ARCHKRA044 Protiklad periferních a tradičních sídelních území v pravěku a raném středověku na příkladu Oderské brány

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2023
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Vratislav Janák, CSc. (přednášející)
Mgr. Andrea Hořínková, Ph.D. (cvičící)
doc. PhDr. Vratislav Janák, CSc. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Vratislav Janák, CSc.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
Základní přehled v problematice tradičních a periferních sídelních území.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět je zaměřen k problematice vymezení tzv. tradičních a periferních sídelních území, jejich přírodního charakteru a zejména rozdílu v účelu, podobě a dynamice jejich osídlování. Protiklad mezi oblastmi periferními (horší přírodní podmínky, osídlení odvozené, primárně nezemědělské, diskontinuitní v čase i prostoru, relativně řídké) a tradičními (lepší přírodní podmínky, osídlení primárně zemědělské, (až na výjimky) kontinuální v čase, souvislé v prostoru a relativně husté) začíná s nástupem neolitu a v různé podobě může být patrný až do počátků středověku, v reliktech někdy až dodnes. Reprezentuje vztah struktury a dynamiky osídlení především ke společenským podmínkám. Jeho sledování je jedním z důležitých aspektů poznání středoevropských dějin. V našem dosavadním pojetí archeologie krajiny, opírajícím se o anglosaské vzory, mu však není věnována dostatečná pozornost. Oderská brána je excelentním příkladem periferního sídelního území, poměrně dobře archeologicky poznaného.
Výstupy z učení
Referát
Osnova
  • 1. Formování protikladu periferních a tradičních sídelních území jako jednoho z pohledů na společenskou dimenzi (archeologických) dějin pravěké a raně středověké střední Evropy, ve druhé polovině 20. stol. 2. Oderská a Bečevská brána jako základní skladebné části koridoru Moravské brány, jejich přírodní podmínky, rozdíly v zeměpisné dislokaci a z nich vyplývající diference v dynamice osidlovacího procesu od neolitu po nástup vrcholného středověku. 3. Vývoj interdisciplinárního poznávání dějin koridoru Oderské brány a jejího předpolí do začátku 20. stol. (H. Hassinger, G. Stumpf, K. Žebera, J. Krejčí, E. Opravil, V. Janák, P. Kouřil). 4. Dějny archeologického výzkumu v koridoru Oderské brány a na jejím severním předpolí. 5. Projekt:"Průzkum výšinných sídlišť v Pobeskydí mezi Bečvou (Česká republika) a Białou (Polská republika) – Badania pradziejowych osiedli wyżynnych na Podbeskidziu między Beczwą (Republika Czeska) a Białą (Rzeczpospolita Polska)". 6. Osidlování Oderské brány v lovecko - sběračském období 7. Osidlování Oderské brány v neolitu a eneolitu 8. Osidlování Oderské brány v době bronzové a halštatské 9. Osidlování Oderské brány v protohistorickém období 10. Osidlování Oderské brány v době hradištní a počátky středověké kolonizace 11. Srovnání osidlování Oderské a Bečevské brány v pravěku a raném středověku. 12. Srovnání osidlování Oderské brány s osidlováním v tradičních sídelních územích na příkladu oblasti hornoslezských spraší a moravských úvalů. 13. Model osidlování periferních území ve střední Evropě od neolitu do počátků středověké kolonizace a možnosti jeho explanace.
Literatura
    povinná literatura
  • Opravil, E.: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. In: Wiegandová, L. (ed.): Archeologický sborník (Ostravské muzeum. Ostrava 1974, 113-133.
  • Janák, V. – Kouřil, P.: Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě. Časopis Slezského zemského muzea - série B 40, 1991, 193-219.
  • Janák, V. – Papáková, K. – Kováčik, P. - Hořínková, A. - Rataj, P.: Mapová predikce neolitického osídlení v Oderské bráně. In: Hořínková, A. – Kováčik, P. – Stuchlík, S. (eds.): Archeologický výzkum krajiny a aplikace ICT. Opava 2014, 247-277.
    doporučená literatura
  • Drechsler, A. – Hýbl, F. – Mikulík, J. – Peška, V. – Schenk, Z. – Svoboda, J.: Archeologie Přerovska. Přerov 2010.
  • Dohnal, V.: Kultura lužických popelnicových polí na východní Moravě. Fontes archaeologiae Moravicae 10, Brno 1977.
  • Čižmář, M. : Zur Stellung von Kotouč in der späten Latėnezeit. Acta Archaeologica Carpathica 29, 1990, 151 – 165.
  • Čižmář, M.: Púchovská kultur. In: Podborský, V. (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993, 420-423.
Výukové metody
Přednáška, seminář
Metody hodnocení
Zápočet
Informace učitele
Písemný test; referát
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2024, léto 2025.