UBKKDBK031 Seminář divadelní tvorby II

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2025
Rozsah
8s/sem. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Seminář je zaměřen na spolupráci režie, dramaturgie a herectví s ostatními tvůrčími složkami inscenace (výběr hudby, spolupráce se scénografy a kostýmními výtvarníky, stránka choreografická). Na základě textu a zvolené režijní koncepce budou studenti dále promýšlet jejich využití a možné konkrétní podoby v budoucím divadelním díle. Důraz bude přitom kladen na tříbení schopnosti vytvářet a číst tzv. divadelní znak. Neoddělitelnou součástí kurzu je účast na zkouškách připravované inscenace.
Výstupy z učení
Prezentace, pisemná práce
Osnova
  • 1. Úvod do problematiky semináře.
  • 2. Analýza zvoleného dramatického textu 1.
  • 3. Analýza zvoleného dramatického textu 2.
  • 4. Příprava před studijní praxí (sledování inscenace nebo záznamu).
  • 5. Návštěva divadelní zkoušky nebo sledování záznamu inscenace 1.
  • 6. Návštěva divadelní zkoušky nebo sledování záznamu inscenace 2.
  • 7. Analýza zkoušky (záznamu) – práce režiséra s ostatními tvůrčími složkami.
  • 8. Analýza zkoušky (záznamu) – prostor.
  • 9. Analýza zkoušky (záznamu) – scénografie.
  • 10. Analýza zkoušky (záznamu) – kostýmy.
  • 11. Jevištní pohyb.
  • 12. Kritická reflexe 1 – prezentace projektu.
  • 13. Kritická reflexe 2 – prezentace projektu.
Literatura
    povinná literatura
  • VOSTRÝ, J. Režie je umění. Praha: AMU, 2001.
  • GROSMAN, J. Analýzy. Praha: Čs. spisovatel, 1991. NOVÁK, V. (ed.) Divadelní tvorba ve specifických skupinách. Praha: AMU, 2013.
  • HOŘÍNEK, Z. Úvod do praktické dramaturgie. Brno: JAMU, 2009.
  • CÍSAŘ, J. Základy činoherní režie. Praha: IPOS, 2000. GAJDOŠ, J. Od inscenace k instalaci, od herectví k performanci. Praha: Kant, 2010.
  • CÍSAŘ, J. Člověk v situaci. Praha: ISV, 2000.
  • KOUŘIL, M. Teorie scénických umění IV. Program inscenace – režie – herecké umění – scénická poetika. Praha: SPN, 1979.
    neurčeno
  • ČERNÝ, F. Otázky divadelní režie. Praha: Melantrich, 1988.
Výukové metody
přednáška, diskuse, samostatná četba, průběžné úkoly, návštěva doporučených inscenací a projekcí
Metody hodnocení
Účast na seminářích. Vypracování úkolů zadaných pedagogem v průběhu semestru. Písemná analýza některého z diskutovaných problémů (ať už dramatického textu jako celku, nebo jednotlivých postav, způsobu krácení textu, dramaturgické koncepce apod.).
Informace učitele
https://www.slu.cz/fpf/cz/profil/10750
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2023, léto 2024.