2023
Architektura knihoven v praxi
FOBEROVÁ, Libuše a Lenka DOSTÁLOVÁZákladní údaje
Originální název
Architektura knihoven v praxi
Název česky
Architektura knihoven v praxi
Název anglicky
Library architecture in practice
Autoři
FOBEROVÁ, Libuše a Lenka DOSTÁLOVÁ
Vydání
Ostrava, Kompendium knihovnictví II, od s. 121-188, 68 s. Kompendium knihovnictví II, 2023
Nakladatel
Moravskoslezská vědecká knihovna
Další údaje
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Organizační jednotka
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN
978-80-7054-331-3
Klíčová slova česky
Architektura knihoven, Moravská zemská knihovna v Brně, Moravská vědecká knihovna v Ostravě, Moravskoslezský kraj, architektonická soutěž, projekt Černá kostka - Centrum digitalizace, vědy a inovací, studium proveditelnosti
Klíčová slova anglicky
Library Architecture, Moravian Library in Brno, Moravian Research Library in Ostrava, Moravian-Silesian Region, architectural competition, project Black Cube - Centre for Digitization, Science and Innovation, feasibility study
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 5. 1. 2024 09:29, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D.
V originále
Kapitola analyzuje problematiku architektury knihoven. Zmiňuje stručný historický exkurz do vývoje architektury knihoven. Dále představuje metodické pracoviště Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně. Další část statě se věnuje případové studii projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací. Popisuje dlouhou a složitou cestu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě k nové budově. Státní vědecká knihovna v Ostravě (původní název) byla totiž v době svého vzniku v roce 1951 umístěna v Nové radnici jen dočasně s tím, že v krátké době pro ni bude postavena nová budova. Výstavba začala být reálná až v roce 2004, kdy tehdejší vedení knihovny se zřizovatelem Moravskoslezským krajem uspořádalo architektonickou soutěž. Od té doby hovoříme o projektu Černá kostka. Stavební program byl tvořen několikrát, poslední vznikl v roce 2019. Na něj navázala Studie proveditelnosti, protože výstavba bude z větší části financována z fondů Evropské unie. Jednotlivé podkapitoly se tedy zaměřují na celý proces přípravy dokumentace pro provádění stavby, která je součástí podkladů k vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele stavby.
Česky
Kapitola analyzuje problematiku architektury knihoven. Zmiňuje stručný historický exkurz do vývoje architektury knihoven. Dále představuje metodické pracoviště Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně. Další část statě se věnuje případové studii projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací. Popisuje dlouhou a složitou cestu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě k nové budově. Státní vědecká knihovna v Ostravě (původní název) byla totiž v době svého vzniku v roce 1951 umístěna v Nové radnici jen dočasně s tím, že v krátké době pro ni bude postavena nová budova. Výstavba začala být reálná až v roce 2004, kdy tehdejší vedení knihovny se zřizovatelem Moravskoslezským krajem uspořádalo architektonickou soutěž. Od té doby hovoříme o projektu Černá kostka. Stavební program byl tvořen několikrát, poslední vznikl v roce 2019. Na něj navázala Studie proveditelnosti, protože výstavba bude z větší části financována z fondů Evropské unie. Jednotlivé podkapitoly se tedy zaměřují na celý proces přípravy dokumentace pro provádění stavby, která je součástí podkladů k vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele stavby.