Kamera, střihová skladba a digitální postprodukce
Cíle studijního programu
Bakalářský profesní studijní obor je zaměřený na kameru, střihovou skladbu a digitální postprodukci (color grading, zvukovou dramaturgii a zvukovou postprodukci, digitální šíření umění prostřednictvím digitálních technologií a nových médií). Obor reaguje na společenskou potřebu po pracovnících, kteří disponují potřebnými teoretickými i technologickými znalostmi a zároveň praktickými a tvůrčími dovednostmi v oblasti digitálního šíření aktivit v kreativních průmyslech v profesionální kvalitě. Hlavním cílem je zvládnutí nových digitálních možností snímání a postprodukčního zpracování obrazu a zvuku, řemeslné a tvůrčí aspekty kamerového snímání, střihové skladby a zvukové dramaturgie. Studenti získávají profesní vědomosti v oblasti filmové i televizní tvorby, a to napříč žánry – studium má studenty mimo jiné motivovat k vlastní tvůrčí činnosti, zajistit jim nejen možnost konzultace, ale také pravidelné spolupráce s profesionálními tvůrci v profesionálních podmínkách, a dosáhnout tak vysoké míry připravenosti na praktické působení ve všech oblastech audiovizuální tvorby nebo na práci v jiných kulturních a společenských institucích. Smyslem je připravit na výkon povolání odborné pracovníky schopné odpovědného a samostatného provádění specifických tvůrčích činností v oblasti audiovize a kulturních institucí, kteří mají jak specializovanou průpravu, tak širší přehled v problematice kulturní historie a škále uměleckých a publicistických žánrů. Jsou odborně erudovaní a zároveň přemýšliví a umělecky tvořiví. Zvládají ve své specializaci filmovou, televizní a rozhlasovou práci od zpravodajských základů přes publicistiku a dokument po tvůrčí a autorskou dramatickou tvorbu. Součástí studia je také praxe v tuzemských institucích.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Bakalářský profesní studijní obor je zaměřený na kameru, střihovou skladbu a digitální postprodukci (color grading, zvukovou dramaturgii a zvukovou postprodukci, digitální šíření umění prostřednictvím digitálních technologií a nových médií). Obor reaguje na společenskou potřebu po pracovnících, kteří disponují potřebnými teoretickými i technologickými znalostmi a zároveň praktickými a tvůrčími dovednostmi v oblasti digitálního šíření aktivit v kreativních průmyslech v profesionální kvalitě. Hlavním cílem je zvládnutí nových digitálních možností snímání a postprodukčního zpracování obrazu a zvuku, řemeslné a tvůrčí aspekty kamerového snímání, střihové skladby a zvukové dramaturgie. Studenti získávají profesní vědomosti v oblasti filmové i televizní tvorby, a to napříč žánry – studium má studenty mimo jiné motivovat k vlastní tvůrčí činnosti, zajistit jim nejen možnost konzultace, ale také pravidelné spolupráce s profesionálními tvůrci v profesionálních podmínkách, a dosáhnout tak vysoké míry připravenosti na praktické působení ve všech oblastech audiovizuální tvorby nebo na práci v jiných kulturních a společenských institucích. Smyslem je připravit na výkon povolání odborné pracovníky schopné odpovědného a samostatného provádění specifických tvůrčích činností v oblasti audiovize a kulturních institucí, kteří mají jak specializovanou průpravu, tak širší přehled v problematice kulturní historie a škále uměleckých a publicistických žánrů. Jsou odborně erudovaní a zároveň přemýšliví a umělecky tvořiví. Zvládají ve své specializaci filmovou, televizní a rozhlasovou práci od zpravodajských základů přes publicistiku a dokument po tvůrčí a autorskou dramatickou tvorbu. Součástí studia je také praxe v tuzemských institucích.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- vizuální a zvukové složky filmového a televizního díla napříč žánry, zejména v oblasti kamer. a zvuk. tvorby a digit. postprodukce - střihová skladba - zvuková postprodukce a mix zvuku - teorie barev, možnosti color gradingu - technologie viz. efektů
- kulturní historie a kánonu světové a české kinematografie a literatury
- tvorby, designu a správy webových stránek
- ve fázi natáčení i obrazové či zvukové postprodukce jako: – střihači – kameramani – zvukaři – color gradisté – specialisté na filmové efekty – kompozitoři – koordinátoři – asistent uvedených profesí
- při realizaci živého audiovizuálního přenosu – kamerové snímání – živý střih – nazvučení
- v rámci nejrůznějších projektů kulturních průmyslů jako: – kulturní animátoři – lektoři uměleckého vzdělávání a filmové výchovy – organizátoři kulturních akcí po stránce umělecké, technické i produkční – projektoví manažeři
- při analýze, komentování a interpretaci současného i minulého audiovizuálního umění, a to s využitím vhodných analytických metod, kritickém čtení odborných i profesních textů v oboru
- v kritickém přístupu k mediím, analýze mediálních výstupů a pojmenování současných problémů spojených s mediálním prostorem
- přistupovat ke své profesi tvůrčím způsobem, přicházet s vlastními tvůrčími nápady, tyto ideje rozvíjet do vlastní umělecké tvorby, volit a obhájit vlastní postupy řešení
- samostatně a odpovědně se rozhodovat
- své umělecké vize, odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti formulovat v cizím jazyce - angličtině
- pracovat a komunikovat v týmu a nést odpovědnost za výsledky své práce, srozumitelně shrnout své názory a umělecké vize ostatním členům týmu
- do umělecké tvorby zahrnout úvahu o jejím etickém rozměru
- srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i laikům informace o povaze své práce, vlastním tvůrčím přístupu, vizích a názoru na jejich aplikaci v praxi
- Uplatnění absolventa
Studijní program reaguje na společenskou poptávku po pracovnících, kteří disponují potřebnými teoretickými i technologickými znalostmi a zároveň praktickými a tvůrčími dovednostmi v oblasti filmové, televizní a rozhlasové tvorby a také v oblasti šíření umění prostřednictvím digitálních technologií.
