Seminář divadelní tvorby II
Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D.
Seminář divadelní tvorby II
Info
Období
léto 2024
Cíle předmětu
Seminář je zaměřen na spolupráci režie, dramaturgie a herectví s ostatními tvůrčími složkami inscenace (výběr hudby, spolupráce se scénografy a kostýmními výtvarníky, stránka choreografická). Na základě textu a zvolené režijní koncepce budou studenti dále promýšlet jejich využití a možné konkrétní podoby v budoucím divadelním díle. Důraz bude přitom kladen na tříbení schopnosti vytvářet a číst tzv. divadelní znak. Neoddělitelnou součástí kurzu je účast na zkouškách připravované inscenace.

Výstupy z učení
Účast na zkouškách připravované inscenace.

Osnova
1. Úvod do problematiky semináře.
2. Analýza zvoleného dramatického textu 1.
3. Analýza zvoleného dramatického textu 2.
4. Příprava před studijní praxí (sledování inscenace nebo záznamu).
5. Návštěva divadelní zkoušky nebo sledování záznamu inscenace 1.
6. Návštěva divadelní zkoušky nebo sledování záznamu inscenace 2.
7. Analýza zkoušky (záznamu) – práce režiséra s ostatními tvůrčími složkami.
8. Analýza zkoušky (záznamu) – prostor.
9. Analýza zkoušky (záznamu) – scénografie.
10. Analýza zkoušky (záznamu) – kostýmy.
11. Jevištní pohyb.
12. Kritická reflexe 1 – prezentace projektu.
13. Kritická reflexe 2 – prezentace projektu.

2. Podmínky absolvování

Účast na seminářích (75 %). 

Účast na zkouškách připravované inscenace.

Vypracování úkolů zadaných pedagogem v průběhu semestru.

Písemná analýza některého z diskutovaných problémů (ať už dramatického textu jako celku, nebo jednotlivých postav, způsobu krácení textu, dramaturgické koncepce apod.).


Povinná literatura:
CÍSAŘ, J. Základy činoherní režie. Praha: IPOS, 2000.
GAJDOŠ, J. Od inscenace k instalaci, od herectví k performanci. Praha: Kant, 2010.
GROSMAN, J. Analýzy. Praha: Čs. spisovatel, 1991.
NOVÁK, V. (ed.) Divadelní tvorba ve specifických skupinách. Praha: AMU, 2013.
VOSTRÝ, J. Režie je umění. Praha: AMU, 2001. Doporučená literatura:
CÍSAŘ, J. Člověk v situaci. Praha: ISV, 2000.
ČERNÝ, F. Otázky divadelní režie. Praha: Melantrich, 1988.
HOŘÍNEK, Z. Úvod do praktické dramaturgie. Brno: JAMU, 2009.
KOUŘIL, M. Teorie scénických umění IV. Program inscenace – režie – herecké umění – scénická poetika. Praha: SPN, 1979.
KOVÁŘOVÁ, K. Posedlost divadlem: Evžen Sokolovský. Brno: JAMU, 2008.
KRAUS, K. O divadle. Praha: Lidové noviny, 1990.
PAVIS, P. Divadelní slovník. Praha: Divadelní ústav, 2003.
PISTORIUS, L. Rozprava o režii. Praha/Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2004.
SRBA, B. Umění režie. Brno: JAMU, 1996. ULRYCHOVÁ, I. Drama a příběh. Praha: DAMU, 2007.


Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.slu.cz/el/fpf/leto2024/UBKKDBK031/4449152/Drozd-Kapitoly-z-teorie-dramatu_pcwdtahf.pdf
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.slu.cz/el/fpf/leto2024/UBKKDBK031/4449152/Aktualni_otazky_analyze_inscenace_owolkybw.pdf

Analýza dramatického textu – témata rozboru (pomocný manuál) - výběr textů zahrnuje období od konce 19. století po dnešek - během 20. století došlo k radikální proměně dramatu a všech myslitelných kategorií, které dramatický text charakterizují a tvoří - základní hledisko semináře: drama jako text 1. O textu Autorství (autor = původce) - autor – 1 či více - autor překladu, dramatizace, (inscenační) úpravy - vztah ke konkrétnímu divadlu, pro které byl text napsán Datace - poukazuje na vztah k dnešku a na vztah ke své době - datum napsání textu, překladu, úpravy, případně uvedení - vzath ke konkrétní divadelní situaci určitého historického období (vliv dobového herectví, scénografie, architektury divadelních budov, technických možností) a překračování dobových možností Varianty textu (geneze) - přepracování po prvním uvedení - přepracování pro nový prostor - přepracování pro určitou příležitost (slavnostní uvedení pro zahraniční návštěvníky, před krávským dvorem) - zásahy cenzury a přepracování po zásahu cenzury - text k jevištnímu uvedení – text určený k publikování

Učitel doporučuje studovat od 19. 2. 2024 do 25. 2. 2024.

Text hry, dramatický text Typ informací - explicitní – „děje se v roce 1932“ - implicitní – „za hospodářské krize“ Vztah k jiným textům - dramatickým, prozaickým, básnickým - obdoby, nápovědi, odkazy, přímé citace - přiznání se k inspiracím v doslovu, předmluvě, mottu ke hře, v podtitulu, ve scénické poznámce, ve věnování Žánr - groteska, komedie, tragédie, fraška, kronika, tragikomedie Členění, struktura - dějství, akt, obraz, výstup, scéna - názvy scén, obrazů, číslování (Shakespeare III/5) - vztahy mezi jednostlivými částmi textu – kontinualita, protikladnost, dynamika, montážní skladba - potlačená struktura (realismus), zvýrazněná (avantgarda) – forma, formální uspořádání zasahující do obsahu a ovlivňuje vnímání událostí/děje - osamostatnitelnost jednotlivých částí (Brecht)

Učitel doporučuje studovat od 26. 2. 2024 do 3. 3. 2024.

