UBKKDBP017 Teorie divadla a jeho složek

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2023
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Pavla Bergmannová (přednášející)
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh
každou lichou středu 15:35–17:10 310 a každý sudý čtvrtek 13:05–14:40 M7
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základy teorie divadla ruku v ruce se základy divadelní terminologie. Pozornost bude věnována všem divadelním složkám a jejich vzájemnému vztahu, stejný důraz bude kladen na stěžejní díla a autory, kteří se jimi teoreticky zabývají. Nedílnou součást kurzu představuje prezentace rozmanitých teatrologických metodologických přístupů, hledisek a škol. V průběhu kursu bude doporučována další odborná literatura, výklad bude doplňován ukázkami a referáty studentů.
Osnova
  • 1. Pojem divadlo a jeho proměny. Základní předpoklady vzniku a existence divadla.
  • 2. Umělecká specifičnost divadla a jeho místo v rámci ostatních umění. Čas a prostor v divadle a v dramatu.
  • 3. Složky divadelního výrazu, jejich hierarchie v divadelním artefaktu. Výstavba inscenace a její složky.
  • 4. Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie.
  • 5. Vznik a proměny české moderní režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
  • 6. Drama a divadelní (scénický) prostor: vznik, typy a proměny novověkého scénického umění a vývoj evropské scénografie.
  • 7. Divadlo: instituce, budova, prostor, soubor, provoz, způsob komunikace, příp. vyjadřování a/či umění.
  • 8. Myšlení o divadle. Hlavní představitelé světové divadelní teorie.
  • 9. Myšlení o divadle. Hlavní představitelé české divadelní teorie.
  • 10. Divadelní text – vlastnosti a specifičnost. Drama, pokusy o jeho definice. Stavba dramatu.
  • 11. Divadelní druhy a žánry, žánry dramatu.
  • 12. Proměny dramatu. Vývoj dramatu v kontextu dějin divadla 1.
  • 13. Proměny dramatu. Vývoj dramatu v kontextu dějin divadla 2.
  • Ve svém průběhu bude kurs doplňován o doporučenou teoretickou literaturu, prokládán ukázkami a doplňován referáty. Povinná literatura: ARISTOTELES: Poetika. Praha: Rezek, 1999. DELEUZE, G.: Podľa čoho poznáme štrukturalizmus?. Bratislava: Archa, 1993. FREYTAG, G.: Technika dramatu. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944. GAJDOŠ, J. Postmoderné podoby divadla. Brno: Větrné mlýny, 2001. OSOLSOBĚ, I. Mnoho povyku pro sémiotiku. Brno, 1992. PAVIS, P. Divadelní slovník. Praha: Divadelní ústav, 2003. VELTRUSKÝ, J. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, 1994. VOSTRÝ, J. Drama a dnešek. Praha: Československý spisovatel, 1990. ZICH, O. Estetika dramatických umění. Praha: Panorama, 1986. SRBA, B. E. F. Burian a jeho program poetického divadla. Praha: Divadelní ústav, 1981. Doporučená literatura: CÍSAŘ, J. Základy dramaturgie I. Situace. Praha: AMU, 1999. DERRIDA, J. Struktura, znak a hra v diskursu věd o člověku. Texty k dekonstrukci. Bratislava, 1993. DIDEROT, D. O umění. Praha: Odeon, 1983. GROSSMAN, J. Drama a režisérův sloh. Praha, 1991. MUKAŘOVSKÝ, J. Studie z estetiky. Praha: Odeon, 1966. PATOČKA, J. Epičnost a dramatičnost, epos a drama. In: Divadlo 17. 1966. PROCHÁZKA, M. Znaky dramatu a divadla. Praha: Panorama, 1988. STEHLÍKOVÁ, E. A co když je to divadlo? . Praha, 1998. TOMAŠEVSKIJ, B. Teorie literatury. Praha: Lidové nakladatelství, 1970. VELTRUSKÝ, J. Drama jako básnické dílo. Brno, 1999.
Výukové metody
Přednáška.
Metody hodnocení
Aktivní a podnětná účast při diskusích a společných interpretacích. Orientace v doporučené literatuře. Přehled o aktuálním českém divadelním kontextu. Dobrá orientace v jednotlivých etapách kulturních dějin. Obecná znalost české a světové literatury, dramatické literatury zvlášť. Plnění tvůrčích úkolů zadávaných během semestru. Přednes referátu (cca 15-20 min.) na zvolené/zadané téma (bude určeno na počátku semestru). Očekává se jeho individuální uchopení, nezbytně spojené s veřejnou prezentací vlastního názoru před ostatními studenty a s přirozenou snahou o jeho obhájení. Úspěšné zvládnutí ústní zkoušky (předpokladem k jejímu zahájení je přednes referátu) podmíněné poučenou odpovědí na danou otázku s využitím poznatků získaných během výuky i samostudiem, znalostí dramatických i odborných textů, celkovou orientací v probrané látce i v doporučené literatuře a přemýšlivým přístupem k nim.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2021, léto 2022, léto 2024, léto 2025.