2025
PORODNÉ VE STÁTECH EU
DUDA, Danuta; Kamila TUREČKOVÁ; Ivona BURYOVÁ a Karin GLACOVÁZákladní údaje
Originální název
PORODNÉ VE STÁTECH EU
Název česky
PORODNÉ VE STÁTECH EU
Název anglicky
Childbirth Benefits in EU
Autoři
DUDA, Danuta (203 Česká republika, domácí); Kamila TUREČKOVÁ (203 Česká republika, domácí); Ivona BURYOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Karin GLACOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Trnava, PUBLICY 2024, od s. 29-46, 18 s. 2025
Nakladatel
Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50901 Other social sciences
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Organizační jednotka
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
ISBN
978-80-572-0518-0
Klíčová slova česky
dávky státní sociální podpory; Evropská unie; porodné; sociální zabezpečení; státy Evropské unie
Klíčová slova anglicky
state social support benefits; European Union; childbirth benefits; social security; European Union countries
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 6. 2025 19:11, Mgr. Danuta Duda, Ph.D.
V originále
K zajištění finančních potřeb rodičů bezpostředně po narození dítěte patří dávka státní sociální podpory – porodné. Jeho existence, podmínky a výše je společenskou motivací pro občany a je součástí sociálního zabezpečení a rodinné politiky každého moderního sociálního státu. Forma a organizace podléhá individuálnímu nastavení jednotlivých vlád v reflexi na socioekonomickou, kulturní a politickou situaci v dané zemi. Třebaže Evropská unie jako celek představuje v řadě národohospodářských aplikačních témat sjednocující element, lze právě u porodného determinovat výrazné odlišnosti. A právě deskripce a komparace těchto disparit je předmětem tohoto příspěvku. Syntéza a analýza dávky porodného v 27 zemích EU představuje překvapivě metodologicky obtížné téma, které nebylo dosud analogicky zpracováno. Výsledky komparační analýzy ukazují, že ne všechny státy EU porodné mají a pokud ano, liší se i podmínky, za kterých jsou poskytovány a současně jsou rozdíly i ve výši poskytované dávky. V reakci na výsledky dekriptivně komparační analýzy „porodného“ v zemích EU vzniká otázka, zda může dávka porodného být vnímána jako finančně-motivační nástroj rodinné politiky a ovlivňovat populační růst ve společnosti a zdali zvýhodnění této dávky pro rodiny s více dětmi nebude vytvářet sociálně-ekonomické problémy a vyšší zátěž státu v oblasti dávek státní sociální podpory.
Anglicky
To ensure the financial needs of parents immediately after the birth of a child, the state social support benefit - childbirth benefit- - is paid. Its existence, conditions and amount is a social incentive for citizens and is part of the social security and family policy of every modern welfare state. Its form and organisation are subject to individual adjustment by each government in reflection of the socio-economic, cultural and political situation in a given country. Although the European Union as a whole represents a unifying element in a number of national economic applications, it is in the case of birth grants that significant differences can be identified. It is the description and comparison of these disparities that is the subject of this paper. The synthesis and analysis of the birth benefit in the 27 EU countries is a surprisingly methodologically difficult topic that has not been treated analogically so far. The results of the comparative analysis show that not all EU countries have childbirth benefits and, if they do, the conditions under which they are provided differ, while there are also differences in the level of the benefit provided. In response to the results of the descriptive-comparative analysis of the “childbirth benefit” in EU countries, the question arises whether the childbirth benefit can be perceived as a financially motivating instrument of family policy and influence population growth in society, and whether favouring this benefit for families with more children will not create socio-economic problems and a higher burden on the state in the area of state social support benefits.