J 2017

Possible signature of the magnetic fields related to quasi-periodic oscillations observed in microquasars

KOLOŠ, Martin, Arman TURSUNOV a Zdeněk STUCHLÍK

Základní údaje

Originální název

Possible signature of the magnetic fields related to quasi-periodic oscillations observed in microquasars

Autoři

KOLOŠ, Martin (203 Česká republika, garant, domácí), Arman TURSUNOV (860 Uzbekistán, domácí) a Zdeněk STUCHLÍK (203 Česká republika, domácí)

Vydání

European Physical Journal C, 2017, 1434-6044

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10308 Astronomy

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/47813059:19240/17:A0000005

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

UT WoS

000417825800005

Klíčová slova anglicky

X-ray binaries; black-hole binaries; Lens-Thirring precession; high-frequency QPOs; GRO J1655-40; naked singularities; charged-particles; large-scale; mass; model

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

Návaznosti

GB14-37086G, projekt VaV. GJ16-03564Y, projekt VaV.
Změněno: 23. 4. 2020 14:00, RNDr. Arman Tursunov, Ph.D.

Anotace

V originále

The study of quasi-periodic oscillations (QPOs) of X-ray flux observed in the stellar-mass black hole binaries can provide a powerful tool for testing of the phenomena occurring in the strong gravity regime. Magnetized versions of the standard geodesic models of QPOs can explain the observationally fixed data from the three microquasars. We perform a successful fitting of the HF QPOs observed for three microquasars, GRS 1915+105, XTE 1550-564 and GRO 1655-40, containing black holes, for magnetized versions of both epicyclic resonance and relativistic precession models and discuss the corresponding constraints of parameters of the model, which are the mass and spin of the black hole and the parameter related to the external magnetic field. The estimated magnetic field intensity strongly depends on the type of objects giving the observed HF QPOs. It can be as small as 10^(-5) G if electron oscillatory motion is relevant, but it can be by many orders higher for protons or ions (0.02-1 G), or even higher for charged dust or such exotic objects as lighting balls, etc. On the other hand, if we know by any means the magnetic field intensity, our model implies strong limit on the character of the oscillating matter, namely its specific charge.