Historická dokumentaristika a mediální prezentace dějin

Studijní program poskytuje studentům prakticky zaměřené vzdělání v oblasti filmu, televize a jiných médií s ohledem na všechny fáze jejich tvorby a existence (příprava, produkce, postprodukce, distribuce a recepce) a zároveň poskytuje široký rozhled v problematice obecné historické vědy, kulturní historie, teorie umění, masové komunikace a publicistiky tak, aby byli jeho absolventi schopni inovativním, tvůrčím a teoreticky fundovaným způsobem prezentovat historické poznatky prostřednictvím audiovizuální tvorby a médií.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatně identifikovat a kriticky interpretovat klíčové historické jevy a reflektovat jejich vzájemné souvislosti;
• studovat pramenné materiály a odbornou literaturu v originálním znění (angličtina, němčina);
• vnímat historické skutečnosti, jevy a procesy v kontextu výsledků výzkumu dalších vědních oborů;
• uplatnit získané poznatky a dovednosti v muzejní, galerijní, případně jiné paměťové instituci;
• pečovat o svěřené sbírkové předměty či mobiliární fondy, dokumentovat a prezentovat je ve výstavních projektech;
• vykonávat komplexní odbornou, prezentační a organizační činnost v paměťových institucích.

Absolvent profesního bakalářského studijního programu Historická dokumentaristika a mediální prezentace dějin získá ucelené, teoretické i praktické, vzájemně provázané znalosti, dovednosti a kompetence, které mu umožní (re)prezentovat vědění o historii primárně prostřednictvím dokumentárních, zpravodajských a publicistických žánrů tradičních i nových audiovizuálních médií, sekundárně pak v rámci prezentačních a interpretačních forem uplatňovaných paměťovými, kulturními a uměleckými institucemi. Absolvent je schopen vyhledat a aplikovat teoretické poznatky v praxi, umí komunikovat nejen v českém, ale i anglickém jazyce, je schopný a ochotný se dále vzdělávat, ať už v navazujícím magisterském studiu nebo formou samostudia, je otevřený novým zkušenostem a připravený nezávisle hledat optimální metody práce vzhledem k problémům, kterým má čelit, a rovněž je schopný týmové spolupráce. S ohledem na požadavky kladené na tento typ studia jsou v bakalářském stupni rozvíjeny profesní kompetence, které studentovi umožní plynulý přechod mezi tímto stupněm a širším okruhem navazujících, humanitně, společenskovědně či umělecky zaměřených studijních programů, nebo přesun do praxe v oblasti médií, marketingu, nebo paměťových a kulturních institucí. Úroveň akademických dovedností absolventa bakalářského studia je plně kompatibilní s modelem vzdělání v humanitních a uměleckých disciplínách poskytovaných na domácích i zahraničních vysokých školách.

Vytváření studijních plánů vychází ze standardů a metodiky doporučené Národním akreditačním úřadem a z pravidel mezinárodního kreditového systému (ECTS); jejich změny podmiňuje schválení Akademickým senátem FPF SU. Rozsah jedné vyučovací hodiny je standardní (45 min.). Struktura studijního plánu a poměr kreditů získaných v jednotlivých skupinách předmětů je specifikován v příloze B-II. Studijní plán zachovává vyvážený poměr mezi teoretickou a praktickou výukou, jakož i mezi formou přednášky a semináře (resp. cvičení). Studijní plán zachovává předepsaný poměr mezi předměty profilujícího základu a základními teoretickými předměty. Podstatnou součástí studijního plánu je praktická výuka v prostorách univerzity a ve specializovaných učebnách. Suma získaných znalostí a dovedností odpovídá popsanému profilu absolventa. Studenti jsou hodnoceni podle jednotné klasifikační stupnice ECTS.

Student absolvuje v každém ročníku odbornou čtyřtýdenní praxi (předměty Odborná praxe I–III). Třetina praxe (předmět Odborná praxe I) je typicky realizována v paměťových institucích (jako jsou muzea, galerie, archivy; alternativou jsou vybrané pozice v Národním památkovém ústavu, související především s péčí o movité kulturní dědictví). Dvě třetiny praxe (předměty Odborná praxe II a III) jsou typicky realizovány v audiovizuálně-mediálních nebo kulturních institucích v regionu; student si při ní vyzkouší činnosti spojené s obsahem studia – kamerové, scenáristické, režijní či postprodukční audiovizuální práce, organizační či projektovou činnost v oblasti kulturních průmyslů.

Zápočet bude udělen na základě pozitivního posudku zpracovaného odborným garantem (mentorem) na daném pracovišti. Student odevzdá vyučujícímu na SU (supervizorovi) zprávu z praxe, v níž popíše průběh praxe a zhodnotí přínos, který pro něj praxe měla, popíše, na jakých činnostech se podílel, jak se reálný provoz lišil od jeho očekávání (včetně případných negativ) a jaká byla míra (dle vlastního úsudku studenta) jeho osobního přínosu pro danou instituci.

Dvakrát ročně bude supervizorem a mentory na odborných pracovištích projednána společná evaluace, výměna zkušeností, připomínky studentů, plánování obsahu dalších praxí s ohledem na potřeby studijního programu.

Za absolvování praxe student získává kredity: během každého ročníku 10 kreditů za 160 hodin praxe (během celého studia tedy 30 kreditů za 480 hodin praxe).

Příklady rámcových smluv o realizaci studentských odborných praxí a smluv o spolupráci jsou připojeny za sebehodnotící zprávou:

Česká televize Ostrava

QQ studio Ostrava

Televize Noe (Telepace s.r.o.)

Moravskoslezská vědecká knihovna

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě

Slezské zemské muzeum v Opavě

Zemský archiv v Opavě

Návrh témat kvalifikačních prací:

1) Orální historie v českém dokumentárním filmu po roce 1989

2) Etika střihu mluveného slova v dokumentárním filmu

3) Filmové (re)prezentace baroka jako epochy kulturních a duchovních dějin a jako estetického systému

4) Amadeus a Lev s bílou hřívou: hudební film, pravdivost historie a pravda umění

5) Vývoj formátů a vizuality v českém historickém dokumentu posledních dvou dekád

6) Mediální obraz fotbalisty Františka Pláničky (1923–1938)

7) Mediální reflexe československo-sovětských sportovních vztahů (1934–1938)

8) Druhý život praotce Čecha. Reflexe bájné postavy českých dějin v moderní literatuře a populární kultuře

9) Obraz špatné královny. Líčení života a skutků Kunhuty Uherské v kontextu západo- a středoevropské tradice

10) Heraldické dědictví rodu Lichtenštejnů na stavebních, sfragistických a numizmatických památkách ve Slezsku

11) Nálezy pražských grošů v paměťových institucích v Moravskoslezském kraji

13) Film jako historický pramen

14) Prezentace politických procesů v polistopadovém českém dokumentu

Absolvent studijního programu může rozvíjet vzdělávání v rámci navazujících studijních programů v oblastech vzdělávání Historické vědy a Umění, jakož i v dalších příbuzných studijních programech.