B 2023

Vladimír Židlický : Jak to vidím já... / That's how I see it...

MOUCHA, Josef

Základní údaje

Originální název

Vladimír Židlický : Jak to vidím já... / That's how I see it...

Název česky

Vladimír Židlický : Jak to vidím já...

Název anglicky

Vladimír Židlický : That's how I see it...

Autoři

Vydání

1. vyd. Brno, 60 s. 2023

Nakladatel

David Židlický — Atelier Zidlicky

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

ISBN

978-80-905608-6-4

Klíčová slova česky

Vladimír Židlický; umění 21. století; česká fotografie; současné umění; tvůrčí fotografie; akt

Klíčová slova anglicky

Vladimír Židlický; 21st century art; photography Czech; contemporary art; creative photography; the nude

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 28. 3. 2024 16:03, Ing. Radomíra Holešová

Anotace

V originále

Titul publikace děl z let 2018 až 2021 Jak to vidím já… signalizuje vůli Vladimíra Židlického zveřejnit osobní postoje. Tvůrci se ale nejedná o pouhé ujištění sebe sama o vlastní pozici vůči vnějším nástrahám, nýbrž o zásadní existenciální poselství jako takové. Sotva může být jiné než varovné a polemické, nedostává-li se nám silného vývojového zřetele coby záruky pozitivní budoucnosti. Židlického filozofie vztahů širších společenství a jedinců však zároveň nepostrádá návratnou symboliku kruhových seancí, naznačující nezbytnou potřebu vzájemného sepětí. Otevřená tak zůstává i nabídka možnosti nadějných vyhlídek…

Anglicky

The title of the publication of works from 2018 to 2021 That’s how I see it… signals the will to publish personal attitudes of Vladimír Židlický. Yet for the creator, it is not simply a matter of reassuring oneself of one’s own position up against external threats, but rather a fundamental existential message as such. It can hardly be anything other than cautionary and polemical should we not be receiving a strong progressive perspective as a guarantee of a positive future. At the same time however, Židlický’s philosophy of relations between societies on a wider scale and individuals does not lack the recurring symbolism of circular séances, indicating the essential need for communal connection. The offer of promising prospects thus remains open.