2020
Idea i państwo. Korona Królestwa Czech w latach 1457-1547; IV. Król i stany; 2. Książęta i szlachta; A. Książęta i hrabiowie
CZECHOWICZ, BoguslawZákladní údaje
Originální název
Idea i państwo. Korona Królestwa Czech w latach 1457-1547; IV. Król i stany; 2. Książęta i szlachta; A. Książęta i hrabiowie
Název česky
Idea a stat. Koruna Království českého v letech 1457-1547; IV. Král a stavy; 2. Knížata a šlechta; A. Knížata a hrabata
Název anglicky
The Idea and the State. Crown of the Kingdom of Bohemia in the Years 1457-1547; IV. The King and the States; 2. Princes and Nobles; A. Princes and Counts
Autoři
CZECHOWICZ, Boguslaw (616 Polsko, garant, domácí)
Vydání
Wrocław, 374 s. mimo edice, 2020
Nakladatel
Quaestio
Další údaje
Jazyk
polština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/47813059:19240/20:A0000839
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN
978-83-65815-25-5
Klíčová slova česky
Česká koruna; pozdní středověk; raný novověk; politycké elity; umělecký mecenat; reprezentace
Klíčová slova anglicky
Bohemian crown; late Middle Ages; early Modern Ages; political elites; artistic patronage; representation
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 17. 5. 2021 15:10, prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr.
V originále
O ile tomy II, III i IV.1. dzieła Idea i państwo prezentowały Koronę Czeską z perspektywy ogólnopaństwowej, przede wszystkim królewskiej, tak kolejne części tomu IV. skupiać się będą na ukazaniu panoramy stanów. Akcent położony jest tu przy tym głównie na ich działalność kulturotwórczą, przede wszystkim szeroko rozumiany mecenat artystyczny, ze szczególnym uwzględnieniem treści politycznych, konfesyjnych, stanowych i rodowych. W części syntetycznej niniejszego tomu omówiono najpierw strukturę najwyższych warstw koronnej arystokracji, podejmując takie zagadnienia, jak pojawianie się nowych rodów książęcych, hrabiowskich i magnackich, wzajemne relacje między tymi warstwami i przenikanie się w ich obrębie, uwarunkowania prawne posiadanych tytułów, powiązania tytułów z urzędami oraz sferę stanowego i rodowego prestiżu. Zasadniczą część książki stanowi przegląd poszczególnych rodów. Prezentowano je wedle pewnego schematu: najpierw przegląd genealogiczny, potem posiadłości i piastowane urzędy, następnie dokonania mecenasowskie związane z rodową reprezentacją, a to rezydencje, prywatne miasta, kościoły i nekropole, sfragistyka i numizmatyka. W ten sposób przedstawiono Przemyślidów opawsko-raciborskich, bardzo rozrośniętych Piastów śląskich – z podziałem na poszczególne rodowe linie, następnie rody przybyłe z zewnątrz lub awansowane do stanu książęcego, zatem Wettynów, Hohenzollernów, Podiebradów i Jagiellonów, albowiem dwaj bracia króla Władysława byli książętami na Śląsku. W kolejnym rozdziale na podobnych zasadach przedstawiono rody szczycące się posiadaniem tytułów hrabiowskich (Hardek, Gutštejn, Šlik). Do listy rodów dodano tu też hrabiów Rzeszy epizodycznie pojawiających się czeskiej przestrzeni prawno-majątkowej.
Česky
Zatímco svazky II, III a IV.1. díla Idea a stát představila českou korunu z královského pohledu, stejně jako další části svazku IV. zaměří se na zobrazení panorama států. Důraz je zde kladen hlavně na jejich kulturotvorné činnosti, především široce chápané umělecké sponzorství, se zvláštním důrazem na politický, konfesní, státní a rodinný obsah. Syntetická část tohoto svazku nejprve pojednává o struktuře nejvyšších vrstev korunní aristokracie, zabývá se takovými otázkami, jako je vznik nových knížecích, hraběcích a pánských rodů, vzájemné vztahy mezi těmito vrstvami a jejich vzájemná penetrace, právní podmínky držených titulů, vazby mezi tituly a úřady a sférou fungováni států a prestiži předků. Hlavní částí knihy je přehled jednotlivých rodů. Byly prezentovány podle určitého vzoru: nejprve genealogický přehled, poté statky a úřady, poté patronátní activity související, jako rezidence, poddánská města, kostely a nekropole, sfragistika a numismatika. Takto byly představeni Přemyslovci z Opavy a Ratiboře, velmi přerostlé slezské Piastovci – rozdělené do jednotlivých rodových linií, potom rodiny, které pocházely zvenčí nebo byly povýšeny do knížecího stavu, tj. Wettiny, Hohenzollernové, Podiebradové a Jagiellonci, protože dva bratři krále Władysława byli vévodové ve Slezsku. V další kapitole byly podobným způsobem představeny rodiny s hrabecimi tituly (Hardek, Gutštejn, Šlik). Do seznamu rodin, kteří se příležitostně objevovali v českém právním a majetkovém prostoru, byli přidána také říšška hrabata přitomná na uzemi České koruny.