Multimediální techniky

Také česká společnost se potýká s nedostatkem absolventů přírodovědeckých a technických oborů i oborů aplikovaného výzkumu. Oblast komunikace a popularizace vědy prostřednictvím žánrů využívajících audiovizuální tvorbu je prokazatelně výrazně poddimenzována. Žádný z navazujících magisterských studijních programů na vysokých školách se této oblasti systematicky nevěnuje. Přitom právě video, zvuk, multimédia a moderní média dominují dnešnímu informačnímu světu. Absolventi ryze uměleckých oborů postrádají hlubší znalosti o metodách vědecké práce, neprochází systematickou výukou kritického myšlení, s přírodními vědami se během studia vůbec nesetkávají. Absence fyzikálního vzdělání se projevuje jak v oblasti technické a fyzikální stránky audiovizuální techniky, tak v oblasti obsahu u děl zaměřených na vědu a techniku. Naopak absolventi exaktních oborů se jen výjimečně mohou věnovat tvůrčí práci, tvořit nebo se aktivně autorsky podílet na tvorbě pořadů komunikujících přírodní vědy s nevědeckými cílovými skupinami. Cílem navazujícího programu Multimediální techniky je vytvořit potřebný spojovací můstek mezi tvůrčí prací a schopností realizovat díla komunikující moderní vědu s hlubší znalostí problematiky a s kritickým přístupem, tedy s plnou znalostí vědecké metody. Naše snaha o vznik takového studijního program je v obecném kontextu také logickým důsledkem rostoucí míry specializace, která je charakteristická pro rozvíjející se industriální společnost.

Magisterský program Multimediální techniky je zaměřen na úzkou spolupráci s praxí, na tvorbu nejen klasických audiovizuálních pořadů, ale také na využití nových médií (např. digitální sférické projekce nebo virtuální reality).

Cíle studia:

1. Kvalitní příprava na profesionální práci s multimediální technikou a efektivní spolupráci s umělci, vědci a dalšími specialisty v klíčových oblastech multimediální tvorby. Absolventi budou schopni samostatně zvládnout zejména kompletní realizaci audiovizuálních děl vybraného žánru (film, rozhlas, multimediální pořad, pořady pro sférickou projekci nebo VR, apod.). Budou rozumět obsahu tvůrčích děl a budou o něm schopni s odborníky komunikovat, aplikovat kritické myšlení a rozumět podstatě problematiky také z fyzikálního hlediska.

2. Připravit samostatné tvůrce audiovizuálních děl, kteří budou rozumět komunikované problematice především z oblasti fyziky/astrofyziky a dalších přírodních věd. Část studentů bude směrovat svou tvorbu ke komunikaci a popularizaci vědy.

3. Absolventi studia budou schopni připravovat audiovizuální pořady komunikující vědu středněmetrážního charakteru, celovečerní filmy a případně experimentální díla zkoumající možnosti a hranice nových médií v kontextu s komunikací vědy.

4. Připravit studenty v rámci výuky také na možnost tvořit popularizační pořady v rámci významných vědecko-výzkumných projektů. Pracovníci Ústavu fyziky byli například řešiteli Centra excelence Alberta Einsteina pro gravitaci a astrofyziku (projekt excelence GAČR 14-37086G). Pokračování svého vzdělání zde naleznou studenti, kteří chtějí uplatnit matematické, fyzikální anebo tvůrčí a umělecké znalosti a dovednosti získané v bakalářském studiu.

Absolvent studia je samostatným tvůrcem audiovizuálního/multimediálního pořadu a jemu podobných žánrů. Kurzy kamerové tvorby, střihové skladby, zvukové práce, scenáristiky a dramaturgie absolvuje v takovém rozsahu, aby byl schopen samostatné tvorby autorského (v ideálním případě popularizačního) pořadu. Ovládá techniku filmovou i zvukovou na nejmodernější úrovni a v souladu s aktuálními trendy záznamu a distribuce obsahu, včetně tzv. nových médií. Je schopen realizovat přípravu i postprodukci AV díla. Rozumí fyzice na úrovni základního kurzu vysokoškolské fyziky, obohacené o kurzy fyziky mikrosvěta a astrofyziky. Ovládá metody vědecké práce a používá kritické myšlení a umí pracovat s informacemi.

