UCJANGBP04 Úvod do filozofie

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2020
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Petr Slováček, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Slováček, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Petr Slováček, Ph.D.
Ústav cizích jazyků – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh
Po 13:05–13:50 H3
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
UCJANGBP04/A: Po 11:25–12:10 H2, P. Slováček
UCJANGBP04/B: Po 13:55–14:40 H3, P. Slováček
UCJANGBP04/C: Po 14:45–15:30 H2, P. Slováček
Předpoklady
TYP_STUDIA(B)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s vývojem evropské filosofie, a to především prostřednictvím setkávání s jejími nejvýznamnějšími reprezentanty, problémy a podobou jejich pojmové a argumentační prezentace. V souladu s tímto cílem bude těžiště zájmu předmětu položeno nikoliv pouze do úzké oblasti ontologie (metafyziky), ale do vztahu mezi ontologií a filosofickou tematizací tzv. věcí lidských, čímž se dějiny filosofie i konkrétní filosofické problémy (ontologické, epistemologické, antropologické) vymaní ze své izolovanosti. Studenti tak budou moci sledovat vývoj hlavních filosofických přístupů ke skutečnosti, jejího poznání a člověku z jedné strany a zároveň porozumí trvalé aktualitě základních filosofických otázek a jejich nezmenšenému významu pro západní civilizaci ze strany druhé.
Výstupy z učení
Studenti si osvojí řadu kompetencí: a) získají přehled o dějinách evropského filosofického myšlení a jejím vývoji; b) seznámí se tak s odlišnými způsoby, jimiž filosofové tematizovali svět, jeho poznání, člověka, člověka ve vztahu k druhému a společnosti; c) na tomto základě se pak studenti přiblíží k porozumění pojmu filosofie, která může nabývat různé podoby, neboť filosofií je jistě jak racionalistické myšlení Spinozy, tak filosoficko-teologické myšlení Augustina či Akvinského nebo také myšlení politična C. Schmitta; d) díky nutnosti konfrontace se naučí jednak rekonstruovat argumentaci, s níž se setkají, a jednak argumentativně podložit vlastní stanovisko, k němuž je konfrontace různých přístupů bude nutit; e) budou schopni lokalizovat význam a kontext cílů a hodnot sociální práce, neboť ty jsou neseny úctou k jedinci, neutilitárním vztahem k společnosti (případně státu) a nakonec zcela jistě i křesťanským dědictvím.
Osnova
  • 1. Život v antickém Řecku: řecká filosofie jako vykročení z mýtu, člověk a společnost v antickém Řecku, antické pojetí jedince a společnosti resp. privátní a veřejné oblasti; antická teorie ctností (aretai). 2. Recepce řeckého myšlení a jeho role v impériu (filosofie v rámci Římského impéria): střed tradice a filosofie, antropologická a politicko-filosofická témata řecké filosofie v konfrontaci s římským intelektuálním světem. 3. Počátky křesťanské Evropy: křesťanská filosofie a její proměna pojímání jednotlivce; rozdíl mezi evropským teologicko-filosofickým myšlením a myšlením východním (zvláště muslimským) a jeho relevance z hlediska tradičních evropských hodnot jako autonomie jednotlivce, názorová pluralita, intelektuální svoboda. 4. Rozum a víra: dva neodlučitelné zdroje středověkého poznání a jejich vztah; význam sepětí filosofie a teologie pro neinstrumentální chápání jednotlivce i společnosti. 5. Proměny středověkého myšlení: dvě nejvýznamnější antropologické koncepce středověku (pozdního starověku): Augustinus a Tomáš Akvinský, jejich politicko-filosofické konsekvence. 6. Význam renesance a humanismu v evropských dějinách: snaha o překročení scholastické spekulace skze návrat k antickému pramenu evropského myšlení. Význam analogie jako epistepomologického prostředku a její využití v tvorbě ideálních obrazů společnosti na příkladu tzv. Konzultací J. A. Komeneského. 7. Novověká změna vědeckého paradigmatu: britský empirismus a kontinentální racionalismus, filosofie jako systém tvořený po vzoru geometrie (more geometrico) a tedy i nezávislý na teologii: F. Bacon, R. Descartes, T. Hobbes: tři pokusy a jejich důsledky pro pojetí filosofie, poznání, člověka a společnosti. 8. Osvícenství a jeho antropologický optimismus: I. Kant a jeho odpověď na otázku: Co je osvícenství? 9. Filosofie a ideologie 19. stol. : jejich role v měnící se evropské společnosti: pozitivismus, utilitarismus a marxismus. 10. Meziválečná Evropa: kritika osvícenství a moderny; dílčí racionality jako ohrožení neinsrumentálního vztahu ke člověka k člověku; kritika novověkého odkouzlení světa a důsledky ztráty transcendetního rozměru lidského života. 11. Slavní evropští emigranti: H. Arendtová, L. Strauss - reakce na válečné hrůzy první poloviny 20. století - návrat k „ztraceným pokladům“ evropské tradice. 12. Evropa mezi Jürgenem Habermasem a C. Schmittem: teorie komunikativního jednání jako svorník filosofie jazyka, politické filosofie a sociální filosofie ústící do nového racionalistické filosofie proti teorii politična. 13. Shrnutí
Literatura
    povinná literatura
  • Hans Joachim Störig. Malé dějiny filosofie. Praha, 2007. info
  • K. R. Popper. Otevřená společnost a její nepřátelé. Oikoymenh, 1994. info
  • BLECHA, I. Základní problémy filozofie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1992. ISBN 80-7067-193-9. info
    doporučená literatura
  • H. Holzley - W. Röd. Filosofie 19. a 20. století II. Novokantovství, idealismus, realismus a fenomenologie. Praha 2006. info
  • ROD, W. Novověká filozofe II. Od Newtona po Rousseaua. Praha: Torst, 2004. info
  • RÖD, W. Novověká filosofie I. Praha: Oikoymenh, 2001. ISBN 80-7289-039-4. info
  • FLEW, A. An Introduction to Western Philosophy. Ideas and Argument from Plato to Popper. Revised edition. New York: Thames and Hudson, 1994. ISBN 500-2754727547-5. info
Výukové metody
přednáška, seminář
Metody hodnocení
docházka 75% test
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2021, zima 2022, zima 2023, zima 2024.