UHV00017 Dějiny umění I

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2010
Rozsah
3/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Dalibor Prix, CSc. (přednášející)
Garance
PhDr. Dalibor Prix, CSc.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáškový cyklus se snaží zájemcům nabídnout orientační přehled po hlavních etapách a nejdůležitějších vývojových trendech staršího výtvarného umění. S ohledem na časovou dotaci se omezuje především na postižení evropského výtvarného umění od 2. do počátku 16. století s nezbytnými přesahy oběma směry a jen dílčími účelovými exkursy mimo evropský kontinent. Hlavní osu výkladu tvoří sledování pozvolných stylových proměn a přelévání jednoho slohu v následující a dále klíčová charakteristika vyzrálých slohových etap v rané, vrcholné a pozdní fázi. Důraz je kladen na inovativní momenty dalekosáhlého významu, postupně obohacující evropské umělecké tradice. Forma výkladu se soustředí na kombinaci nástinu sociálně-politického kulturního zázemí, konkrétních stěžejních příkladů sloužících jako modelové příklady provázání ikonografických, stylových, společenských, objednavatelských a kulturních vazeb, technologických inovací atd., postižení úlohy nejvýznamnějších osobností v konkrétním regionu a nárys důsledků takových děl nebo celků pro další umělecký vývoj. Přitom se výklad alespoň v principu, je-li to možné a účelné, přidržuje hrubé chronologické posloupnosti s přihlédnutím k jednotlivým vývojově důležitým oblastem kontinentu a přelévá se, podle významu či možností srozumitelné výpovědi a logiky výtvarných děl, od architektury k sochařství, řezbářství, nástěnnému, knižnímu a později i deskovému malířství, mozaikám, uměleckému řemeslu atd., aby se vyhnul zavádějícímu paralelnímu sledování separovaných vývojových linií v jednotlivých oborech výtvarného umění. Z podobných důvodů je i starší výtvarné umění z prostoru dnešních Čech, Moravy a Slezska pojednáváno v rámci širších evropských, nebo alespoň středoevropských souvislostí. Snaze o poskytnutí účelného "průvodce" po základních momentech vývoje staršího evropského umění, jež modifikuje a spoluutváří životní prostředí a kulturní prostor naprosté většiny studentů či zájemců, odpovídá i seznam doporučené literatury. Ten je v jednotlivých přednáškách při náčrtu nejzákladnějších interpretačních linií podstatných děl nebo jevů doplňován odkazy na stěžejní tituly světového staršího i novějšího bádání věnované dílčí problematice.
Osnova
  • Přehled probírané látky:
    1. Úvod do problematiky staršího výtvarného umění. Přehledné shrnutí počátků a vývoje stavitelství od pravěku po pozdně antický Řím, počátky a elementární vývojové tendence v malbě a sochařství; úloha typologie; nástin smyslu výtvarného umění a jeho proměny mezi pravěkem a pozdní antikou.
    2. Evropské starokřesťanské umění 2.-4. století před Galeriovým ediktem; postavení starokřesťanského umění v pozdně antickém světě; nejstarší svatyně, malířská výzdoba katakomb a její symbolika atd.
    3. Umění konstantinovské éry v Římě, ve Svaté zemi, od 324 v Konstantinopoli.
    4. Architektura a mozaiky v Římě ve 4.-6. století; úloha Ravenny a jejího umění za posledních císařů; Teoderichova Ravenna; ravennský exarchát za Justiniánovy doby; Justiniánova přestavba Konstantinopole.
    5. Umění v italských klášterech 6.-7. století, vazby k středomořskému, blízkovýchodnímu a koptskému mnišství na jedné straně a k anglickému a irskému mnišství 5.-8. století na druhé straně; význam knižní malby; přínos "severského" ornamentálního umění a úloha vikingů, kontakt s islámskou architekturou a ornamentikou v prostoru Středomoří a Iberského poloostrova.
    6. Umění merovejské říše.
    7. Karolinské umění 2. poloviny 8.-9. století; tzv. karolinská renesance; úloha velkých klášterů a problematika tzv. westwerků na příkladu opatství St. Riquiere; říšské falce, knižní malba a umělecké řemeslo karolinské epochy.
    8. Karolinské souvislosti počátků staromoravské architektury, její regionální význam, teorie o původu staromoravských kostelů; problematika byzantských vlivů; otázky vlivu staromoravského umění v okolních zemích, především v Čechách konce 9. a počátku 10. století.
    9. Ottonské umění 10.-11. století, architektura, knižní malba, umělecké řemeslo; konvergence s vývojem v Itálii.
    10. České umění 10. a prahu 11. století.
    11. Románské umění ve Francii mezi 11. a polovinou 12. století, architektura, problematika kostelů na poutních cestách, královské opatství ve Fleury-sur-Loire, charakteristika tzv. románských stavebních škol; počátky francouzského románského sochařství v 11. věku, monumentální "portálové" sochařství pokročilého 11.-12. století; Cluny a jeho význam v architektuře a sochařství; mistr Gislebertus a francouzské sochařství na pomezí románského a gotického projevu.
    12. Italské románské umění 11.- konce 12. století, architektura, lombardské sochařství 12. věku; toskánské umění 11.-12. století, Pisa, Lucca, Florencie; Řím a mozaiky 10.-12. století; úloha Verony; Benedetto Antelami a pozdně románské italské sochařství.
    13. Německé umění 12.- počátků 13. století, říšské dómy v Porýní, Mohuč, Špýr, Worms; říšská architektura v horním Podunají a Pomohaní (Řezno, Würzburk, Bamberk); saské dómy a kláštery; pozdně románské umění v Kolíně nad Rýnem a jeho regionu; německé románské sochařství a řezbářství; knižní a nástěnná malba v hornoněmeckých oblastech.
    14. České a moravské románské umění a jeho vztahy k sousedním zemím, především k říši, k Polsku a Uhrám; architektura, její typologie a funkční proměny; sochařství, knižní a nástěnná malba mezi 11. - počátkem 13. století.
    15. Raně gotická architektura a sochařství ve Francii 12. století, význam opatství St. Denis u Paříže, ranné katedrály.
    16. Vrcholně gotické umění Francie; klasické katedrály (Chartres, Remeš, Amiens), jejich předpoklady, význam, vliv na další vývoj evropského stavitelství; Paříž ve 12.-13. století; význam katedrály v Bourges a souvislosti s rozvojem gotiky ve Španělsku, v Německu a ve Skandinavii.
    17. Francouzské
Vyučovací jazyk
Angličtina
Informace učitele
Absolvování přednáškového cyklu, případně dostatečné nastudování problematiky z odborné, ponejvíce cizojazyčné, literatury, ověřené závěrečným pohovorem.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2008, léto 2009, léto 2011, léto 2012, léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2021, léto 2022, léto 2023, léto 2024.