UOGD014 Veřejné zdravotnictví

Fakulta veřejných politik v Opavě
zima 2017
Rozsah
Přednáška 17 HOD/SEM. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
MUDr. Hynek Dolanský, Ph.D. (přednášející)
Garance
MUDr. Hynek Dolanský, Ph.D.
Ústav nelékařských zdravotnických studií – Fakulta veřejných politik v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět seznamuje studenty s komplexní problematikou strategie a politiky péče o zdraví obyvatelstva. Na podkladech historického vývoje, odkazu a etiky umožňuje studentům pochopit problematiku studia předmětu Veřejné zdravotnictví, spočívající v posilování zdraví a prevence vzniku onemocnění, v pomoci člověku při onemocnění a v důsledcích nemoci prostřednictvím organizovaného úsilí společnosti. Vysvětluje význam determinant zdraví v životě člověka a rizikových faktorů negativně ovlivňujících zdraví, způsobujících vznik onemocnění, ovlivňujících kvalitu života a způsobujících úmrtí. Prezentovány jsou determinanty, které negativně působí v celosvětovém měřítku. Výklad významu prevence v životě člověka a úrovně prováděné kvality je prezentován jako významný celospolečenský problém vyžadující pozornost a kontinuální kontrolu. Předmět seznamuje s dosavadně realizovanou zdravotní politikou a programy WHO "Zdraví do r. 2000", "Politika Zdraví 21", včetně evropské zdravotní politiky pro 21. století "Zdraví 2020" s jejich pozitivním dopadem při naplňování jejich cílů nejen pro ČR. Zdravotní gramotnost společně s výchovou ke zdraví realizovanou společně s vládními institucemi, MZ ČR a zdravotními pojišťovnami patří k celospolečensky významným aktivitám spojeným s posilováním zdraví občanů. V systému veřejného zdravotnictví a zdravotního pojištění umožňuje předmět pochopit koncepci realizace poskytování zdravotnických služeb a zdravotní péče, přičemž studující seznamuje s progresivním vývojem v této oblasti v ČR a celé Evropě. Vysvětluje význam dostupnosti zdravotní péče a zdravotnických služeb pro jednotlivce, rodiny a komunity, včetně výskytu vzniku sociálních nerovností. Společenský význam hodnoty zdraví, kritéria a důsledky poruchy zdraví včetně socioekonomických, předmět řeší v kontextu vývoje demografického národního, evropského, tak celosvětového měřítka. Vysvětlena je historie, podstata vzniku a typy modelů zdravotnických systémů, jejich klady, zápory a rozdíly, včetně významu uplatňované solidarity a ekvity. Nejsou opomíjeny ukazatele pro mezinárodní srovnání. Předmět vymezuje registrující lékaře primární péče, resp. primární péči definovanou dříve jako "první linii kontaktu", která občanům, pojištěncům, pacientům přibližuje zdravotní péči co nejvíce k bydlišti a pracovišti. Vysvětluje podmínky k poskytování hrazených, částečně hrazených i nehrazených služeb v systému veřejného zdravotního pojištění, vývoj legislativy, organizaci zdravotní péče, transformační změny v ČR po r. 1989 spojené s privatizačním procesem ve zdravotnictví, včetně problematiky lékařských i nelékařských profesí. Zabývá se mechanizmy kontrol poskytnuté zdravotní péče, podílem státu a zdravotních pojišťoven na kontrole kvality, problematikou revizního lékařství a postavení revizních lékařů a pracovníků ve zdravotnictví způsobilých pro odbornou kontrolu v systému veřejného zdravotního pojištění. Vysvětluje význam zdravého stárnutí a kvality života, potřebu a spotřebu zdravotní a sociální péče ve stáří.
Osnova
  • 1. Význam studia veřejného zdravotnictví, postavení sociálního, posudkového a revizního lékařství v systému veřejného zdravotnictví a zdravotní politice.
    2. Péče o zdraví v proměnách času, historický odkaz etiky, vývoje ošetřovatelské péče a medicíny pro současnost.
    3. Zdraví a nemoc - základní pojmy, modely, definice WHO, rozdíly mezi pojmy zdraví a nemoc, zdravotní potenciál, stav optimální pohody, socioekonomický pohled na zdraví, nemoc a její důsledky.
    4. Společenský význam hodnoty zdraví, kritéria a důsledky poruchy zdraví.
    5. Význam determinant zdraví v životě člověka, determinanty jako rizikové faktory, civilizační nemoci, úmrtnost.
    6. Determinanty působící negativně v celosvětovém měřítku. Zásady prevence civilizačních nemocí.
    7. Solidarita a ekvita - význam pojmů pro současnost, definice dle WHO. Podmínky spravedlnosti v péči o zdraví a v souvislostech se vznikem nemocenského a zdravotního pojištění, sociální nerovnosti z pohledu současnosti.
