Mgr. Pavla Bergmannová, Mgr. Ondřej Haničák, doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D.

Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

• Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
• Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
• Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.

Podmínky absolvování

Kurs je zakončen zkouškou ve formě testu.

Způsoby komunikace

V této kapitole se studenti seznámí se základními proudy, které ovlivňovali vývoj výtvarného umění v průběhu 19. století.

Představena jim bude základní charakteristika uměleckých děl a principy tvorby v období historismu, a to jak v českém, tak světovém kontextu. Objasněny budou také základní principy tvorby a příklady malířů období realismu a impresionismu. Pozornost bude rovněž věnována poslednímu z univerzálních slohů – secesi. V této kapitole studenti budou informováni o literárních ztvárněních životopisů vybraných umělců či rozvoji a významu hnutí za krásnou knihu. Ve stručnosti bude nastíněna také problematika výtvarného zpracování vlastnických značek – ex-libris.

V opoře studujeme s. 8-16.

V okolí svého bydliště si vyberete jednu stavbu vybudovanou v duchu historizujících slohů. Pokuste se popsat jednotlivé historizující tvaroslovné detaily. definujte, ze kterého historického slohu jsou dané detaily odvozeny. Určete, zda stavba byla zbudována v duchu romantického, analytického či eklektického historismu.

Vypracovaný text zašlete prostřednictvím emailu vyučujícímu.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 1. Výtvarné umění 19. století a literatura

V okolí svého bydliště si vyberete jednu stavbu vybudovanou v duchu historizujících slohů. Pokuste se popsat jednotlivé historizující tvaroslovné detaily. definujte, ze kterého historického slohu jsou dané detaily odvozeny. Určete, zda stavba byla zbudována v duchu romantického, analytického či eklektického historismu.

Vypracovaný text zašlete prostřednictvím emailu vyučujícímu.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 1. Výtvarné umění 19 století a literatura

V této kapitole se studenti seznámí se základními proudy, které ovlivňovali vývoj výtvarného umění zejména v první polovině 20. století. Seznámí se základní charakteristikou uměleckých děl a principy tvorby výtvarných směrů kubismu, expresionismu, futurismu, dadaismu a abstraktního expresionismu. Pozornosti se dočkají také programové texty, které ovlivnily umělecký program vybraných výtvarných směrů a hnutí první poloviny 20. století.

V opoře studujeme s. 17-23.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 2. Výtvarné umění 20. století a literatura.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 2. Výtvarné umění 20. století a literatura.

Cílem kapitoly je získat schopnost orientovat se ve vztahu literatury a moderní (tzv. vážné) světové a české hudby. Po jejím prostudování se seznámíte  se základními okruhy interdisciplinární problematiky hudby v literatuře.

V opoře studujeme s. 24-42.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test  3. Vztah hudby a literatury v moderní vážné hudbě.

Následující kapitola se zabývá vymezením pojmu populární hudba, vztahem literatury a populární hudby světové (2. pol. 19. stol. - 90. léta 20. stol.) a vztahem literatury a české populární hudby (2. pol. 19. stol. - 90. léta 20. stol.). Budeme se zabývat jednotlivými směry a styly v linii literatura a populární hudba: historický vývoj, charakteristika, současnost (aktuálnost), vznik a vývoj Poetry and Jazz v USA a v Evropě, linie blues, swing, be-bop, free jazz, rap a jeho odnože, protest-song, folk, slam poetry.

V opoře studujeme s. 43-53.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 4. Vztah literatury a hudby ve světové a české populární hudbě.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 4. Vztah literatury a hudby ve světové a české populární hudbě.

Cílem kapitoly je podat úvod k problematice možných způsobů tematizace „hudebnosti“ literárního díla, mj. uvádění do literárního textu skutečných nebo fiktivních hudebních děl, hudebníků, hudebního prostředí apod. Na úrovni obsahu i formy jde o používání hudebních technik, „zhudebňování“ stylu výpovědi. Po prostudování kapitoly se student bude orientovat v hlavních teoriích, které analyzují otázku „hudebnosti“ literatury, v základních způsobech působení hudby v literárním díle a v některých způsobech tematizace hudby v literárním díle.

V opoře studujeme s. 54-60.

Po prostudování kapitoly vyplňte v sekci Odpovědníky test 5. Hudba v literatuře: úvodem.

