Moderní informatika

Cílem studia ve studijním programu Moderní informatika je připravit absolventy na kariéru v profesích vyžadujících vysokoškolské vzdělání bakalářského stupně profesního typu v oblasti vzdělávání Informatika – ve specializovaných podnicích a institucích zabývajících se programováním či jinými vývojovými pracemi, evidencí a zprostředkováváním informací, analýzou, návrhem a nasazením informačních, databázových a jiných počítačových systémů, nebo ve státní správě.

Ve všech studijních plánech je použit kreditový systém ECTS.

Délka semestru je 13 týdnů, jedna vyučovací hodina trvá 45 minut.

Předkládaný studijní program je se specializacemi, zatím je zahrnuta specializace Informační a komunikační technologie.

Tabulky B-III s kartami předmětů jsou řazeny podle ročníků a semestrů, předměty společného základu jsou vyznačeny šedým podbarvením.

Pravidla pro tvorbu studijních plánů:

- Student je povinen v rámci studia získat 180 kreditů splněním povinných a povinně volitelných předmětů zařazených ve studijním plánu nebo volitelných předmětů.

- Studijní plány jsou navrženy tak, aby z naprosté většiny témat patřících do oblasti vzdělávání Informatika byl vždy alespoň základ obsažen v jednom nebo více povinných předmětech. Pokud se student chce danému tématu věnovat hlouběji, může po splnění povinného základu pokračovat v příbuzném povinně volitelném předmětu.

- Povinné jsou dva předměty pro výuku angličtiny, další podobné předměty si student může vybrat mezi povinně volitelnými, včetně oborové angličtiny. Také jsou k dispozici volitelné předměty pro lektorskou výuku cizích jazyků mimo studijní plány.

- Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do skupin, pro každou skupinu je stanoven minimální počet kreditů, které student musí během studia získat absolvováním zahrnutých předmětů.

- Minimální počty kreditů ve skupinách předmětů jsou nastaveny tak, aby studenti na jednu stranu získali potřebné kompetence pro dané téma z oblasti Informatika, a na druhou stranu měli dostatečnou možnost volby. Takto je koncipována například výuka programovacích jazyků, vývojových nástrojů a souvisejících technologií (skupina Programování), kdy si student musí některé z těchto předmětů zapsat, ale ne nutně všechny.

- U specializací je stanoven společný základ. Součástí společného základu jsou především povinné předměty.

- Struktura studijních plánů odpovídá požadavkům uvedeným v Doporučených postupech pro přípravu studijních programů, včetně požadavků na specializace.

- Struktura předmětů pro kombinované studium je stejná jako u prezenčního studia, pouze hodinové dotace předmětů jsou nižší a jsou přizpůsobeny požadavku zápisu min. 80 hodin v povinných a povinně volitelných předmětech za semestr (kromě absolventského ročníku).

Počty kreditů ve studijním plánu Moderní informatika:

- 113 kreditů za povinné předměty,

- 24 kreditů za povinně volitelné předměty typu A, z toho je třeba splnit předměty za min. 12 kreditů,

- 100 kreditů za povinně volitelné předměty typu B, z toho je třeba splnit předměty za min. 35 kreditů.

Z celkového počtu 237 kreditů (za předměty povinné, PVA, PVB) je 94 kreditů za předměty profilujícího základu (PZ), z toho 46 kreditů za základní teoretické předměty profilujícího základu (ZT).

Ve společném základu jsou předměty v souhrnu za 105 kreditů.

Cílem odborné praxe je uvedení studentů do chodu organizací, ve kterých se budou uplatňovat po absolvování, seznámení s úkoly, které se řeší na pracovních pozicích pro absolventy typických, s běžným pracovním prostředím, a v neposlední řadě navázáním kontaktů na možné budoucí zaměstnavatele a kolegy. Student, který projde předměty pro odbornou praxi, by měl být lépe připraven na své uplatnění na trhu práce.

Studijní plán Moderní informatika je koncipován tak, aby student absolvoval povinnou odbornou praxi v rozsahu nejméně 12 týdnů, a to absolvováním tří předmětů, u každého je rozsah 4 týdny. V uvedeném počtu týdnů se předpokládá běžná pracovní doba 8 hodin/den, tj. 40 hodin týdně.

Konkrétní harmonogram plnění praxe se určuje po dohodě mezi studentem a poskytovatelem praxe tak, aby splňoval souhrnné požadavky na počet dnů a hodin praxe, a aby studentovi pokud možno nenarušoval výuku v ostatních předmětech.

Praxi lze plnit buď průběžně, nebo formou bloku dnů. Pokud bude zvolena průběžná praxe, pak pro tyto účely jsou u studentů prezenčního studia vyhrazeny zejména pátky, kdy neprobíhá výuka v prezenční formě studia, u studentů kombinovaného studia ostatní dny v týdnu (u nich probíhá výuka především v pátky). V semestrech, kdy si studenti zapisují předměty pro odbornou praxi, je zpravidla méně předmětů zakončených zkouškou (například LS v druhém ročníku), tedy je možné pro plnění praxe využít podstatnou část zkouškového období (praxe v bloku).

Pokud přesto plnění praxe zasáhne do části výuky některého předmětu, budou vyučovací hodiny, kterých se student nemohl účastnit, nahrazeny konzultacemi v náhradním termínu.

Studenti, kteří jsou zaměstnáni na plný pracovní úvazek (40 hod. týdně) po dobu min. 12 týdnů a vykonávají práci patřící do oblasti vzdělávání Informatika, mohou požádat o uznání předmětů Odborná praxe I-III. Žádost podají vyučujícímu daného předmětu a přiloží prohlášení svého zaměstnavatele potvrzující uvedené podmínky.

Odborná praxe bude probíhat především na pracovištích organizací, které jsou našimi smluvními partnery. Níže je uveden seznam organizací, se kterými máme uzavřenu rámcovou dohodu, o spolupráci mají zájem i další organizace.

Na daném pracovišti bude student pod dohledem pověřené osoby, která je zaměstnancem této organizace.

Před zahájením odborné praxe budou studentům zprostředkovány veškeré potřebné informace, zejména o konkrétních pracovištích, možných datech nástupu, podmínkách a pravidlech, stanovený vyučující pomůže studentům s formálními náležitostmi. Na zvoleném či určeném pracovišti bude student pod dohledem stanovené osoby z dané organizace plnit zadané úkoly vztahující se k předmětu jeho studia.

Student je povinen v průběhu praxe plnit pokyny dohlížející osoby a po ukončení praxe dodá závěrečnou zprávu o průběhu praxe. Rovněž organizace dodá posudek o průběhu praxe, v němž zhodnotí zapojení studenta do pracovního procesu a přínos praxe pro jeho profesní růst.

Absolventi studijního programu Moderní informatika mají předpoklady k navazujícímu studiu informatiky především v navazujícím magisterském studijním programu Informatika (oblast vzdělávání Informatika), na Filozoficko-přírodovědecké fakultě existují také další studijní programy magisterského stupně, které jsou alespoň částečně v oblasti vzdělávání Informatika.