V originále
Rukopis obsahuje především kopie nápisů z náhrobků a epitafů ve dvou vratislavských kostelech: katedrále sv. Jana Křtitele a kolegiátním kostele svatého Kříže vedle ní, které zhotovil vratislavský kanovník Joannes Jacob Brunetti. Mnoho nasvědčuje tomu, že s tímto rukopisem počítal jako se svým „epitafem“. Dílo s dlouhým latinským názvem obsahuje mnoho opisů nápisů, které jsou z jiných zdrojů neznámé, a dále kresby, zejména heraldické výzdoby uvedených sepulkrálních děl. Mezi ty nejpozoruhodnější patří kopie nápisu na kenotafu švédského krále Gustava Adolpha. Byl umístěn v kolegiátním kostele svatého Kříže. Jako takový je to kuriozita, protože jde o připomínku luteránského panovníka v katolickém kostele. Rukopis kanovníka Brunettiho je nutné prezentovat v kontextu mnoha dalších podobných kodexů vytvořených pro Slezsko od 16. do počátku 18. století, přičemž koncentraci takových iniciativ můžeme zaznamenat zejména v posledním desetiletí 17. století. V té době vznikaly soupisy nápisů luteránskými i katolickými intelektuály. Objasnění tohoto jevu bude vyžadovat další výzkum.
Anglicky
The manuscript mainly contains copies of inscriptions from gravestones and epitaphs in two Wrocław churches: the Cathedral of St John the Baptist and the collegiate church of the Holy Cross beside it, which was made by Wrocław canon Joannes Jacob Brunetti. There are many indications that he counted on this manuscript as his “epitaph”. The work with a long Latin title contains many copies of inscriptions, which are unknown from other sources, as well as drawings, especially heraldic decorations of the said sepulchral works. Among the most remarkable is a copy of the inscription on the cenotaph of the Swedish king Gustavus Adolphus. It was located in the collegiate church of the Holy Cross. As such, it is a curiosity because it is a commemoration of a Lutheran monarch in a Catholic church. Canon Brunetti’s manuscript must be presented in the context of many other similar codices created for Silesia from the 16th to the beginning of the 18th centuries, while we can note the concentration of such initiatives especially in the last decade of the 17th century. At that time, inventories of inscriptions were created by both Lutheran and Catholic intellectuals. Elucidation of this phenomenon will require further research.