    8. Zdravotní politika WHO, "Politika Zdraví 21", Zdraví 2020, zdravotní gramotnost, význam pro ČR a Evropu.
    9. Studium zdravotního stavu obyvatelstva a zdravotní stav populace v ČR v evropském a celosvětovém srovnání.
    10. Základní rysy demografického vývoje v ČR a EU.
    11. Modely zdravotnických systémů, jejich klady, zápory a rozdíly, ukazatelé pro mezinárodní srovnání.
    12. Organizace zdravotní péče, druhy a prevence, soustava zdravotnických zařízení, pracovníci ve zdravotnictví, jejich činnosti, erudice a celoživotní vzdělávání, etika ve zdravotnictví, poskytované zdravotní služby.
    13. Význam statistiky a informačního systému ve zdravotnictví, sociologické metody, mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10, klasifikační systémy, zdravotní registry a programy.
    14. Vznik systému veřejného zdravotnictví, všeobecného a veřejného zdravotního pojištění, transformace zdravotní politiky v ČR po r. 1989, společenský význam a dopad novelizací legislativy, zahájení privatizace, vznik profesních organizací, zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven.
    15. Demografický vývoj ČR v kontextu dopadu na stárnoucí populaci, potřeba a spotřeba zdravotní a sociální péče.
    16. Základní zákonné a podzákonné normy v systému veřejného zdravotnictví. Legislativa a vzdělávání ve zdravotnictví.
    17. Preventivní programy a aktivity zdravotních pojišťoven vedené k upevňování zdraví pojištěnců.
    18. Problematika realizace kontroly úrovně kvality poskytnuté zdravotní péče.
    19. Úloha revizního lékaře při kontrolní revizní činnosti, vliv revizního lékaře na tvorbu a prosazování strategie zdravotní politiky pojišťoven v systému veřejného zdravotního pojištění.
    20. Zdravé stárnutí a kvalita života, potřeba a spotřeba zdravotně sociální péče ve stáří.
Literatura
    povinná literatura
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. info
  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. info
  • Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). info
  • DOLANSKÝ, H. Veřejné zdravotnictví . Distanční studijní opora [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2012. URL info
  • DOLANSKÝ, H. Veřejné zdravotnictví. Opava: Slezská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7248-494-2. info
  • HOLČÍK, J., KAŇOVÁ, P., PRUDIL, L. Systém péče o zdraví a zdravotnictví: Východiska, základní pojmy a perspektivy. Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-417-8. info
  • GLADKIJ, I., STRNAD, L. Zdravotní politika - zdraví - zdravotnictví. Olomouc: UPOL, 2002. ISBN 80-244-0500-8. info
    doporučená literatura
  • JANEČKOVÁ, H., DOLANSKÝ, H. Výsledky dlouhodobého sledování realizace sekundární prevence ve starším a pokročilém věku. Revizní a posudkové lékařství, č. 4, ročník 17, s. 83-98. 2014. info
  • HNILICOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-592-9. info
  • ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2860-5. info
  • DRBAL, C. Česká zdravotní politika a její východiska. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-340-0. info
  • MATHÉ, I., ŠPAČEK, L. Etiketa. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-564-X. info
  • HAŠKOVCOVÁ, H. Etické kodexy zdravotních sester a ošetřovatelek, Etické normy v ošetřovatelském povolání, Charta pracovníků ve zdravotnictví, Etický kodex vysokoškoláků mlékařů, Etický kodex Práva pacientů, Charta práv hospitalizovaných dětí. Lékařská etika. Praha: Galén, 1997. ISBN 80-85824-54-X. info
Informace učitele
Kontaktní výuka je vedena systémem konzultací na vybraná témata. Kombinovaná část studia je realizována v prostředí e-learningového kurzu na e-portále http://elearning.fvp.slu.cz/. Pro výuku jsou zde studentům k dispozici studijní opory zahrnující korespondenční úkoly. Předmět je ukončen zápočtem, který proběhne písemnou nebo ústní formou, v rámci něj student prokáže znalosti základní i vybrané doporučené literatury a dokáže diskutovat o zpracovaných korespondenčních úkolech. Student bude moci průběžně konzultovat individuálně studovaná témata předmětu prostřednictvím individuálních či skupinových konzultací nebo elektronické pošty.
Podmínkou udělení zápočtu je písemný test, minimální úspěšnost 80%. Zkouška písemnou nebo ústní formou.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2018, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023.