C 2023

Ozvěny či dozvuky (z) filosofického undergroundu? Aneb pokus o popis Bondyho putování cestou nesubstanční ontologie k posthumanismu (i k dalším tajemstvím)

TIMKO, Marek

Základní údaje

Originální název

Ozvěny či dozvuky (z) filosofického undergroundu? Aneb pokus o popis Bondyho putování cestou nesubstanční ontologie k posthumanismu (i k dalším tajemstvím)

Název česky

Ozvěny či dozvuky (z) filosofického undergroundu? Aneb pokus o popis Bondyho putování cestou nesubstanční ontologie k posthumanismu (i k dalším tajemstvím)

Název anglicky

Echoes or reverberations (from) the philosophical underground? Or an attempt to describe Bondy's journey through non-substantial ontology to posthumanism (and to other mysteries)

Autoři

TIMKO, Marek (703 Slovensko, garant, domácí)

Vydání

1. vydání. Opava, Underground a druhá kultura ve střední Evropě, od s. 21-29, 9 s. 2023

Nakladatel

Slezská univerzita v Opavě

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/47813059:19240/23:A0001153

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

ISBN

978-80-7510-534-9

Klíčová slova česky

Egon Bondy; underground; nesubstanční ontologický model; ontologická realita; transhumanismus; posthumanismus; superinteligence; Josef Šmajs; evoluční ontologie; evoluce; informace; globální ekologická krize; biofilní transformace kultury; James Lovelock; novacén

Klíčová slova anglicky

Egon Bondy; underground; nesubstantionary ontological model; ontological reality; transhumanism; posthumanism; superinteligence; Josef Šmajs; evolutionary ontology; information; global ecological krisis

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 6. 2023 19:08, Mgr. Marek Timko, Ph.D.

Anotace

V originále

Příspěvek je skromným pokusem o zařazení filosofického myšlení Egona Bondyho do kontextu československého undergroundového společenství, které se zformovalo v 70. letech 20. století. Vyzdvihujeme nejenom Bondyho prvenství v rámci jeho nesubstančního ontologického modelu v domácím, ale i ve světovém kontextu, ale i jeho vizionářské úvahy a teze o vzniku postbiologické, resp. artificiální bytosti, které se později staly základním tématem mezinárodního hnutí transhumanistů. Bondy však ve svém myšlení hranice transhumanismu, jeho formulace jej vedou až k pozicím posthumanismu. Jako jistou „ozvěnu“ jeho celoživotního ontologického projektu vnímáme model evoluční ontologie Josefa Šmajse. Ukazujeme, že oba ontologické modely jsou v současnosti, i přes svoji existenciální naléhavost v otázkách smyslu lidské existence či v otázkách systémového řešení globální ekologické krize, na okraji zájmu seriózní filosofické reflexe a kritiky. Klademe si otázky po možných příčinách této situace a formulujeme i možné odpovědi, které můžou být inspirací pro další rozvíjení obou filosofických koncepcí.

Anglicky

The paper discusses the philosophical thinking of Egon Bondy in the context of the Czechoslovak underground community, which was formed in the 1970s. It argues that Bondy's non-substantial ontological model as well as his visionary reflections and theses concerning the emergence of post-biological and artificial beings (which later became the basic theme of the international transhumanist movement) represent a pioneering and crucial effort by setting a new direction both in the domestic and international philosophical and cultural discourse. However, Bondy transcends the limits of transhumanism and his concerns eventually lead him to the postulates of posthumanism. The essay then interprets Josef Šmajs's model of evolutionary ontology as a certain "echo" of Bondy’s lifelong ontological project. It further demonstrates that despite the existential urgency of issues concerning the meaning of human existence or systemic solutions to the global ecological crisis, both ontological models are currently excluded from current mainstream philosophical reflection and criticism. The paper thus discusses various sources of such negligence and offers a platform and a starting point for further development of both philosophical concepts.