Sociální patologie a prevence

Profesní bakalářský studijní program je koncipován v souladu se strategickými cíli a prioritami zakotvenými v národních i mezinárodních dokumentech i dlouhodobých záměrech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky nebo Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Studijní program svojí koncepcí reaguje zvláště na společenskou poptávku při prevenci a řešení rizikového chování a potřeby trhu práce. Poměrně široký společenskovědní základ i celková koncepce studia podporují komplexní a interdisciplinární přístup k problémům, schopnost jejich kritické analýzy a hledání samostatných řešení.

Cílem programu je příprava odborníků kompetentních pro realizaci primární, sekundární a terciární prevence rizikového chování v rámci pedagogické a sociální a práce s cílovými skupinami v různých institucích i sférách (např. v rámci rezortů školství, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, spravedlnosti apod.). Multidisciplinarita je patrná ze struktury studijního programu, přičemž propojení jednotlivých oborů a oblastí je vyžadováno a očekáváno jak při realizaci povinných odborných i dobrovolnických praxí podpořených supervizními semináři, tak v seminářích jednotlivých předmětů. Vyučující kladou důraz právě na rozvoj dovedností vidět souvislosti mezi vědními obory v zájmu nalezení vhodného řešení situace klienta.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit jevy vedoucí ke vzniku rizikového chování, vysvětlit současné trendy v teoriích a metodách sociální práce
• charakterizovat etapy vývoje člověka, a to i v kontextu vzdělávání a vývoje společnosti
• objasnit psychologické zákonitosti podstaty psychických procesů a stavů, vysvětlit základy teorie a praxe výchovy a vzdělávání jedinců s důrazem na rizikové chování a prevenci
• popsat a vysvětlit principy sociální práce a supervizí, zná aktuální trendy teorií a metod sociální práce
• analyzovat a interpretovat rizikové jevy, analyzovat životní situaci jedince, který se nachází v krizi
• řešit praktické problémy klientů za pomocí metodických přístupů z oblasti pedagogiky, psychologie, sociální práce, sociální patologie
• aplikovat získané znalosti v praxi sociální práce a prevence rizikového chování
• využívat znalostí komunikačních strategií, edukačních a komunikačních postupů s jedinci zasaženými rizikovým chováním nebo ohroženými sociální exkluzí, je si vědom etických aspektů a dilemat
• používat edukačně-didaktický aparát a je způsobilý tvořit projekty vzdělávacích programů zaměřených na prevenci rizikového chování
• posuzovat a ve spolupráci s klientem řešit jeho obtížnou životní situaci na základě rámcového zadání
• provádět kritickou analýzu postupu řešení problému a hledat řešení, používat odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti v cizím jazyce
• v rámci sebevzdělávání získávat odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti při využívání praktických zkušeností a také samostudiem teoretických poznatků studovaného oboru

Absolventi studijního programu Sociální patologie a prevence mohou najít široké uplatnění v oblasti prevence sociálně patologických jevů (metodik prevence pedagogicko-psychologické poradny, občanská sdružení), dále v nízkoprahových centrech, kontaktních centrech, azylových domech, zařízeních pro osoby se zdravotním postižením, seniory, zařízeních penitenciární a postpenitenciární péče apod.

Absolventi jsou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, oprávněni vykonávat regulované povolání sociální pracovník (stanovisko pro Fakultu veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, Bezručovo náměstí 885/14, 746 01 Opava vydáno Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, který je v této věci uznávacím orgánem dne 1. 12. 2017 (č. j.: MPSV-2017/164297-224/1).

