RADEK, David. Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích. In 12. sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček a historiků České republiky. 2022.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích
Název česky Král jako soudce. Dlouhá cesta k vytvoření knížecího soudu (1498) ve slezských knížectvích
Název anglicky The king as judge. The long road to the creation of the princely court (1498) in the Silesian principalities
Autoři RADEK, David.
Vydání 12. sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček a historiků České republiky, 2022.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 60101 History
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky pozdní středověk, dvorský soud, stavovská společnost, panovnická autorita
Klíčová slova anglicky late middle ages, court, aristocratic society, monarchical authority
Změnil Změnil: Mgr. David Radek, Ph.D., učo 9360. Změněno: 17. 1. 2023 09:41.
Anotace
Složením lenních slibů ve 14. století se slezská knížata stala vazaly českých králů, což postavilo tamní piastovská a později i přemyslovská knížata do nové situace. Lenní institut poskytoval slezským zeměpánům kromě povinností vůči českému panovníkovi, i celou řadu garancí jejich majetků a postavení. Českému panovníkovi také připadlo právo soudit spory slezských knížat, čehož zejména Jan Lucemburský a Karel IV. aktivně využívali, aniž by přistoupili k vytvoření institucionálních nástrojů, které by panovník mohl využít. Už v druhé polovině čtrnáctého století ale můžeme pozorovat snahu přenést spory slezských knížat na plénum knížecího soudu ve Vratislavi, kterému předsedal vratislavský hejtman co by reprezentant krále. Podobný systém se v roce 1435 pokoušel ustanovit i Zikmund Lucemburský nebo v 1474 Matyáš Korvín – jím prosazený landfrýd obsahuje rovněž klauzuli o roli vrchního slezského hejtmana ve sporech tamních knížat. Skutečný soudní orgán ale vytvořil až Vladislav II. Jagellonský v roce 1493 ustanovením tzv. Ober-und fürsten Recht, neboli knížecího soudu. Předkládaný příspěvek se pokusí nalézt odpovědi na otázky, jaké nástroje využívali čeští panovníci při řešení sporů slezských knížat? Můžeme vůbec hovořit o nějakém ustáleném postupu při řešení sporů nebo je každý případ specifický a daný panovník volil nástroje vyplývající ze situace? Kromě toho bude kladen důraz také na postupný vývoj institucionálního zázemí pro řešení sporů slezských knížat, tak jak jej můžeme sledovat v dochovaných pramenech.
Anotace anglicky
By making fief promises in the 14th century, the Silesian princes became vassals of the Czech kings, which put the local Piast and later Přemyslid princes in a new situation. In addition to their obligations to the Czech monarch, the Leinery Institute provided the Silesian landowners with a whole range of guarantees for their property and status. The Czech monarch also had the right to judge the disputes of the Silesian princes, which especially John of Luxembourg and Charles IV. they actively used without proceeding to create the institutional tools that the monarch could use. Already in the second half of the fourteenth century, however, we can observe an effort to transfer the disputes of the Silesian princes to the plenum of the princely court in Wrocław, which was presided over by the Wrocław governor, who was a representative of the king. A similar system was also tried to be established by Sigismund of Luxemburg in 1435 or by Matyáš Corvín in 1474 - the "landfryd" promoted by him also contains a clause on the role of the High Silesian Governor in disputes between the local princes. But the real judicial body was created only by Vladislav II. Jagiellonian in 1493 by establishing the so-called Ober-und fürsten Recht, or princely court. The presented contribution will try to find answers to the questions, what tools did the Czech monarchs use to resolve the disputes of the Silesian princes? Can we even talk about any established procedure for resolving disputes or is each case specific and the given monarch chose the tools resulting from the situation? In addition, emphasis will also be placed on the gradual development of the institutional background for resolving the disputes of the Silesian princes, as we can trace it in the preserved sources.
VytisknoutZobrazeno: 27. 4. 2024 18:07