MAR012 Prostorová ekonomika

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
zima 2006
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Ing. Halina Starzyczná, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.
Katedra podnikové ekonomiky a managementu – Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Prostorová ekonomika zkoumá ekonomické aktivity v prostoru, zkoumá, jak vzniká prostorové uspořádání hospodářství, jak toto uspořádání ovlivňuje aktivitu ekonomických subjektů a jak tyto subjekty zpětně působí na prostorové uspořádání ekonomiky. Cílem kurzu je při respektování současné právní úpravy a všech podmínek svobodného podnikání pochopit základní souvislosti vyváženosti a proporcionality ekonomických aktivit. K tomu by měla nápomoci základní znalost územních aspektů podnikání přes lokalizační teorie ekonomických subjektů hlavních sfér podnikání, až po úlohu státu v rozvoji ekonomických aktivit na jedné straně a lokalizační rozhodování podniků na straně druhé. Kurz je určen především pro pracovníky státní správy a místní samosprávy k orientaci v problematice optimalizace ekonomických aktivit, ale i pro podnikovou sféru.
Osnova
  • Struktura výkladu:
    1. Úvod do prostorové ekonomiky
    2. Obecné teoretické přístupy
    3. Prostorová dimenze ekonomických aktivit
    4. Česká sídelní soustava
    5. Technická infrastruktura a pozemky
    6. Výrobní sféra
    7. Územní strategie maloobchodu
    8. Úloha orgánů státní správy a samosprávy v rozvoji ekonomických aktivit
    9. Lokalizační rozhodování podniků
    Obsah kurzu:
    1. Úvod do prostorové ekonomiky
    Základní pojmy. Mikroekonomická a makroekonomická východiska. Hlavní "aktéři" (podniky, samosprávy, stát ), jejich funkce a vztahy.
    2. Obecné teoretické přístupy
    Hlavní vývojové etapy teorie prostorové ekonomiky. Základní modely. Neoklasická lokalizační teorie. Behavioristická koncepce lokalizace. (Von Thünenova teorie. Weberovo lokalizační minimum. Teorie centrálních míst atd.).
    3. Prostorová dimenze ekonomických aktivit
    Faktory rozmístění pro výběr lokality. Územní dělba činností. Osídlení jako základna územní organizace ekonomických aktivit. Sociální infrastruktura. Změny prostorových forem organizace společnosti. Urbanizace. Koncentrace, centralizace a aglomerace v osídlení.
    4. Česká sídelní soustava
    Vývojové tendence. Principy vývoje - střediskovost a spádovost. Hierarchie spádovosti a její stupně. Středisková soustava osídlení. Sídelní aglomerace. Městské regiony. Venkovské osídlení. Posouzení rovnoměrnosti rozmístění střediskových sídelních útvarů.
    5. Technická infrastruktura a pozemky
    Význam technické infrastruktury pro rozvoj území. Členění technické infrastruktury. Koncepce fungování a rozvoje technické infrastruktury. Prostorové priority rozvoje infrastruktury. Specifika jednotlivých odvětví. Pozemky, jejich připravenost a dostupnost.
    6. Výrobní sféra
    Výroba, její postavení v národním hospodářství. Klasifikace a charakter výroby. Prostorové aspekty umístění . Hlavní hlediska lokalizace nových výrob.
    7. Územní strategie maloobchodu
    Maloobchod a jeho funkce v ekonomickém makrosystému. Životní cyklus maloobchodu. Systemizace maloobchodních jednotek. Principy řešení a uspořádání maloobchodní sítě. Obchodní vybavenost sídelních útvarů. Preference zákazníků a jejich vliv na vývoj struktury obchodní sítě.
    8. Úloha orgánů státní správy a samosprávy v rozvoji ekonomických aktivit
    Postavení státu v rozvoji ekonomických aktivit včetně obchodních sítí. Nástroje ovlivňování lokalizačních podmínek v rámci platné legislativy. Realitní politika. Účast v rozvojových projektech. Regulativy funkčního využití území řešených územním plánem. Politika EU.
    9. Lokalizační rozhodování podniků
    Hlediska rozhodování. Vztah podniků k okolí.

    V rámci výuky kurzu ani k jeho prezentaci nejsou elektronická média využívána.
Informace učitele
Úspěšné absolvování písemného testu v průběhu semestru z dosud probrané látky, zpracování a obhajoba seminární práce na zadané téma jsou předpokladem přijetí ke zkoušce a poslouží při ní jako doplňkové hodnocení. Absolvování kurzu se uzavírá ústní zkouškou.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 1990, léto 1991, zima 1991, léto 1992, zima 1992, léto 1993, zima 1993, léto 1994, zima 1994, léto 1995, zima 1995, léto 1996, zima 1996, léto 1997, zima 1997, léto 1998, zima 1998, léto 1999, zima 1999, léto 2000, zima 2000, léto 2001, zima 2001, léto 2002, zima 2002, léto 2003, zima 2003, léto 2004, zima 2004, léto 2005, zima 2005, léto 2006, léto 2007, zima 2007, léto 2008, zima 2008, léto 2009.