Absolvent bude schopen působit jako samostatný autor i člen filmového týmu. Rovněž bude mít schopnosti zprostředkovat komunikaci mezi větší filmovou produkcí, grantovou agenturou nebo sponzory a vědeckovýzkumnou institucí (vysoké školy, science centra, hvězdárny, planetária, výzkumné organizace, technologické firmy apod.).

Absolventi mohou pracovat samostatně nebo jako zaměstnanci ve větším technickém tvůrčím týmu firem, které se věnují multimédiím či audiovizi. To jsou dnes mimo jiné také televizní, tisková, audiovizuální, komunikační centra, často zřizovaná velkými nadnárodními firmami.

Absolventi se mohou uplatnit na specifickém trhu práce v oblasti odborných pracovníků pro komunikaci s veřejností nejčastěji ve vědecko-výzkumných institucích (kde je vysokoškolské vzdělání nejen nezbytné, ale vazba na znalosti vědecké metody a principů práce nepostradatelná), v oblasti zpracování zvuku či videa. Absolventi mají odborné povědomí o vědecké práci, ovládají matematiku a fyziku na odpovídající úrovni, rozumí metodám vědy a jsou seznámeni se specifickou oborovou kulturou akademických a výzkumných institucí. Umí kriticky třídit a zpracovávat informace a následně je také publikovat – především v audiovizuální podobě.

Kreditový systém odpovídá ECTS. Délka vyučovací hodiny je 45 minut.

Studium je rozděleno na 4 semestry zahrnující 6 týdnů povinné praxe a práce na vlastním závěrečném absolventském AV díle. Volba volitelných předmětů je nastavena tak, aby měl student možnost profilovat se například více do tvůrčích směrů anebo na druhou stranu více do oblasti popularizace astronomie a astrofyziky (např. příprava pořadů pro sférickou projekci nebo VR).

V rámci povinných předmětů student získá 40 kreditů z oblasti Fyzika, 40 kreditů z oblasti Umění, dále 18 kreditů předmětů společného základu. V rámci povinně volitelných předmětů musí splnit minimálně 12 kreditů. V povinně volitelných předmětech jsou předměty v součtu 10 kreditů vysloveně z fyzikální oblasti, předměty za 10 kreditů z vysloveně umělecké oblasti a jeden předmět za 3 kredity (Full dome pořady) se svým charakterem nachází na pomezí umění a exaktních věd. Podíl FYZIKA a UMĚNÍ je tak 50/50.

Součástí SZZk je obhajoba diplomové práce. Diplomová práce se skládá z písemné části a praktické části. Výstupem praktické části je popularizační pořad anebo odpovídající popularizační materiál. Pokud je výstupem takový typ pořadu, který není zachytitelný a reprodukovatelný na datovém médiu, může být odevzdáno

zdokumentování realizace takového pořadu. Pokud je obhajován absolventský film, je požadavkem minimálně středněmetrážní snímek s potenciálem hodnocení v RUV v segmentu audiovize minimálně DLZ anebo stejně hodnotného charakteru.

Návrhy témat diplomových prací:

Magisterský dokumentární film (min. 26 nebo 52 min):

- Perkův dalekohled
- Hvězdárny v České republice
- Světelné znečištění
- Česká astronomie
- Biografický dokument vybraného významného českého vědce
- Oblasti tmavé oblohy v Česku
- Solarografie

Seriál krátkých vzdělávacích AV pořadů (min. 24 x 5 min nebo ekvivalent):

- Teorie relativity v kostce
- Studium na Slezské univerzitě
- Významné osobnosti Opavska
- Významné památky Opavska
- Přírodní krásy Slezska
- Portréty významných českých vědců
- Jak se žije mladým vědcům
- Přírodovědecké a technické obory vysokých škol

Populárně naučné pořady, full-dome pořady (15 minut):

- Oblasti tmavé oblohy v Česku
- Černé díry – sférická projekce vytvořená z počítačových simulací optických efektů v blízkosti černých děr
- Násobeno deseti – pořad o struktuře světa/vesmíru od částic po kupy galaxií
- Architektura astronomických staveb – neastronomický pořad
- Oko, do vesmíru okno – o zraku a jiných detektorech

Rozhlasové a zvukové pořady dlouhometrážní

- Realizace vybrané popularizační audioknihy
- Hrdinové vědy (medailonky zajímavých vědeckých osobností, série rozhovorů)
- Naděje vědy (medailonky zajímavých a úspěšných mladých studentů)
- Zpravodajský rozhlasový pořad o vesmíru (nebo obdobných tématech)