D 2020

Napoleon und die deutsche Bahn AG oder: Wie Gert Neu¬mann anhand eines Kleist-Zitats die Chancen eines deutsch-deutschen Gesprächs veranschlagt

MAURACH, Martin

Základní údaje

Originální název

Napoleon und die deutsche Bahn AG oder: Wie Gert Neu¬mann anhand eines Kleist-Zitats die Chancen eines deutsch-deutschen Gesprächs veranschlagt

Název česky

Napoleon a Deutsche Bahn AG aneb: Jak Gert Neumann používá citát od Kleista k odhadu šancí na německo-německý rozhovor

Název anglicky

Napoleon and the Deutsche Bahn AG or: Gert Neumann‘s novel „Anschlag“, a quotation from Kleist and the hazards of inter-german dialogue

Autoři

MAURACH, Martin

Vydání

Niederstetten, Ach, Kleist! Das Jahrbuch für alle die etwas (Neues) zu sagen haben, od s. 261-277, 17 s. 2020

Nakladatel

Günther Emigs Literatur-Betrieb

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

ISBN

978-3-948371-77-7

Klíčová slova česky

Kleistův citát; romantika; německo-německý rozhovor; znovusjednocení Německa

Klíčová slova anglicky

quotation from Kleist; romanticism; inter-german dialogue; german re-unification

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 19. 3. 2021 06:50, doc. PhDr. Michaela Weiss, Ph.D.

Anotace

V originále

Ein verfremdetes Zitat aus Heinrich von Kleists „Katechismus der Deutschen“ (1809) dient Gert Neumann dazu, in seinem Roman „Anschlag“ (1999) in einem fingierten, mäandrierenden Gespräch zwischen einem Ost- und einem Westdeutschen die Unmöglichkeit eines solchen Gesprächs auch Jahre nach der Wiedervereinigung vorzuführen und zu begründen. Hintergrund sind Neumanns Begriff einer Sprache der ‚Klandestinität‘ sowie eigene Erfahrungen der Verfolgung durch den Stasi.

Česky

Odcizený citát z „Katechismu Němců“ Heinricha von Kleista (1809) používá Gert Neumann k vysvětlení nemožnosti takové konverzace roky poté ve svém románu „Schlag“ (1999) ve fiktivním, klikatém rozhovoru mezi východními a západními Němci. Pozadí tvoří Neumannovo pojetí „tajného“ jazyka a jeho vlastní zkušenost s pronásledováním tajné státní služby.