V originále
Rok 2023 s sebou nese, pokud jde o „Krnovsko“, hned dvojici kulatých výročí. Uplyne přes-ně půl tisíciletí od doby, kdy se vlády v Krnovském knížectví ujal braniborsko-ansbašský markrabě z rodu Hohenzollernů Jiří Zbožný, a současně tomu bude právě 400 let, kdy na knížecí stolec v Krnově dosedli osobou Karla I. zeměpáni z rodu Lichtenštejnů. Jak Jiří Zbožný, tak Karel I. přebírali vládu v zemi, která byla ze strany českých králů a regionální stavovské reprezentace nahlížena jako jedno ze slezských knížectví. Svébytnost Krnovského knížectví byla však po velmi dlouhou dobu jen zdánlivá. Od momentu jeho vyčlenění z původního Opavského knížectví v roce 1377 vykonávali krnovští zeměpáni z rodu Přemys-lovců svou moc nikoliv jako knížata krnovská, ale jako knížata opavská, páni na Krnově, Bruntále atd. Navzdory tomu, že se na Krnovsku již ve středověku etablovaly lokální zemské instituce (zemský soud, zemští úředníci) zcela nezávislé na institucích opavských, spojení s Opavskem v obecnějším smyslu ještě přetrženo nebylo. Naproti tomu Hohenzollernové na dynastické dědictví Přemyslovců v tomto ohledu nenavazovali. Podíleli se tak na konstruo-vání svébytné krnovské regionální (zemské) identity, která – navzdory historicky podmíně-ným změnám modifikujícím její obsah – existuje dodnes. Cílem plánovaného sympozia je zkoumání podoby a proměn této identity od středověku po současnost s využitím pestré palety metodických přístupů zacílených na analýzu písemných i trojrozměrných a ikonografických pramenů. Nabízejí se otázky z dějin politických, sociál-ních, obecně kulturních i náboženských, neboť vztah elit k zemi a jejím vládcům ovlivňova-la nekatolická i katolická reformace. Zásadní byl bezpochyby nástup občanské společnosti související s pozvolným „rozpouštěním“ starých knížectví a jejich nahrazováním politickými strukturami moderního státu a spojený s představami diktovanými novodobým nacionalis-mem. Období nacistické i komunistické totality, radikální proměna etnické skladby obyva-telstva po roce 1945, to vše tradiční vrstvy regionálních identit rozbíjelo i rozvíjelo.
Anglicky
The year 2023 is marked by two anniversaries in the Krnov Region. Half a millennium has passed since the Brandenburg-Ansbach Margrave of the Hohenzollern family, George the Pious, took over the rule of the Duchy of Krnov, and it has been 400 years since a member of the Liechtenstein family, Karl I, be-came the landlord of Krnov. They both took over a coun-try which the Czech kings and the regional elites viewed as one of the Silesian principalities. However, for a long time the independence of the Principality of Krnov was only apparent – from the moment of its separation from the Duchy of Opava (1377), the Krnov landlords of the Přemyslid family exercised their power as the dukes of Opava. Although independent institutions such as provincial court were already established in the Krnov area during the Middle Ages, the connection with the Duchy of Opava was not broken. The Hohenzollerns did not follow the dynastic heritage of the Přemyslids in this respect. They participated in the construction of Krnov's distinctive regional (provincial) identity, which – despite the histori-cally conditioned changes modifying its content – still exists today. The aim of the workshop is to analyse and discuss the form and changes of this identity from the Middle Ages to the present day, using a variety of methodological approaches involving an analysis of written, three-dimensional and iconographic sources. Possible topics include political, social, cultural and religious history, since the relationship of elites to the country and its rulers was also influenced by both the non-Catholic and Catholic Reformation. The rise of civil society was undoubtedly crucial and it was linked to a gradual "dissolution" of the old principalities and their replacement by the political structures of a modern state. The period of the Nazi and communist totalitarianism as well as the radical change in the ethnic composition of the population after 1945 caused both disruption and growth of the traditional regional identities.