Cílem kapitoly je seznámení se s široce pojímanou spoluprací obou umění – literatury a hudby. Dále s různými názory na daný typ součinnosti a symbiózy. Konečně s různými úrovněmi tohoto vztahu, jež lze rozvrhnout do různorodých směrů při zohlednění rozličných prvků, které byly přitom použity. Po prostudování kapitoly se budete orientovat: ve vzájemné literárně-hudební součinnosti; v symbiózách literatury a hudby; v otázkách a problémech „hudební“ tematiky v literatuře; v problematice hudby jako tematickém prostředku literárního vyjádření; v problematice hudby jako bezprostředního nebo zprostředkovaného objektu literárního zobrazení.

V opoře studujeme s. 61-71. 

V této kapitole budou studentům nejprve nastíněny základní možnosti vztahu literatury a filmu i možné důvody, proč se filmaři k literatuře tak často obracejí. Poté se budeme důsledněji věnovat definici filmu a jeho vymezení vůči ostatním uměleckým druhům, zejména literatuře. Velký důraz bude kladen i na specifikaci typických znaků filmového umění a charakteristiku jeho jednotlivých žánrů, stejně jako na seznámení se se základními skladebnými a významotvornými prvky filmové řeči. Aby studenti mohli snadněji proniknout do tajů vzájemného vztahu literatury a filmu, je potřeba, aby si osvojili nejen literární, ale i filmovou terminologii.

Zvolte si tři české a tři zahraniční autory (prozaiky, básníky či dramatiky) a pokuste se zjistit, zda jsou jejich literární díla adaptována do filmové podoby. Na základě informací, které získáte z odborné literatury nebo ověřených internetových zdrojů, vytvořte krátký portrét jednoho autora ve vztahu k filmu. Pokud je to možné, seznamte se co nejdetailněji s filmovými adaptacemi jeho děl a jejich hodnocení také zahrňte do referátu. Nevíte-li si rady s výběrem autorů, můžete pátrat po filmových adaptacích následujících osobností: Božena Němcová, Jaroslav Hašek, Vladislav Vančura, Bohumil Hrabal, Arnošt Lustig, William Shakespeare, Jane Austenová, Franz Kafka.

Vypracovaný úkol zašlete mailem vyučujícímu.

V textu o filmovém zvuku jste narazili na následující termíny: dialog, komentář, původní hudba, převzatá hudba, přirozené ruchy, uměle vytvářené ruchy. S pomocí odborné literatury tyto pojmy vysvětlete. Doporučená literatura k prostudování a splnění zadaných úkolů:

Bláha, I. Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. Praha: AMU, 2004

Hůrka, M. Estetika zvuku ve filmu. Praha: ČSFÚ, 1985

Stadtrucker, I. Zvukové majstrovstvo vo filme a v televízii. Praha: SPN, 1972.

V následující kapitole si vysvětlíme pojem filmová adaptace literární předlohy. Seznámíme se také se zásadními adaptačními teoriemi a přiblížíme několik vybraných pohledů předních filmových teoretiků, kteří se věnovali či věnují teorii adaptace. Začneme v angloamerickém prostředí, které nám nabízí mnohé adaptační modely, a dále zmíníme i český kontext, kde ale teorie adaptace zatím nemá vybudovanou větší tradici. Seznámení s jednotlivými adaptační modely je pro nás důležité zejména proto, že je lze zpětně využít při konkrétní analýze vybraných filmových děl, která vznikla na základě literárních předloh.

V opoře studujeme s. 84-89.

Kapitola nabídne teoretický vhled do problematiky filmové adaptace literárního díla a tentokrát se zaměří zejména na určení jednotlivých fází adaptace a zejména na vysvětlení pojmů jako je selekce, amplifikace, aktualizace a konkretizace. Následně budeme nahlížet filmovou adaptaci literárního díla ze tří různých aspektů – kvantitativního, kvalitativního a realizačního, přičemž na příkladech jednotlivých filmů postihneme základní rozdíly mezi těmito možnými přístupy.

V opoře studujeme s. 90-94.

Vyberte si film, který vznikl podle literární předlohy českého autora. Porovnejte ho s předlohou a na základě realizačního hlediska adaptace určete, o jaký přepis se jedná. Rozsah práce do jedné normostrany.

Vypracovaný úkol zašlete prostřednictvím mailu vyučujícímu.

Pro rozšíření látky si student prostudujte přiloženou studii Petra Mareše.

