KCJK502 Argumentace a přesvědčování

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
léto 2011
Rozsah
1/2/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Veronika Vydrová (přednášející)
Mgr. Veronika Vydrová (cvičící)
Garance
Mgr. Veronika Vydrová
Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit – Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout základní informace o formách a způsobech argumentace a přesvědčování spolu s nácvikem dovedností se zaměřením na obchodně-podnikatelskou činnost.
Osnova
  • 1. Vymezení pojmu přesvědčování, vztah k jiným metodám ovlivňování
    2. Přesvědčování v životě člověka (z historie přesvědčování)
    3. Přesvědčování jako komunikační proces
    4. Předpoklady pro přesvědčování
    5. Profil přesvědčovatele
    6. Činitelé přesvědčování
    7. Teze a argumenty v přesvědčování
    8. Intencionalita přesvědčování
    9. Metodiky přesvědčování, autopersuáze, asertivita
    10. Verbální a neverbální prostředky přesvědčování
    11. Přesvědčování v manažerské činnosti
    12. Interkulturní specifika přesvědčování
    13. Efektivita přesvědčování
    14. Sebezdokonalování v umění přesvědčovat
    Obsah předmětu:
    1. Vymezení pojmu přesvědčování, vztah k jiným metodám ovlivňování
    Přesvědčování jako součást interakčních procesů. Základní principy a znaky přesvědčování. Demonstrace, klarifikace, exemplifikace, sugesce, exercitace ve vztahu k přesvědčování.
    2. Přesvědčování v životě člověka
    Východisko přesvědčování - ústup od agrese i pasivity. Základy teorie přesvědčování. Machiavelismus. Racionalismus a empatie. Tzv. ekologické přesvědčování.
    3. Přesvědčování jako komunikační proces
    Zdroj, kanál a příjemce jako základní složky přesvědčování. Interakční vzorce jako součást přesvědčování. Problém výběru kanálu v přesvědčování. Rozhodující vliv faktických argumentů. Typy recipientů z hlediska přesvědčování. Příčiny zkresleného přijímání sdělení. Designační, atributivní, asertorická analýza jako prostředek prognostiky pro příjem některých sdělení.
    4. Předpoklady pro přesvědčování
    Pojmy důvěra, důvěryhodnost, důvěřivost, věrohodnost, hodnověrnost a jejich komunikační vyjádření. Typy komunikačních bariér a jejich překonávání.
    5. Profil přesvědčovatele
    Smysl a technika vytváření profilu přesvědčovatele podle Eales-Whitea. Analýza jednotlivých typů profilů přesvědčovatele, zejména podle kvadrantů řízení, podpory, vizí a motivace.
    6. Činitelé přesvědčování
    Charakteristika přesvědčovatele ve vztahu k přesvědčovanému. Pojem přesvědčitelnosti - vázaná a nevázaná přesvědčitelnost, zprostředkující a bezprostřední ukazatelé přesvědčitelnosti. Postoje a jejich typy v komunikačním vyjádření ve vztahu k přesvědčitelnosti, např. vyváženost, ego-defenzivnost apod.
    7. Teze a argumenty v přesvědčování
    Teze, antitéze, argument jako základní faktory přesvědčování. Logické, psychologické a komunikační složky teze. Druhy argumentů. Vzájemné působení argumentů.
    8. Intencionalita přesvědčování
    Intencionalita jako zaměřenost na cíl přesvědčování. Intencionalita problémová, osobnostní a interpersonální. Umění specifikace a diferenciace cíle přesvědčování, např. podle Balesovy škály.
    9. Metodiky přesvědčování, autopersuáze, asertivita
    Metodiky prezentování argumentů, interogativního přesvědčování, kladných odpovědí, uplatňování apelů, indirektního působení, intervenujících vlivů, proponování řešení a jejich komunikační vyjádření. Druhy autopersuáze. Asertivní kodex, asertivní techniky.
    10. Verbální a neverbální prostředky přesvědčování
    Verbální kód jako centrální prostředek přesvědčování. Analýza verbálních prostředků přesvědčování na úrovni slov, promluvy a textu. Neverbální kódy v přesvědčování.
    11. Přesvědčování v manažerské činnosti
    Přesvědčování jako součást motivace. Úloha přesvědčování v přímém řízení. Manažer a tzv. koučování. Změny v činnosti manažera v moderních způsobech řízení a úloha přesvědčování v těchto změnách.
    12. Interkultur
Literatura
    povinná literatura
  • SKÁCEL, J. Argumentace a přesvědčování (poznámky k přednáškám). Karviná: OPF, 2003. ISBN 80-7248-185-1. info
  • LAMBERT, E.T. Jak účinně ovlivňovat druhé. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-85943-88-3. info
  • HONEY, P. Tváří v tvář. (Průvodce úspěšnou komunikací. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-445-2. info
  • EALES-WHITE, R. The Power of Persuasion. London: Kogan Page, 1992. ISBN 0-7494-0682-8. info
  • GRÁC, J. Persuázia. Martin: Osveta, 1985. info
Informace učitele
Během výuky budou zadány dva průběžné testy a seminární práce. Uvedené aktivity jsou bodově ohodnoceny. Absolvování předmětu je uzavřeno zkouškou. Výsledná známka je dána součtem získaných bodů ze všech aktivit a výsledku závěrečné zkoušky a povinná účast na seminářích v rozsahu 70%.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2008, léto 2009, zima 2009, léto 2010, zima 2010.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.slu.cz/predmet/opf/leto2011/KCJK502