2026
Economic Cycles And Electoral Dynamics In The Czech Republic And Slovakia (1992-2023)
LEBIEDZIK, Marian; Lukáš CÍBIK a Martin ŠVIKRUHAZákladní údaje
Originální název
Economic Cycles And Electoral Dynamics In The Czech Republic And Slovakia (1992-2023)
Název česky
Hospodářské cykly a volební dynamika v České republice a na Slovensku (1992–2023)
Autoři
LEBIEDZIK, Marian; Lukáš CÍBIK a Martin ŠVIKRUHA
Vydání
Slovak Journal of Political Sciences, Trnava, Faculty of Social Sciences. University of Ss. Cyril and Methodius in Trnava, 2026, 1335-9096
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Klíčová slova česky
ekonomicky motivované volební rozhodování, volební odpovědnost, politicko-ekonomické cykly, volební chování, Česká republika, Slovensko
Klíčová slova anglicky
economic voting, electoral accountability, political business cycles, Electoral behaviour, Czech Republic, Slovakia
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 22. 10. 2026 21:26, doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D.
V originále
This paper examines the relationship between economic cycles and electoral dynamics in the Czech Republic and Slovak during 1992–2023. It explores the extent to which simple synthetic macroeconomic indicators capture mechanisms of democratic accountability, particularly the rewarding and punishing of governments by voters, while also explaining government continuity or change and levels of electoral mobilization in post-transformation parliamentary democracies. The study contributes to the literature by providing a long-term comparative analysis of the Czech Republic and Slovakia and by comparing the explanatory performance of two established composite macroeconomic indicators within a common analytical framework. The main objective is to compare the explanatory value of two indicators: the Misery Index (MI = inflation + unemployment) developed by Okun (1973) and the Voter Opportunity Index (VOI = inflation − 3 × real GDP growth). Methodologically, the study employs a quantitative comparative research design based on time series of macroeconomic variables and electoral data, including both regular and early elections, complemented by descriptive analysis, correlation analysis, and exploratory regression models. The findings indicate that the Misery Index better reflects long-term socio-economic pressure, whereas the Voter Opportunity Index appears to be more sensitive to short-term cyclical deterioration associated with higher voter turnout and a greater likelihood of government change. These relationships should be interpreted as probabilistic rather than causal, reflecting the interaction between macroeconomic conditions and broader institutional and political factors. Overall, the results confirm a systematic but not deterministic relationship between economic development and electoral dynamics and highlight the usefulness of combining complementary macroeconomic indicators in the analysis of economic voting in post-transformation parliamentary democracies.
Česky
Tento článek zkoumá vztah mezi hospodářskými cykly a volební dynamikou v České republice a na Slovensku v období 1992–2023. Analyzuje, do jaké míry jsou jednoduché syntetické makroekonomické ukazatele schopny zachytit mechanismy demokratické odpovědnosti, zejména odměňování a trestání vlád ze strany voličů, a současně vysvětlit kontinuitu či změnu vlády a míru volební mobilizace v posttransformačních parlamentních demokraciích. Studie přispívá k dosavadní odborné literatuře dlouhodobou komparativní analýzou České republiky a Slovenska a porovnáním vypovídací schopnosti dvou zavedených kompozitních makroekonomických ukazatelů v rámci jednotného analytického přístupu. Hlavním cílem je porovnat vypovídací schopnost dvou ukazatelů: indexu ekonomické nepohody (Misery Index, MI = inflace + nezaměstnanost), který vytvořil Okun (1973), a indexu volebních příležitostí (Voter Opportunity Index, VOI = inflace − 3 × reálný růst HDP). Z metodologického hlediska studie využívá kvantitativní komparativní výzkumný design založený na časových řadách makroekonomických proměnných a volebních dat, zahrnujících řádné i předčasné volby. Analýza je doplněna deskriptivní analýzou, korelační analýzou a explorativními regresními modely. Výsledky ukazují, že index ekonomické nepohody lépe zachycuje dlouhodobý socioekonomický tlak, zatímco index volebních příležitostí se jeví jako citlivější na krátkodobé cyklické zhoršení ekonomické situace spojené s vyšší volební účastí a větší pravděpodobností změny vlády. Tyto vztahy je však třeba interpretovat spíše jako pravděpodobnostní než kauzální, neboť odrážejí vzájemné působení makroekonomických podmínek a širších institucionálních a politických faktorů. Celkově výsledky potvrzují systematický, nikoli však deterministický vztah mezi ekonomickým vývojem a volební dynamikou a poukazují na přínos kombinace vzájemně se doplňujících makroekonomických ukazatelů při analýze ekonomického hlasování v posttransformačních parlamentních demokraciích.