C 2020

„Ecclesia militans” i jej obrońcy (zamek joannitów w Strakonicach w pierwszej połowie XVI wieku, militarne konotacje architektury ziem czeskich tego okresu i propaganda polityczna na rzecz wspierania kampanii tureckich Ferdynanda I Habsburga)

CZECHOWICZ, Boguslaw

Základní údaje

Originální název

„Ecclesia militans” i jej obrońcy (zamek joannitów w Strakonicach w pierwszej połowie XVI wieku, militarne konotacje architektury ziem czeskich tego okresu i propaganda polityczna na rzecz wspierania kampanii tureckich Ferdynanda I Habsburga)

Název česky

„Ecclesia militans“ a její obránci (hrad johanitů ve Strakonicích v 1. polovině 16. století, vojenské konotace tehdejší architektury českých zemí a politická propaganda na podporu tureckých tažení Ferdinanda I. Habsburského)

Název anglicky

“Ecclesia militans” and its defenders (the castle of the Knights Hospitaller in Strakonice in the first half of the 16th century, military connotations of the architecture of the Czech lands of that period and political propaganda to support Ferdinand I

Vydání

Katowice Zabrze, Wojny i konflikty w Europie Środkowej ze szczególnym uwzględnieniem Śląska. Aspekty społeczne i kulturowe, od s. 294-311, 18 s. 2020

Nakladatel

Studio NOA

Další údaje

Jazyk

polština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60402 Architectural design

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

ISBN

978-83-66055-17-9

Klíčová slova česky

Joanitě, hrad ve Strakonicích, Ferdinand I., války s Turky, sakrální architektura

Klíčová slova anglicky

Knights of Malta, castle in Strakonice, Ferdinand I., wars with Turks, sacral architecture

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 12. 2023 11:18, prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr.

Anotace

V originále

Artykuł wychodzi od omówienia joannickiego zamku w Strakonicach w południowych Czechach (Böhmen), a szczególnie jego rozbudowy i dekoracji z czasów przeora Johann III von Rosenberg (1510-1532). Wystrój malarski kapitularza nasuwa skojarzenie z tzw. Domem Marii w Loretto. Jego legendarne losy (cudowna translokacja z podbijanej przez Turków z Ziemi Świętej do Europy) jawi się jako paralela do losu zakonu joannitów (utrata Rodos i od 1530 roku nowa siedziba na Malcie). W dalszej części omówiono inne przejawy reakcji na zagrożenie tureckie w architekturze sakralnej. Szczególnie interesujące sa tu dokonania na terenie Ksiestwa Grodkowskiego biskupów wrocławskich na Ślasku oraz grupa kościołów na południowych Morawach, najbardziej z ziem czeskich zagrożonych agresją Turków, zwłaszcza około 1530 roku.

Česky

Článek začíná pojednáním o johanitském hradu ve Strakonicích v jižních Čechách, zejména jeho přístavbě a výzdobě z doby převora Jana III. z Rožmberka (1510-1532). Malířská výzdoba kapitulní síně připomíná tzv. Mariin dom v Lorettu. Jeho legendární osud (zázračná translokace ze Svaté země dobyté Turky do Evropy) se zdá být paralelou s osudem Řádu sv. Jana (ztráta Rhodosu a nového sídla na Maltě od roku 1530). Později jsou diskutovány další projevy reakce na tureckou hrozbu v sakrální architektuře. Zajímavé jsou zde především stavby v Grodkovském knížectví vratislavských biskupů ve Slezsku a skupina venkovských kostelů na jižní Moravě, v českých zemích nejvíce ohrože tureckou agresí, zejména kolem roku 1530.