2017
Skon Barbory Opavské a Ratibořské, posledního zástupce rodu Přemyslovců na krnovském knížecím stolci
KOZÁK, PetrZákladní údaje
Originální název
Skon Barbory Opavské a Ratibořské, posledního zástupce rodu Přemyslovců na krnovském knížecím stolci
Název anglicky
The Demise of Barbora of Opava and Racibórz, the Last Representative of the Přemyslid Dynasty on the Krnov Ducal Seat
Autoři
KOZÁK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Časopis matice moravské, Brno, Matice moravská, 2017, 0323-052X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/47813059:19240/17:A0000044
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky
Přemyslovci; Krnovské knížectví; pozdní středověk; Barbora Opavská a Ratibořská; genealogie
Klíčová slova anglicky
Přemyslid Dynasty; Dukedom of Krnov; Late Middle Ages; Barbora of Opava and Racibórz; Genealogy
Příznaky
Recenzováno
Návaznosti
GA16-08176S, projekt VaV.
Změněno: 22. 3. 2018 10:37, doc. Mgr. Petr Kozák, Ph.D.
V originále
Čas úmrtí kněžny Barbory, posledního vladaře z rodu Přemyslovců v Krnovském knížectví, bývá od časů Franze Kopetzkého a Gottlieba Biermanna kladen do roku 1510. Předkládaná studie tento předpoklad za pomoci všestranné analýzy stávající pramenné základny reviduje a zasazuje Přemyslovnin skon do období mezi 28. srpnem 1512 a 23. zářím 1513. Současně nabízí úvahy stran mechanismů fungování zemských a zeměpanských institucí v relativně nestandardní situaci, kdy funkce vládnoucího zeměpána vykonávala žena.
Anglicky
Since the times of Franz Kopetzky and Gottlieb Biermann, the date of the death of Duchess Barbora, the last ruler of the Přemyslid family in the Krnov dukedom, has been put at 1510. The study presented here revises this premise with the help of a comprehensive analysis of the current source base, and revises her death to between 28 August 1512 and 23 September 1513. At the same time, it provides a consideration of the functional mechanisms of the institutions of the provinces and their lords in the relatively non-standard situation where the powers of the ruling lord were exercised by a woman.