UCJBB016 Italský jazykový seminář 2

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2008
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eva Klímová, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Eva Klímová, Ph.D.
Ústav cizích jazyků – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Stručná anotace předmětu: Předmět navazuje na Jazykový seminář l. V této fázi je však při četbě a rozboru italského textu pozornost soustředěna spíše do oblasti funkční syntaxe v širším slova smyslu se zaměřením na tendence k neslovesnému vyjadřování v italštině, do oblasti modální výstavby věty, tj. na vyjadřování jednotlivých typů modality, a na otázky informativní struktury italské výpovědi, tj. na otázky realizace jejích jednotlivých faktorů. Cílem semináře je vedle hlubšího a syntetizujícího pohledu na jazykový systém italštiny i snadnější orientace v textu spojená s rozšiřováním slovní zásoby. Rozebíraný text je z části i obsahově volen tak, aby doplňoval poznatky v oblasti reálií Itálie. Sylabus předmětu tvoří vedle souboru analyzovaných textů seznam témat spadajících do tohoto rámce. Sylabus: A. Soubor textů 1. Moravia, A. Gli indifferenti. Milano: Tascabili Bompiani, 1992. S. 25-41. 2. Boneschi, M. Grande illusione. I nostri anni sessanta. Milano: Mondadori, 2001. S. 3-17. 3. Boneschi, M.Grande illusione. I nostri anni sessanta. Milano: Mondadori, 2001. S. 381-395. 4. Sciascia, L. Il giorno della civetta. Milano: Adelphi, 1993. S. 14-30. 5. Di Lampedusa, T. Il gattopardo. Milano: Feltrinelli, 1993. S. 31-47. 6. Levi, P. Se questo e uomo. Torino: Einaudi, 1989. S. 79-89. B. Analyzované a srovnávané jevy: Fáze děje a vyjadřování změny stavu, funkce členu v informativní struktuře výpovědi, slovosled jako faktor informativní struktury výpovědi, pasívum jako prostředek deagentizace a dekauzativizace, non-finitní slovesné tvary a jejich protějšky v češtině, ilokuční funkce výpovědi. Odborná literatura: Alisova, T. Strutture semantiche e sintattiche della proposizione semplice in italiano. Firenze: SGI, 1972. Beninca, P. Ordine normale e ordini marcati. In: Renzi, Salvi 1991. S. 115-191. Beninca, P., Cinque, G., Fava, E., Leonardi P., Piva, P. 101 modi di richiedere. SLI 8. Aspetti sociolinguistici dell'italiano contemporaneo. Bulzoni, Roma, 1977. S. 501-533. Berruto, G. Le dislocazioni a destra in italiano. In: Stammerjohann 1986. S. 54-67. Fava, E., Salvi, G. Tipi di frasi principali. Il tipo dichiarativo. In: Renzi, Salvi, Cardinaletti 1991. S. 19-48. Klímová, E. Ordinamento lineare dell'enunciato in italiano. Linguistica Pragensia, XII/1, 2002. S. 40-49. Klímová, E. Italské určité sloveso z pohledu funkční větné perspektivy ve srovnání s určitým slovesem anglickým. Opava: FPF SU, 2003. Lakoff, R. La logica della cortesia; ovvero, bada a come parli. In: Sbisa 1978. S. 220-239. Lonzi, L. Pertinenza della struttura Tema-Rema per l´analisi sintattica. In: Stammerjohann 1986. S. 99-120. Renzi, L., Salvi, G. Grande grammatica italiana di consultazione, I. Milano: Mulino, 1991. Renzi, L., Salvi, G., Cardinaletti, A. (red.) Grande grammatica italiana di consultazione, III. Milano: Mulino, 1991. Sbisa, M. (red.) Gli atti linguistici. Milano: Feltrinelli, 1978. Sornicola, R., Svoboda, A. (red) Il campo di tensione. Napoli: Liguori, 1991. Stammerjohann, H. (eds.) Tema-Rema in Italiano. Tübingen 1986. Svoboda, A. Kapitoly z funkční syntaxe. Praha 1989.
Vyučovací jazyk
Italština
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 1994, léto 1995, léto 1996, léto 1997, léto 1998, léto 1999, léto 2000, léto 2001, léto 2002, léto 2003, léto 2004, léto 2005, léto 2006, léto 2007, léto 2009, léto 2010, léto 2011, léto 2012, léto 2013, léto 2015, léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020.