivní účast na seminářích, písemná seminární práci v rozsahu 4 stran na téma regionální identity z oblasti studentova rodiště nebo bydliště, shrnuta v podobě ústního referátu na semináři. Předmět je zakončen zkouškou, kterou tvoří test s cca 30 uzavřenými otázkami se čtyřmi možnostmi odpovědi, z nichž může být správně jedna, více, všechny nebo žádná; pro složení zkoušky je třeba správně zodpovědět dvě třetiny otázek.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2009, zima 2011.