Členění textu - text hlavní - text vedlejší: „každá součást, která přímo nebo nepřímo ovlivňuje čtenářskou recepci i divadelní realizaci, avšak není zjevně k akustické či optické realizaci určena“ (Lukeš, Milan, UMĚNÍ DRAMATU, Praha 1987, s. 27) - dramatický text je nápadně dvouvrstevnatý - typ vedlejšího textu: název, podtitul, předmluva, seznam dramatických postav, určení mluvčího před replikou, označení části (obraz, akt), scénická, režijní nebo autorská poznámka apod.

Učitel doporučuje studovat od 4. 3. 2024 do 10. 3. 2024.

Dramatická postava - seznam osob (dramatis personae) a jejich základní charakteristika, případně určení vztahů mezi nimi - postavy hlavní a vedlejší - sociální, generační určení postav - postava jako psychologické individuum s osobitými rysy (realistické tendence) – postava typ se zobecnitelnými rysy (tendence stylizovaného divadla) - proměna postavy během hry - konfigurace postav – četnost výstupů postavy v jednotlivých částech hry - spojitost postav neboli konkomitantní postavy (Dobšinskij a Bobšinskij v Revizorovi)

Učitel doporučuje studovat od 11. 3. 2024 do 17. 3. 2024.

Dramatická situace - základní jednotka dramatického textu - vztahuje se ke kategorii zde a nyní (hic et nunc) - určena jednáním postav: „Proto se také podle některých jejich výtvory nazývají dramata, protože předvádějí osoby jednající.“ (Aristoteles, POETIKA, Praha 1964, s. 37) - jednání vnější (Shakespeare), jednání vnitřní (psychologický realismus, symbolismus)

Učitel doporučuje studovat od 18. 3. 2024 do 24. 3. 2024.

Dialog - promluva - lingvistické pojetí Mukařovského a Veltruského

Učitel doporučuje studovat od 25. 3. 2024 do 31. 3. 2024.

Téma a motivy - základní téma dramatického textu - dílčí motivy - rozvíjení, prohlubování tématu - zrcadlení a paralelnost motivů (slepota Leara a Glostera), refrénovité opakování v určitých situacích, na určitých místech hry

Učitel doporučuje studovat od 1. 4. 2024 do 7. 4. 2024.

Téma a motivy - základní téma dramatického textu - dílčí motivy - rozvíjení, prohlubování tématu - zrcadlení a paralelnost motivů (slepota Leara a Glostera), refrénovité opakování v určitých situacích, na určitých místech hry

Učitel doporučuje studovat od 8. 4. 2024 do 14. 4. 2024.

Téma a motivy - základní téma dramatického textu - dílčí motivy - rozvíjení, prohlubování tématu - zrcadlení a paralelnost motivů (slepota Leara a Glostera), refrénovité opakování v určitých situacích, na určitých místech hry

Učitel doporučuje studovat od 15. 4. 2024 do 21. 4. 2024.

Téma a motivy - základní téma dramatického textu - dílčí motivy - rozvíjení, prohlubování tématu - zrcadlení a paralelnost motivů (slepota Leara a Glostera), refrénovité opakování v určitých situacích, na určitých místech hry

Učitel doporučuje studovat od 22. 4. 2024 do 28. 4. 2024.

Téma a motivy - základní téma dramatického textu - dílčí motivy - rozvíjení, prohlubování tématu - zrcadlení a paralelnost motivů (slepota Leara a Glostera), refrénovité opakování v určitých situacích, na určitých místech hry

Učitel doporučuje studovat od 29. 4. 2024 do 5. 5. 2024.

Chronotop (časoprostorové určení, dimenze – termín Bachtinův) Čas - časové údaje v hlavním i vedlejším textu - čas dějový – čas dějství, aktů, obrazů, výstupů, scén - čas syžetový – čas příběhu, ve kterém se hra odehrává (např. jaro, léto, podzim); posloupnost dění, pomlky a cesury v ději; symbolický charakter času, do kterého je děj vsazen; čas, s nímž jsou spjaté náladotvorné a atmosférotvorné motivy; implicitní odkazy v reáliích (např. jednání lidí, oblékání, řeč, společenské uspořádání, etiketa) - čas fabule – zachycuje nejzazší události, které jsou v textu zmíněny (minulost, přítomnost a budoucnost) a které ovlivňují jednání postav - vstup do děje – vztahuje se k syžetu, ke strategii výstavby: od počátku (ab ovo), od konce, v polovině děje (in media res) Jazyk hry - próza, verš, řeč rytmizovaná, písně, songy - spisovný, dialekt, sociolekt, obecná čeština (+ v

Učitel doporučuje studovat od 6. 5. 2024 do 12. 5. 2024.

Jazyk hry - próza, verš, řeč rytmizovaná, písně, songy - spisovný, dialekt, sociolekt, obecná čeština (+ vztah k jazyku originálu – např. italské dialekty) - specifický jazyk autora (např. V. Havel) - jazyk jako téma hry (Ionescova Plešatá zpěvačka) - funkce faktická, expresivní, apelativní, estetická (Mukařovský)

Učitel doporučuje studovat od 13. 5. 2024 do 19. 5. 2024.
Předchozí