V 2020

Mezinárodní komparace rozsahu a struktury příjemců příspěvku na péči a podmínek pro jeho přiznání v ČR, na Slovensku, v Německu a v Rakousku

PRŮŠA, Ladislav; Filip HON a Pavel BAREŠ

Základní údaje

Originální název

Mezinárodní komparace rozsahu a struktury příjemců příspěvku na péči a podmínek pro jeho přiznání v ČR, na Slovensku, v Německu a v Rakousku

Název česky

Mezinárodní komparace rozsahu a struktury příjemců příspěvku na péči a podmínek pro jeho přiznání v ČR, na Slovensku, v Německu a v Rakousku

Název anglicky

International comparison of the scope and structure of care allowance recipients and conditions for granting care allowance in the Czech Republic, Slovakia, Germany and Austria

Autoři

Vydání

Praha, 47 s. 2020

Nakladatel

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.

Další údaje

Typ výsledku

Výzkumná zpráva

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Fakulta veřejných politik v Opavě

Klíčová slova česky

příspěvek na péči; stárnutí populace; stupeň závislosti

Klíčová slova anglicky

care allowance; population ageing; level of dependence

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 5. 6. 2025 10:09, Mgr. Pavel Bareš, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Cílem této výzkumné aktivity je navržení změn v konstrukci příspěvku na péči v České republice, a to za pomoci provedení mezinárodní komparace rozsahu a struktury příjemců příspěvku na péči a podmínek pro jeho přiznání v ČR, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Postup spočívá v analýze podílů příjemců příspěvku na péči na základě demografických věkově-pohlavních skupin obyvatelstva ve vyšším věku s rozlišením dle stupně závislosti. Zjištěné mezinárodní rozdíly, jsou zasazeny do kontextu rozdílnosti podmínek a způsobu provedení posuzovacího řízení, které předchází udělení příspěvku v uvedených zemích. Analýza ukazuje existenci poměrně velkých rozdílů v systému příspěvku na péči mezi jednotlivými zeměmi. Na základě těchto rozdílů je možné komentovat, že v systému kritérií pro hodnocení stupně závislosti v České republice je několik stěžejních nedostatků. Chybí vyjímky pro některé speciální druhy postižení a bodovací škála je oproti ostatním zemím příliš zjednodušena, což v kombinaci s hodnocením zdravotního stavu pouze na základě lékařských nálezů vede k nekonzistenci a nespravedlnosti celého hodnotícího systému.

Česky

Cílem této výzkumné aktivity je navržení změn v konstrukci příspěvku na péči v České republice, a to za pomoci provedení mezinárodní komparace rozsahu a struktury příjemců příspěvku na péči a podmínek pro jeho přiznání v ČR, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Postup spočívá v analýze podílů příjemců příspěvku na péči na základě demografických věkově-pohlavních skupin obyvatelstva ve vyšším věku s rozlišením dle stupně závislosti. Zjištěné mezinárodní rozdíly, jsou zasazeny do kontextu rozdílnosti podmínek a způsobu provedení posuzovacího řízení, které předchází udělení příspěvku v uvedených zemích. Analýza ukazuje existenci poměrně velkých rozdílů v systému příspěvku na péči mezi jednotlivými zeměmi. Na základě těchto rozdílů je možné komentovat, že v systému kritérií pro hodnocení stupně závislosti v České republice je několik stěžejních nedostatků. Chybí vyjímky pro některé speciální druhy postižení a bodovací škála je oproti ostatním zemím příliš zjednodušena, což v kombinaci s hodnocením zdravotního stavu pouze na základě lékařských nálezů vede k nekonzistenci a nespravedlnosti celého hodnotícího systému.

Anglicky

The aim of this paper is to analyse the differences in the approach to recognition of entitlement to care allowance in the Czech Republic by making an international comparison of the scope and structure of care allowance recipients and conditions for granting care allowance in the Czech Republic, Slovakia, Germany and Austria. Subsequently, on the basis of the findings, define recommendations for changes in the structure of the care allowance in the Czech Republic. The procedure consists in the analysis of the shares of the care allowance recipients on the basis of demographic age-gender groups, differentiated according to the level of dependence. The identified international differences are placed in the context of differences in the conditions and manner of conducting the assessment procedure, which precedes the granting of the contribution in the mentioned countries. The analysis showed large differences between countries. Based on these differences, it was possible to comment that there are several key shortcomings in the system of criteria for assessing the degree of dependence in the Czech Republic. There are no exceptions for some special types of disability and the scoring scale is too simplified compared to other countries, which in combination with the assessment of health status only on the basis of medical findings leads to inconsistencies and injustice of the whole evaluation system.