Své znalosti a dovednosti bude absolvent schopen uplatnit:
- při realizaci audiovizuálního díla ve fázi natáčení i obrazové či zvukové postprodukce (jako střihač, kameraman, zvukař, color gradista, specialista na filmové efekty, kompozitor, koordinátor či asistent těchto profesí);
- při realizaci živého audiovizuálního přenosu – kamerové snímání, živý střih, nazvučení (kameraman, střihač, zvukař)
- své tvůrčí schopnosti, znalost literární a filmové historie a kulturní povědomí bude schopen uplatnit jako kulturní animátor, lektor uměleckého vzdělávání, lektor filmové výchovy, organizátor kulturních akcí po stránce umělecké, technické i produkční, projektový manažer.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Studijní program obsahuje 35 povinných předmětů (z toho 6 předmětů ZT, i tyto však koncipované s důrazem na uplatnění jejich principů v praxi, a 15 předmětů PZ). Na tento společný základ navazuje 39 povinně volitelných předmětů ve čtyřech skupinách, z 1. skupiny zaměřené na oborová praktika, v rámci nichž se student může více specializovat, je potřeba splnit minimálně 10 kreditů, z dalších tří, které pruhlubují specializaci studentů v oboru a jazykovou kompetenci, po 8 kreditech. V rámci povinně volitelných předmětů čtvrté skupiny se studenti mohou více profilovat a pracovat v meziročníkových ateliérech. Součástí studijního programu je také povinná odborná praxe v každém ročníku. Student musí celkem získat minimálně 180 kreditů. V rámci povinných předmětů student získá 120 kreditů (z toho 18 ZT, 45 PZ), dalších 24 kreditů získá za povinnou odbornou praxi, dalších 36 kreditů musí student získat ze souboru povinně volitelných předmětů. Volitelné ateliéry (dokumentární, dramatický a zvukový) si mohou studenti zapisovat opakovaně, neboť jde o ateliéry, ve kterých se setkávají studenti programu napříč ročníky a pracují týmově na konkrétních tvůrčích úkolech, náplň předmětu se tedy neopakuje, studenti mají možnost si dokonale procvičit v praxi to, co se zatím naučili, zároveň se učí spolupracovat ve filmovém štábu. Studijní plán obsahuje dvě klauzurní práce, v rámci kterých student předkládá semestrální práci, v níž prokazuje nabytí znalostí a dovedností nabytých v dosavadním průběhu studia. V rámci semináře k této práci student s vedoucím pedagogem práce projekt konzultuje. Zkouška z této práce probíhá jako obhajoba projektu, a to před komisí pedagogů jmenovanou vedoucím pracoviště. Společný základ obsahuje předměty z oblastí dějin české a světové kinematografie, vizuální kultury, estetiky, kamerové, střihové a zvukové tvorby, filmových efektů a digitální postprodkukce, dějin umění, digitalizace a restaurování audiovizuálního dědictví. Strukturu společného základu doplňují oborová praktika zaměřená na kamerovou, střihovou a zvukovou tvorbu napříč žánry a prakticky zaměřené ateliéry – dokumentaristický, režijní a zvukový –, předměty zaměřené na týmovou práci, teorii barev, komentované filmové projekce prezentující fimový kánon a zaznamenáníhodné současné snímky či předměty zaměřené na techniku a technologii, filmovou analýzu, digitální restaurování či jazykovou kompetenci v anglickém jazyce.
Studenti na konci studia předkládají bakalářskou práci a absolventský projekt – audiovizuální dílo, jehož explikace a popis vývoje a realizace je součástí projektové části bakalářské práce.
Vytížení studentů v rámci jednotlivých ročníků a semestrů je vyvážené. U povinně volitelných předmětů byl doporučený ročník a semestr stanoven tak, aby předměty logicky navazovaly na sebe i na předměty společného základu, aby v každém semestru byl dostatek předmětů k výběru a zároveň aby student měl možnost splnit stanovený minimální počet splněných kreditů potřebný pro řádné ukončení akademického roku.
Kreditní systém ECTS, délka vyučovací hodiny 45 min.
- Praxe
Student absolvuje v každém ročníku odbornou třítýdenní praxi v některé z audiovizuálních nebo kulturních institucí v regionu, při níž si vyzkouší činnosti spojené s obsahem studia – kamerové, střihačské, zvukařské či postprodukční
audiovizuální práce, práci na digitalizaci či restaurování audiovizuálního dědictví. Zápočet bude udělen na základě pozitivního posudku zpracovaného odborným garantem na daném pracovišti.
Student odevzdá z praxe pedagogovi, který je garantem praxí, zprávu z praxe, v níž popíše průběh praxe a zhodnotí přínos, který pro něj praxe měla.
Dvakrát ročně proběhne společná schůzka pedagogického garanta praxí a lektorů na odborných pracovištích. Jejich náplní bude společná evaluace, výměna zkušeností, projednání připomínek studentů, plánování obsahu dalších praxí s ohledem na potřeby studijního programu.
Za absolvování praxe student získává kredity – celkem 6 kreditů za každý ročník, tedy za 160 hodin praxe.