Detailed Information on Publication Record

Rok 2023 s sebou nese, pokud jde o Krnovsko, hned dvojici kulatých výročí. Uplynulo přesně půl tisíciletí od doby, kdy se vlády v Krnovském knížectví ujal braniborsko-ansbašský markrabě z rodu Hohenzollernů Jiří Zbožný, a současně tomu bylo právě 400 let, kdy na knížecí stolec v Krnově dosedli osobou Karla I. zeměpáni z rodu Lichtenštejnů. Jak Jiří Zbožný, tak Karel I. přebírali vládu v zemi, která byla ze strany českých králů a regionální stavovské reprezentace nahlížena jako jedno ze slezských knížectví. Svébytnost Krnovského knížectví byla však po velmi dlouhou dobu jen zdánlivá. Od momentu jeho vyčlenění z původního Opavského knížectví v roce 1377 vykonávali krnovští zeměpáni z rodu Přemyslovců svou moc nikoliv jako knížata krnovská, ale jako knížata opavská, páni na Krnově, Bruntále atd. Navzdory tomu, že se na Krnovsku již ve středověku etablovaly lokální zemské instituce (zemský soud, zemští úředníci) zcela nezávislé na institucích opavských, spojení s Opavskem v obecnějším smyslu ještě přetrženo nebylo. Naproti tomu Hohenzollernové na dynastické dědictví Přemyslovců v tomto ohledu nenavazovali. Podíleli se tak na konstruování svébytné krnovské regionální (zemské) identity, která – navzdory historicky podmíněným změnám modifikujícím její obsah – existuje dodnes.