VCKDSH0505 Animace a interpretace kulturního dědictví

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2019
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Marian Hochel, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Marian Hochel, Ph.D. (cvičící)
Garance
PhDr. Marian Hochel, Ph.D.
Výzkumné centrum pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Předmět seznamuje s podstatou, posláním a cíli interpretace kultury s akcentem na oblast kulturního dědictví. Upozorňuje na základní prezentační postupy (přednáška, diskuse, výklad), interpretační techniku a technologie, vliv současných komunikačních médií a použití audiovizuálních prostředků v interpretaci. Současně věnuje pozornost animaci hmotné a duchovní kultury a kulturního dědictví/památek ve smyslu kreativní výchovné metody přispívající k šíření kultury a znalostí o dějinném vývoji a kulturním dědictví, která se stává jednou z hlavních opor moderní interpretace kulturního dědictví (nejen) ve vztahu k dětem a mládeži. Zaměřuje se na představení metodiky animačních postupů, evaluace animačních programů a specifik animace jednotlivých oblastí kulturní tvorby (hudba, divadlo, výtvarné umění). Poukazuje na význam osobnosti animátora, jeho vztahu k oslovované skupině a schopnost s ní komunikovat. V rámci semináře si student osvojí správné zásady, postupy a nástroje interpretace včetně základů komunikačních dovedností, uvědomí si herní a interaktivní prvky v paměťových kulturních institucích (muzea, galerie, památkové objekty, naučné stezky).
Osnova
  • 1. Úvod do studia předmětu.
    2. Definice pojmu interpretace, poslání a cíle interpretace kulturního dědictví.
    3. Pojem animace, jeho význam v praxi kulturních institucí, animace a edukace.
    4. Interpretace a komunikace - základy sociální komunikace.
    5. Komunikační dovednosti a rétorický výcvik.
    6. Základní prezentační postupy - přednáška, diskuse, výklad, rozhovor.
    7. Interpretační technika a technologie, vliv současných komunikačních médií.
    8. Použití audiovizuálních prostředků v interpretaci.
    9. Interaktivní prvky v kulturních institucích a doprovodné programy, metodika animačních programů.
    10. Osoba animátora, jeho vztahy k oslovované komunitě a charakteristika návštěvníka.
Literatura
    doporučená literatura
  • SIOSTRZONEK, J.:. Animace kultury (polské inspirace). Opava, Slezská univerzita v Opavě, 2008. info
  • Kaplanek, M. Animace. Studijní text pro přípravu animátorů mládeže. Praha, 2013. info
  • Tyslová, I. a kol. Metodiky animačních procesů v kultuře. Praha, 2012. info
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2020.