Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{30353, author = {Janák, Dušan}, article_location = {Košice}, article_number = {Supplement}, keywords = {Czechoslovakia; Ukrainian re-emigrants; USSR; Political persecution of intelligentsia.}, language = {cze}, issn = {1335-3608}, journal = {Človek a spoločnosť}, title = {Tragické návraty. Osudy ukrajinských reemigrantů z Československa v SSSR}, url = {http://www.clovekaspolocnost.sk/UserFiles/article/files/156343797803-janak.pdf}, volume = {22}, year = {2019} }
TY - JOUR ID - 30353 AU - Janák, Dušan PY - 2019 TI - Tragické návraty. Osudy ukrajinských reemigrantů z Československa v SSSR JF - Človek a spoločnosť VL - 22 IS - Supplement SP - 30-43 EP - 30-43 PB - Centrum spoločenských a psychologických vied SAV, Spoločenskovedný ústav SN - 13353608 KW - Czechoslovakia KW - Ukrainian re-emigrants KW - USSR KW - Political persecution of intelligentsia. UR - http://www.clovekaspolocnost.sk/UserFiles/article/files/156343797803-janak.pdf L2 - http://www.clovekaspolocnost.sk/UserFiles/article/files/156343797803-janak.pdf N2 - Článek je případovou studií o osudech ukrajinských reemigrantů z ČSR na sovětské Ukrajině v první polovině 30. let minulého století, které nebyly dosud podrobněji zpracovány. V úvodu stručně shrnuje dosavadní českou literaturu k ukrajinské reemigraci v Československu v meziválečném období i osobám odvlečeným po skončení druhé světové války do SSSR a stručně připomíná výsledky výzkumů obětí sovětských politických perzekucí ve 20. – 30. letech včetně osudů Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí v Sovětském svazu, které probíhaly v posledních desetiletích. Poté charakterizuje dvě hlavní skupiny ukrajinských emigrantů, kteří se později vraceli do Sovětského svazu a stávali se ve 30. letech terčem represí. Jednalo se o tzv. „Haličany“, tj. příslušníky Ukrajinské haličské armády, jejíž jednotky ustoupily na československé území v letech 1919 – 1920, a tzv. „petljurovce“, tj. vojáky a důstojníky jednotek Ukrajinské lidové republiky, kteří byli internováni v táborech na polském území a odsud přicházeli jednotlivě ve 20. letech do Československa. Z jejich řad pocházela i většina z dvou tisíc studentů na českých i ukrajinských školách v ČSR, z nichž se část po skončení studií vrátila do USSR. První perzekuce příslušníků inteligence z řad tzv. „Haličanů“ jsme zachytili v letech 1932 – 1933, přičemž většina z nich včetně profesora Michala Lozinského, bývalého člena vlády Západoukrajinské lidové republiky, byla sice mimosoudně odsouzená politickou policií za členství v Ukrajinské vojenské organizaci jen k pěti nebo deseti letům nápravně pracovního tábora, ale v době Velkého teroru byla vězněna v zařízeních Bělomořsko-baltského tábora na Soloveckých ostrovech a 3. listopadu 1937 popravena u osady Sandarmoch v Karélii. Od podzimu 1933 pak byli zatýkáni bývalí petljurovci obvinění také ze špionáže pro ČSR ve spojení s českým konzulátem v Charkově či československými občany. Rovněž v těchto případech jim hrozily tresty od pěti do deseti let v táborech, zatímco českoslovenští státní příslušníci byli – nepochybně s ohledem na rozvoj vzájemných vztahů – pouze vypovídáni ze SSSR. I tyto případy však byly znovu otevírány za Velkého teroru a staly se záminkou dalších, daleko tvrdších represí včetně poprav. ER -
JANÁK, Dušan. Tragické návraty. Osudy ukrajinských reemigrantů z Československa v SSSR. \textit{Človek a spoločnosť}. Košice: Centrum spoločenských a psychologických vied SAV, Spoločenskovedný ústav, 2019, roč.~22, Supplement, s.~30-43. ISSN~1335-3608.
|