k 2024

Unutarnja migracija Karela Čapeka i njezin utjecaj na dramaturšku strukturu romana Krakatit, Záhřeb, 26. - 27. září 2024 na Filozofické fakultě v Záhřebu.

ZAHIROVIĆ, Hasan

Basic information

Original name

Unutarnja migracija Karela Čapeka i njezin utjecaj na dramaturšku strukturu romana Krakatit, Záhřeb, 26. - 27. září 2024 na Filozofické fakultě v Záhřebu.

Name in Czech

Vnitřní migrace Karla Čapka a její vliv na dramatickou strukturu románu Krakatit

Name (in English)

The Internal Migration of Karel Čapek and Its Influence on the Dramatic Structure of the Novel Krakatit

Edition

Mezinárodní bohemistická vědecká konference – MIGRACE, 2024

Other information

Language

Bosnian

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Country of publisher

Croatia

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Organization unit

Faculty of Philosophy and Science in Opava

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 16/12/2024 14:12, Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D.

Abstract

V originále

Roman Krakatit (1924) Karela Čapeka (1890–1938) može se posmatrati kroz prizmu unutarnje emigracije, odnosno bijega od osobnih problema i unutarnjih sukoba kroz književni izraz. Proces stvaranja ovog djela bio je duboko uvjetovan autorovim osobnim iskustvima, uključujući kompleksne odnose u dvostrukoj ljubavi, izgradnju vile, težak gubitak majke i dijagnozu Bechterewove bolesti. Ovi elementi su se značajno reflektirali u dramaturškoj strukturi romana, koji je Čapek najduže i najintenzivnije pisao od svih svojih djela, boreći se za njegovo dovršenje. Glavni junak, inženjer Prokop, proživljava duboku unutarnju borbu i traženje smisla, što odražava autorove vlastite egzistencijalne sumnje. Čapek nije nužno riješio svoje osobne probleme, već ih je inkorporirao u narativ, stvarajući složen prikaz ljudskih dilema i moralnih odgovornosti. U ovom radu pokušat ćemo uočiti da li je autorova unutarnja emigracija promijenila ili imala utjecaja na strukturu romana.

In Czech

Román Krakatit (1924) Karla Čapka (1890–1938) lze vnímat prizmatem vnitřní emigrace, tedy úniku od osobních problémů a vnitřních konfliktů prostřednictvím literárního výrazu. Proces tvorby tohoto díla byl hluboce ovlivněn autorovými osobními zkušenostmi, včetně složitých vztahů v dvojí lásce, stavby vily, těžké ztráty matky a diagnózy Bechtěrevovy nemoci. Tyto prvky se významně odrazily v dramaturgické struktuře románu, který Čapek psal nejdéle a nejintenzivněji ze všech svých děl, přičemž bojoval o jeho dokončení. Hlavní hrdina, inženýr Prokop, prožívá hluboký vnitřní boj a hledání smyslu, což odráží autorovy vlastní existenciální pochybnosti. Čapek své osobní problémy nutně nevyřešil, ale začlenil je do narativu, čímž vytvořil složitý obraz lidských dilemat a morálních odpovědností. V této práci se pokusíme zjistit, zda autorova vnitřní emigrace změnila nebo ovlivnila strukturu románu.