Charakteristické profese:

Výchovný pracovník ve výchovných zařízeních

Výchovný pracovník ve volnočasových zařízeních

Metodik prevence v občanských sdruženích, obecně prospěšných společnostech, neziskových organizacích z oblasti prevence rizikového chování

Pracovník v zařízeních ústavní výchovy, ochranné a preventivně-výchovné péče

Lektor/koordinátor programu primární prevence rizikového chování

Pracovník v sociálních službách

• Sociální pracovník

Rozsah přímé výuky byl orientačně stanoven průměrně na 14 hodin týdně/semestr, délka vyučovací hodiny 45 min. Počet povinných předmětů i počet hodin má od druhého ročníku studia sestupný charakter, aby se rozšiřoval prostor pro samostatné studium i práci studentů. Kreditové hodnocení se řídí standardy ECTS. Povinné předměty zakončené zápočtem, zkouškou jsou hodnoceny 3–6 kredity, semináře k bakalářské práci 5 a 10 kredity, povinně volitelné předměty zakončené zápočtem, zkouškou 2–3 kredity. Počet kreditů vyjadřuje míru náročnosti předmětu, která je dána jak jeho rozsahem, tak stanovenými studijními povinnosti a náročností samostudia.

Pro absolvování studia bude třeba získat 148 kreditů z povinných předmětů, 28 kreditů z povinně volitelných předmětů (20 PVA a 8 PVB) a zbývající kredity z celkového počtu kreditů lze získat buď splněním dalších předmětů dle výběru z PVA, PVB nebo za volitelné předměty vyučované v jiných bakalářských programech či nově nabízené na FVP SU pro všechny programy.

Standardní doba studia – 3 roky.

Standardní studijní plán (celková výše min. 180 kreditů) zahrnuje 31 povinných předmětů, 13 povinně volitelných předmětů – skupina PVA a 7 předmětů povinně volitelných – skupina PVB.

Základní formy výuky přednášky, semináře, konzultace a praxe studentů.

Cílem praxe je ověřit si aplikovatelnost nabytých teoretických poznatků. Do druhého a třetího ročníku studia jsou zařazeny tři typy odborné praxe, jejichž cílem je získat zkušenosti s prací s klientem v terénu, seznámit se s jeho životními podmínkami, potřebami a získat tak nejen základní profesní dovednosti, ale i propojit teoretické poznatky z pedagogiky, psychologie, sociologie, speciální pedagogiky, práva a jiných oborů s potřebami praxe. Odborná praxe I bude uskutečňována v zařízeních, která se profilují na výchovu dětí a mládeže v oblasti volného času, odborná praxe II bude realizována ve vybraných institucích resortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR. Cílem Odborné praxe III je pak již aplikace dosavadních vědomostí a dovedností, které studenti získali v seminářích a odborných praxích I a II v reálných pracovních podmínkách.

Zařízení praxe:

- školní družiny – zaměření na realizaci preventivních programů ve volném čase,

- nízkoprahová a kontaktní centra,

- azylové domy,

- pedagogicko-psychologické poradny – spolupráce s oblastním metodikem prevence,

- občanská sdružení, nestátní a neziskové organizace, charitativní organizace,

- instituce volného času (např. domy dětí a mládeže),

- zařízení pro osoby se zdravotním postižením,

- zařízení pro seniory (domovy pro seniory),

- věznice a instituce postpenitenciární péče,

- zařízení ústavní nebo ochranné výchovy.

Odborná praxe I: rozsah 8 hod. / týden, týdnů 13, průběžná, celkový rozsah 104 hodin

Odborná praxe II: rozsah 8 hod. / týden + 80 hod. / semestr, týdnů 13, průběžná + 2 týdny souvislé, celkový rozsah 184 hodin

Odborná praxe III: rozsah 8 hod. / týden, týdnů 5, souvislá, celkový rozsah 200 hodin

Minimální rozsah bakalářské práce je stanoven na min. 72 000 znaků včetně mezer (do stanoveného počtu se započítává úvod, vlastní text a závěr). Minimální stanovený rozsah lze překročit o jednu polovinu.

Bakalářská práce je samostatná odborná práce studenta bakalářského SP, kterou prokazuje schopnost zpracovat ucelený, logický, přehledný a srozumitelný odborný text, orientovat se v různých informačních zdrojích a kriticky je hodnotit, pracovat s odbornou literaturou, řešit zadané téma s využitím oborových znalostí a dovedností získaných v průběhu studia studijního programu.

Bakalářská práce prokazuje, že student je schopen písemně řešit zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení.

Absolvent bakalářského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu Veřejná správa a sociální politika.