UPPVBK012 Dějiny pedagogiky

Fakulta veřejných politik v Opavě
zima 2014
Rozsah
Přednáška 8 HOD/SEM. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Kamil Janiš, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Kamil Janiš, Ph.D.
Ústav pedagogických a psychologických věd – Fakulta veřejných politik v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Studenti budou seznámeni s vývojem pedagogického myšlení od antiky až po 1. polovinu 20. století a větší pozornost je věnována dějinám pedagogiky v českých zemích od 9. století n. l. do 1. poloviny 20. století. Studenti získají znalosti z vývoje pedagogických teorií a názorů jednotlivých osobností reprezentující dané pedagogické směry nebo tvořící svůj vlastní pedagogický směr. V rámci výuky bude kladen důraz na hledání historických a současných souvislostí s oblastmi sociálně patologických jevů, které se vyskytovaly a prolínaly dějinným vývojem. Důraz bude kladen na souvislosti s dnešní dobou, a to nejen z pohledu školství, ale i výchovy obecně. Výstupy z učení: Odborné znalosti: Student umí popsat a charakterizovat jednotlivé vývojová období z pohledu dějiny výchovy a pedagogiky. Zná významné představitele pedagogiky Odborné dovednosti: Student umí kriticky hodnotit jednotlivé pedagogické názory a koncepce. Vyvozovat vlastní závěry a soudy. Obecná způsobilost: Student dovede v praxi analogicky využít příklady dobré praxe z historie dějin výchovy a pedagogiky.
Osnova
  • 1. Dějiny pedagogiky jako vědní obor.
    2. Antická výchova a její hlavní představitelé - spartský a athénský výchovný systém, sokratovský rozhovor - možnosti aplikace v současnosti, sociální a etický relativismus v oblasti sociálních věd v současnosti, Platónovy a Aristotelovy názory na výchovu a společnost, římský utilitarismus vs. filozofické pojetí utilitarismu.
    3. Výchova ve středověku. Církevní školy. Rytířská výchova. Scholastika.
    4. Renesanční pedagogika - přínos myšlenek da Feltreho v oblasti výchovy ve volném čase, rozbor díla F. Rabelais a možnosti využití jeho myšlenek o výchově v praxi, rozbor díla E. Rotterdamského a platnost jeho názorů na výchovu a vzdělávání, postavení žen ve vzdělávacím systému J. L. Vivesa, propojení teorie a praxe v názorech renesančních pedagogů.
    5. Pedagogika reformační a protireformační - přínos J. Husa v oblasti výchovy a vzdělávání, M. Luther a jeho přínos výchově a vzdělávání, jezuitské školství - klady a zápory, nebezpečí plynoucí z jezuitského kosmopolismu v analogii se současnou globalizací.
    6. Jan Ámos Komenský - odkaz J. A. Komenského dnešku, charakteristika hry jako prostředku výchovy dle Komenského, možnosti aplikace Komenského myšlenek v současnosti, srovnání Komenského školního řádu s vybraným školním řádem ze současnosti.
    7. Pedagogické myšlení 17. a 18. století - John Locke - tabula rasa, výhody a nevýhody individuální výchovy, využití atypických hraček v práci s dětmi dle J. Locka a možnosti aplikace využití atypických hraček v práci s dětmi v současnosti, mravní výchova dle J. Locka. Jean Jacques Rousseau - rozbor díla Emil čili o výchově, klady a zápory Rousseauových myšlenek, analogie s dnešním poznáním.
    8. Filantropismus a humanistická pedagogika - J. B. Basedow a aplikace jeho myšlenek v současném výchovně vzdělávacím systému, J. H. Pestalozzi - jeho odkaz v podobě humanistické pedagogiky, pedagogické myšlenky.
    9. Německá a ruská pedagogika 19. století - Diesterwegovo pojetí výchovy, jeho didaktické zásady použitelné v současnosti, Diestewegův odkaz sociální pedagogice. J. F. Herbart - výchovné vyučování, 4 formální stupně, klady a zápory Herbartových názorů, znaky herbartismu v současném výchovně vzdělávacím systému. Fröbel a jeho přínos předškolní výchově. L. N. Tolstoj - volná škola, aplikace zážitku v současném výchovně vzdělávacím systému, klady a zápory Tolstého konceptu volné školy. K. D. Ušinskij a jeho novátorské názory na výchovu a vzdělávání, význam fyziologie pro pedagogiku, význam mateřského jazyka jako základ pro učení se jiným předmětům.
    10. Školská soustava v českých zemích - klášterní, katedrální, farní, cechovní, kupecké a městské školy, sociální postavení učitele (vychovatele), školský systém Jednoty bratrské, školské reformy M. Terezie a Josefa II., formování institucí zajišťující zájmové činnosti pro děti a mládež, informace o sociálně patologických jevech ve školním řádu z 19. století a porovnání se současným školními řády, vývoj české školské soustavy v letech 1774 - 1938.
    11. Vývoj českého pedagogického myšlení od vlasteneckých učitelů po současnost - J. L. Ziegler a jeho nadčasové myšlenky ve vztahu k českému mluvenému jazyku (haplologie), pedagogický odkaz J. N. J. Filcíka, význam G. A. Lindnera pro sociální pedagogiku a vychovatelskou činnost, význam mezipředmětových vazeb s odkazem na O. Chlupa, platnost myšlenek o výchově O. Kádnera, A. B. Svojsík a jeho význam pro mimoškolní výchovu, V. Příhoda přednosti jeho reformních myšlenek.
    12. Pedagogické směry 20. stol. u nás a v zahraničí - uplatnění projektového vyučování dle J. Deweye p
Literatura
    povinná literatura
  • JANIŠ, K. ml. Vybrané kapitoly z dějin výchovy. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2009. ISBN 978-80-7248-512-3. info
  • KASPER, T., KASPEROVÁ, D. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2429. info
  • PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-584-9. info
  • ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN, 1988. info
  • CIPRO, M. Průvodce dějinami výchovy. Praha: Panorama, 1984. ISBN 80-238-6334-7. info
    doporučená literatura
  • VRABCOVÁ, D., JANIŠ, K. Vybrané pedagogické osobnosti východních Čech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-525-2. info
  • CIPRO, M. Slovník pedagogů. Praha: Miroslav Cipro, 2001. ISBN 80-238-6334-7. info
  • ŠTVERÁK, V., ČADSKÁ, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-7184-797-6. info
  • VESELÁ, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: MU, 1992. ISBN 80-210-0458-4. info
  • KOVÁŘÍČEK, V., KOVÁŘÍČKOVÁ, I. Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc: UP, 1989. info
Výukové metody
Přednáška s aktivizací
Přednáška s diskusí
Kooperativní
Metody hodnocení
Analýza výkonů studenta
Informace učitele
Student si nastuduje vybrané téma v rámci stanovených studijních okruhů souvisejících s oborem sociální patologie a prevence. Vypracování a schválení jednotlivých úkolů a účast na skupinových konzultacích je podmínkou k udělení zápočtu ke zkoušce.
Ústní zkouška v rozsahu přednášek a základní literatury.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2021, léto 2022.