V originále
Studie se zabývá podobami národní identity chorvatských Čechů z pohledu kulturní antropologie. Česká menšina v Chorvatsku představuje střední proud projevů národní identity neústící ani v plnou asimilaci, ani v etnické konflikty, proto bylo za cíl studie stanoveno identifikování aspektů napomáhajících tento status quo zachovat. Pomocí kvalitativního výzkumu je hledána odpověď na otázku: Na jakém základě se někteří obyvatelé Chorvatska identifikují jako Češi? Bylo zjištěno, že národní identita chorvatských Čechů se opírá o český jazyk a o historické vědomí příslušnosti k českému národu, ale současně je vázána na Chorvatsko, v němž se narodili a kde se nachází vše, co během svého života vybudovali. Právě vědomí dvojího domova a popsaná transnacionální identita jsou hlavními předpoklady pro nekonfliktní koexistenci české menšiny v Chorvatsku, aniž by byla nutná její úplná asimilace.
Anglicky
This study investigates forms of national identity of Croatian Czechs from the perspective of cultural anthropology. The Czech minority in Croatia represents a midstream manifestation of national identity, that does not lead to full assimilation or ethnic conflicts, therefore the purpose of the study is to identify the aspects that helped to maintain this status quo. Using qualitative research, the question is: On what basis are some Croatian citizens identified as Czechs? The national identity of the Croatian Czechs has been found to be based in the Czech language and the historical consciousness of belonging to the Czech nation, but at the same time it is tied to Croatia, where they were born and where lies everything they built during their lives. It is precisely the dual home consciousness and the described transnational identity that are the main prerequisites for the non-conflictual coexistence of the Czech minority in Croatia while avoiding its full assimilation.