Seminář nahlíží celou problematiku divadelní dramaturgie jednak z hlediska teorie, ale především z hlediska běžné divadelní praxe. Chápe dramaturgii především jako umění číst dramatický text, a zaměřuje se proto na rozvíjení schopnosti ho chápat a nakládat s ním z hlediska přípravy divadelní inscenace.
V úvodní kapitole budou studenti seznámeni s definicí pojmu divadelní dramaturgie. Zaměříme se na proměňující se význam termínů dramaturgie a dramaturg v průběhu dějin divadla a vysvětlíme rozdíly v chápání dramaturgie jako funkce a profese. Neopomeneme také upřesnit zacílení repertoárové a jednorázové dramaturgie.
Kapitola se bude věnovat historickému vývoji dramaturgie od samotných počátků vzniku divadla, přes období formování klasické dramaturgie v době osvícenství (G. E. Lessing) až po zásadní změny v divadle 20. století. Zmíněna bude také proměna pohledu na dramaturgii současnosti s ohledem na pojetí postdramatického divadla.
Kapitola osvětlí pozici dramatika v kontextu divadelní dramaturgie a popíše jeho podíl na vzniku divadelního artefaktu. Pokusíme se definovat smysl jeho práce, přičemž naši pozornost poté obrátíme i k možnostem získávání informací o dramatických textech a jejich autorech v rámci hledání vhodných podkladů pro konkrétní tvůrčí tým a herecké obsazení – a to s ohledem na současnou českou divadelní praxi. Zaměříme se na spolupráci s divadelními agenturami, ale i samotnými autory, případně překladateli. Pozornost bude rovněž věnována problematice zajištění autorských práv.
Cílem této kapitoly je seznámit studenty se specifickou pozicí divadelního dramaturga. Zaměříme se jednak na jeho zapojení do tvorby konkrétní inscenace, zároveň zdůrazníme spektrum jeho činností v rámci divadelní instituce a jeho možnost ovlivňovat podobu a směřování konkrétního souboru.
Cílem kapitoly je představit posluchačům divadelního režiséra jako tvůrce, který uvádí v organizační i estetický soulad všechny složky a prvky zúčastněné na vzniku inscenace! Seznámíme se se specifiky divadelní režie i funkcemi a fázemi režisérovy práce, a to samozřejmě s ohledem na jeho součinnost s prací dramaturga.
Kapitola se zaměří na charakteristiku herecké profese a popíše jeho klíčovou roli v systému realizace divadelní inscenace. Studenti se rovněž seznámí s vývojem zásadních hereckých metod a technik s cílem poukázat na možnosti jejich využití v současném diva-dle. Především ale nahlédneme na hereckou tvorbu z hlediska dramaturgie a pokusíme se odpovědět na otázku, jakým způsobem může právě herec ovlivnit dramaturgické směřo-vání nastudování inscenace. Pozornost obrátíme k pojmu herecká dramaturgie a obezná-míme se s jejím uplatněním v divadelní praxi.
V následující kapitole se budeme věnovat definici poslání divadelní dramaturgie a divadelního umění, přičemž se zaměříme na charakteristiku uměleckého programu divadla a dramaturgické volby – a to s ohledem na vnější i vnitřní vlivy, které působí na činnost divadelních scén a utvářejí jejich poselství.
V této kapitole se zaměříme na problematiku podrobného čtení dramatického textu, zejména na možnosti jeho detailní analýzy, která bude sloužit jako východisko pro další nezbytný krok v tvorbě inscenace – přípravu dramaturgicko-režijní koncepce. Důraz bude kladen na strukturu her, budování a vývoj děje i způsob jeho organizace, dále také výklad postav a charakterů, odkrývání jejich témat a motivací, stejně jako na postižení poetiky dramatického díla – a to jak z hlediska objektivních kontextů, tak z pozice individuálního zaměření čtenáře.
V této kapitole se zaměříme na problematiku definice dramaturgicko-režijní koncepce. V ní dochází k určení interpretace textu, hierarchizaci významů, motivaci činů postav, rozhoduje se o způsobu, koncepci, tématu i stylizace konkrétního ztvárnění dramatického textu. Zároveň tento nezbytný krok poukazuje na vzájemnou potřebou spolupráce režiséra a dramaturga, kdy dochází k prvotnímu přerodu literárního/dramatického textu do konkrétní podoby divadelního artefaktu. Všechny tyto záležitosti se pokusíme objasnit ve vzájemných souvislostech.
Cílem kapitoly je konkrétní simulace práce divadelního dramaturga za účelem ověření teoretických znalostí a dovedností získaných v rámci studia předmětu a osvojení si jednotlivých fází dramaturgické práce při plnění praktických úkolů. Na základě zadání studenti navrhnou řešení konkrétních úkolů a budou je konzultovat s pedagogem. Nejprve zpracují koncepci jedné divadelní sezony ve vybraném repertoárovém divadla a odůvodní také volbu jednotlivých titulů, a to zejména s ohledem na zaměření scény a složení jejího hereckého souboru.
Cílem této kapitoly je ověření si teoretických znalostí a dovedností získaných v rámci předcházejícího studia předmětu a osvojení si jednotlivých fází dramaturgické práce při plnění praktických úkolů. Na základě konkrétních zadání studenti navrhnou řešení jednotlivých úkolů a budou je konzultovat s pedagogem. Nejprve se zaměří na otázku volby režiséra pro danou inscenaci a následně vytvoří režijně-dramaturgickou koncepci vybraného titulu, který poté podrobí úpravám a krácení.
Cílem kapitoly je simulace práce divadelního dramaturga za účelem ověření teoretických znalostí získaných v rámci studia a osvojení si jednotlivých fází dramaturgické práce při plnění praktických úkolů. Na základě zadání studenti navrhnou řešení jednotlivých úkolů a budou je konzultovat s pedagogem. Zaměří se na oblast volby obsazení inscenace, dále na dramaturgovu zpětnou reflexi práce režiséra i herců během vzniku inscenace a na přípravu písemných podkladů nezbytných pro realizaci inscenace (program, psaní anotací).
Cílem výuky je poskytnout studentům prostor pro prezentaci a reflexi výsledků jejich tvůrčí práce. V rámci veřejného setkání studenti představí jednotlivé vypracované úkoly zadané v předcházejících hodinách a na základě následné diskuze mezi sebou a pedagogem obhájí své projekty. Touto cestou si snadno ověří nejen svou kreativitu a znalosti i schopnosti kvalitně a komplexně uplatnit nabyté teoretické znalosti v praxi, zároveň se učí argumentovat, konstruktivně připomínkovat aktivity ostatních a kvalifikovaně vyhodnocovat vlastní uměleckou tvorbu.