Kapitola představí různé možnosti vzniku filmových adaptací literárních děl na základě různých literárních druhů – tedy lyriky, epiky a dramatu. Budeme se věnovat i úskalím, která adaptace odlišných literárních druhů sebou mohou přinášet.

V opoře studujeme s. 95-99.

Přečtěte si báseň Františka Hrubína Romance pro křídlovku (viz příloha), následně zhlédněte stejnojmenný film Otakara Vávry.

1. Zamyslete se nad tím, o jaký typ přepisu se jedná a své tvrzení zdůvodněte.

2. Pokuste se obě díla srovnat a své myšlenky formulujte písemně (rozsah 1 normostrana a více).

Vypracovaný úkol zašlete prostřednictvím mailu vyučujícímu.

Tato kapitola nabízí chronologicky uspořádaný přehled filmových děl námětově čerpajících z české literatury, a to konkrétně v období od počátku zrodu kinematografie až do konce 50. let 20. století. Periodizace kopíruje zásadní mezníky vývoje české kinematografie, výklad zároveň neopomíjí začlenění filmových adaptací literárních děl do jejího kontextu. Sleduje také postupně se vyvíjející vztah spisovatelů k českému filmu. Po prostudování kapitoly se studenti budou umět orientovat v periodizaci české kinematografie v rozmezí let 1896-1959, snadno určí, ve kterých obdobích tvůrci upřednostňovali adaptace umělecky hodnotné literatury a získají přehled o umělecky zdařilých adaptacích české literatury.

V opoře studujeme s. 100-111.

Studenti si nejprve důkladně přečtou povídku Jana Drdy Vyšší princip (z výboru Němá barikáda, viz pdf příloha). Následně zhlédnou stejnojmenný film Jiřího Krejčíka z roku 1960.

1. Kdo je hlavní hrdina (případně kdo jsou hrdinové) povídky?
2. Popište děj povídky, pokuste se vystihnout hlavní téma (oč v příběhu běží).
3. Popište kdy a v jakém časovém rozmezí se odehrává děj příběhu.
4. Popište postavu profesora latiny. Jak je v literární předloze charakterizován? Konkrétně rozveďte, jak si hrdinu představujete, určete jeho věk, povahové rysy, fyzické rysy…
5. Vysvětlete, co znamená přezdívka „Vyšší princip“?
6. Jaké jiné literární dílo vztahující se k tematice 2. světové války znáte?

1. Popište děj filmu. Jak se liší od literární předlohy? Jaké časové rozmezí zobrazuje?
2. O čem film pojednává? Popište konkrétně prostředí, kde se děj odehrává a srovnejte ho s prostředím literární předlohy.
3. Popište, jaké vystupují ve filmu postavy? Se kterými postavami se v literární předloze setkali a se kterými ne?
4. Charakterizujte jejich povahy? Které postavy jim byly sympatické a které nikoli?
5. Popište, jaké nálady (pocity) ve vás film vyvolává? Měli jste podobné pocity již při čtení povídky Jana Drdy? Co podle vás tyto pocity způsobilo, čím toho bylo dosaženo?
6. Popište, která scéna ve filmu na vás nejvíce zapůsobila?

V návaznosti na předcházející kapitolu budeme dále sledovat vývoj české kinematografie od roku 1959 až do současnosti a opět se zaměříme na filmové tituly, které vycházejí z literárních předloh českých autorů. Po prostudování této kapitoly se studenti budou umět orientovat se v periodizaci české kinematografie v rozmezí let 1959-2018, určí období dějin české kinematografie, která k adaptování literárních předloh inklinují více nebo méně a získají přehled o umělecky zdařilých adaptacích české literatury.

V opoře studujeme s. 112-124.

Pokuste se krátce odpovědět na následující otázky: Které filmové adaptace české literatury období po roce 1989 se z vašeho úhlu pohledu nejvíce povedly a proč? A které nikoli? Vycházejte ze své divácké zkušenosti a svá tvrzení se pokuste zdůvodnit.

Vypracovaný úkol zašlete prostřednictvím mailu vyučujícímu.

Pokuste se krátce odpovědět na následující otázky: Které filmové adaptace české literatury období po roce 1989 se z vašeho úhlu pohledu nejvíce povedly a proč? A které nikoli? Vycházejte ze své divácké zkušenosti a svá tvrzení se pokuste zdůvodnit.

Vypracovaný úkol zašlete prostřednictvím mailu vyučujícímu.