UBKDK014 Dějiny knihoven a knihovnictví

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2014
Rozsah
Přednáška 6 HOD/SEM. 3 kr. Ukončení: zk.
Garance
Mgr. Jana Brožovská Onderková, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
- Aktivní účast na přednáškách,
- zvládnutí přednášené látky,
- samostudium (i literatury doporučované v přednáškách),
- znalost historie minimálně na středoškolské úrovni,
- písemný test v rozsahu zadané literatury a přednášek - úspěšnost 70 %.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednášky podávají celkový přehled o historickém vývoji knihoven a knihovnictví v českých zemích do roku 1938 doplněné o vybrané kapitoly z obecných dějin knižní kultury a knihoven v období starověku, středověku a novověku. Vycházíme vzniku písma a knižní kultury nejprve v orientálních despociích starověku Babylónii,Asýrii a Egyptě. V období klasického starověku se výklad soustředí na počátky veřejných knihoven v řeckých polis, především v Athénách, jejich rozvoj v helénistickém období a císařském Římě. Analyzují se předpoklady přechodu od antiky ke knižní kultuře a knihovnám středověku. V dalším bloku je posluchačům nastíněn vývoj evropských knihoven a knihovnictví období středověku, osvícenství, z mimoevropských se výklad soustředí na knihovnictví USA a vlivu na Evropu. Do kontextu tohoto vývoje je zasazeno i knihovnictví a knihovny českých zemí, společensko-politické podmínky jeho vzniku a rozvoje církevních, světských knihoven a v pozdějším období i knihoven soukromých. Dále jsou rozebírány podmínky vzniku prvních veřejných knihoven v českých zemích, univerzitní knihovny, Knihovny Národního muzea v Praze a dalších muzejních knihoven, čítáren novin a časopisů. Poslední moduly se soustředí na knihovnictví v Československu v letech 1918-1938, genezi, recepci zahraničních zkušeností a jeho nejvýznamnější představitele Ladislava Jana Živného, Zdeňka Václava Tobolku, Jiřího Mahena, Bohuslava Koutníka a jejich a jejich příspěvek k rozvoji knihovnických teorií.
Osnova
  • 1 Základní prameny a literatura
    2 Kapitoly z obecných dějin knihoven a knihovnictví v období starověku
    2. 1 Mezopotámie
    2. 2 Egypt
    2. 3 antické Řecko
    2. 4 antický Řím
    3 Kapitoly z obecných dějin knihoven a knihovnictví evropského středověku
    3. 1 Italské středověké knihovny
    3. 2 Vzdělanost a knihovny ve Francii
    3. 3 Středověká vzdělanost a knihovny na území svaté říše římské
    3. 4 Vzdělanost a knihovny v Byzanci
    3. 5 Vzdělanost a knihovny v arabském světě
    4 České a moravské knihovny v období středověku
    4. 1 Knihy, knihovny a literární tvorba na území velké Moravy
    4. 2 Církevní instituce jako centra vzdělanosti a písemnictví (10.-13. století)
    4. 3 Fondy nejvýznamnějších klášterních knihoven ve středověku (manuskripty, geneze vzniku, autoři, problematika datace apod.)
    4. 4 Knihy a knihovny v období vrcholného středověku (soukromé knihovny- panovnické a šlechtické knihovny, skladba fondu)
    4. 5 Knihy a knihovny období husitství (vrstvy příjemců knih, skladba fondu, osobnosti)
    5 Vybrané kapitoly z dějin knihoven a knihovnictví v novověku
    5. 1 Knihy a knihovny v Itálii v období renesance
    5. 2 Knihovnictví ve Francii v době buržoazní revoluce do napoleonských válek
    5. 3 Knihovnctví v USA v 2. polovině 19. století
    6 Renesanční a barokní knihovny v českých zemích
    6. 1 Panovnické knihovny
    6. 2 Zámecké knihovny v Čechách a na Moravě
    6. 3 Církevní knihovny (řádové a institucionální)
    7 Počátky vědeckých knihoven v českých zemích
    7. 1 Zřízení c.k. Univerzitní knihovny v Praze
    7. 2 Vědecké instituce v českých zemích a jejich knihovny 18.-20. století (osobnosti, fond)
    7. 3 Muzejní knihovny a vývoj jejich fondu
    8 Počátky veřejného knihovnictví v českých zemích 18.-19. století
    8. 1 Čtenářské společnosti na přelomu 18. a 19. století
    8. 2 Čtenářské spolky na venkově v 19. století a jejich význam
    8. 3 Rozvoj spolkové činnosti v 2. polovině 19. století
    9 Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919Sb.
    9. 1 Knihovnické zákonodárství do roku 1918
    9. 2 Zákon o veřejných knihovnách obecních a jeho ustanovení
    10 Knihovny a knihovnictví v Československu 1918-1938
    10. 1 Hlavní vývojové tendence československého knihovnictví
    10. 2 Vzdělávání knihovníků
    10. 3 Knihovnické spolky
    10. 4 Významné osobnosti československého knihovnictví 1918-1938
    11 Vývojové trendy československého knihovnictví po roce 1948
    11. 1 Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959Sb.
    11. 2 Československé knihovny po roce 1948 (veřejné, vědecké knihovnictví, knihovny denominací a církevních instiucí)
    12 Architektura knihoven
Literatura
    povinná literatura
  • CEJPEK, J. (et al.). Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha, 2002. info
  • BOHATCOVÁ, M. Česká kniha v proměnách staletí. Praha, 2001. info
  • CEJPEK, J. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha : Karolinum, 1992. info
  • NOVOTNÝ, F. Československé knihovnické zákonodárství. Praha, 1962. info
    doporučená literatura
  • TOBOLKA, Z, V. České knihovnictví. Praha, 1925. info
  • HLAVÁČEK, I. Knihy a knihovny českého středověku. Praha, 2005. info
  • VOIT, P. Encyklopedie knihy. Praha, 2006. info
  • HALVÁČEK, I. Knihy a knihovny v českém středověku. Praha, 2005. info
  • KNEIDL, P. Z historie evropské knihy. Praha, 1989. info
  • JOHNSON, E;HARRIS, M. History of libraries in the western world. Metuchen, 1976. info
  • TOBOLKA, Z., V. Státní vědecké knihovnictví Československé republiky. Praha, 1918. info
Výukové metody
Přednášení
Přednáška s diskusí
Přednáška s analýzou videozáznamu
Individuální konzultace
Metody hodnocení
Písemná zkouška
Informace učitele
Akt. 2012/13
- Aktivní účast na přednáškách,
- zvládnutí přednášené látky,
Předmět je ukončen závěrečným písemným testem (požadavek 70% úspěšnost), který proběhne ve zkouškovém období zimního semestru příslušného akademického roku. U zkoušky je vyžadována znalost literatury zadané přednášejícím v sylabu a průběžně v rámci jednotlivých modulů (samostudium). U studentů je požadována znalost historie minimálně na středoškolské úrovni.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2009, zima 2010, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2019.