UBK10001 Dějiny českého divadla I

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2008
Rozsah
3/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Garance
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout posluchačům vhled do vývoje českého divadla od jeho počátků po 80. léta 18. století, a to v co nejširších souvislostech a se všemi jeho podstatnými proměnami.
Osnova
  • Přednáška sleduje vývoj českého divadla od jeho počátků po 80. léta 18. století: od raných projevů české divadelní kultury přes divadlo v Čechách a na Moravě za vrcholného středověku, renesanční divadlo humanistické a rozmanité proudy divadla barokního až po 80. léta 18. století, kdy se již rodí myšlenka vlastního českého národního divadla a současně se podnikají první kroky vedené úsilím o její realizaci. Zvláštní pozornost bude věnována klíčovým momentům divadelního vývoje, zejména jezuitskému fenoménu, příchodu opery, osobnostem Komenského, Šporka, Nostice a dalším. Ve svém průběhu bude kurs doplňován o doporučenou (nejen) dramatickou literaturu jednotlivých historických období, je-li dostupná, a pro maximální názornost prokládán ukázkami.
    1. První divadelní projevy v předkřesťanském období.
    2. Témata, formy a společenské funkce divadla ve středověku.
    3. Divadelní prostor, scénografie a herectví ve středověku.
    4. Humanistické drama a divadlo. Proměna společenských funkcí divadla. 1550 - 1600: epochální proměna divadla v Evropě a důsledky ve středoevropském prostoru.
    5. Barokní činoherní divadlo: utilitární funkce (řádové školy a bratrstva), zrod profesionálních souborů repertoárového typu. Improvizované herectví.
    6. Barokní opera: exkluzivní typ novodobého syntetického divadla s velkým podílem neverbálních složek divadla.
    7. České lidové divadlo jako specifický fenomen barokního divadla. Vztah meziválečné divadelní avantgardy a české divadelní vědy k baroknímu lidovému divadlu.
    8. Vývoj německy mluveného divadla, zejména rakouského. Hanswurst jako středoevropský dědic Harlekýna. 9. 9. Zapojení českých zemí do prostoru německy mluvenmého divadla.
    10. Vývoj divadelního prostoru a scénografie od renesance do konce baroka.
    11. Vývoj divadla na Moravě a ve Slezsku do konce baroka. Městská divadla 18. století: eroze baroka a nástupní prostor osvícenských tendencí.
    12. Dějiny divadla v českých zemích jako multikulturní jev. Problematika výzkumu.
Literatura
    doporučená literatura
  • STEHLÍKOVÁ, E.:. A co když je to divadlo? Praha, 1998. info
  • CÍSAŘ, J. (ed.):. Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, 1998. info
  • KOLÁR, J.:. Český Mastičkář v dějinách vědy o kultuře. Divadelní revue, 1991, č. 3, s. 3-27. info
  • ČERNÝ, F. (ed.):. Dějiny českého divadla I. Praha, 1968. info
  • BOGATYREV, P.:. Lidové divadlo české a slovenské. Praha, 1940. info
  • HRABÁK, J. (ed.):. Lidové drama pobělohorské. Praha, 1951. info
  • KOPECKÝ, J.:. O staré divadlo. Deset kapitol o prospěšnosti kontinuity. Divadelní revue, 1990, č. 2, s. 3-29. info
  • CÍSAŘ, J.:. Přehled dějin českého divadla I. Od počátků do roku 1862. Praha, 2004. info
  • HRABÁK, J. (ed.):. Staročeské drama. Praha, 1950. info
  • ČERNÝ, V.:. Staročeský Mastičkář. Rozpravy ČSAV, sešit 7, 1955, s. 46. info
  • BALVÍN, J. - POKORNÝ, J. - SCHERL, A.:. Vídeňské lidové divadlo. Od Hanswursta Stranitzkého k Nestroyovi. Praha, 1990. info
Vyučovací jazyk
Angličtina
Informace učitele
1. Aktivní účast na přednáškách.
2. Zpracování a přednes referátu a/či eseje a jeho odevzdání v tištěné podobě (rozsah a podrobnosti ohledně formy budou upřesněny v průběhu kursu).
3. Úspěšné zvládnutí zápočtového testu (informace ohledně obsahu, rozsahu a bodového hodnocení budou podány během semestru).
4. Ústní zkouška, jejíž úspěšné zvládnutí je podmíněno kvalitní odpovědí na vylosovanou otázku, celkovou orientací v probrané látce a přemýšlivým přístupem k ní, příp. též schopností práce s textem a podání poučeného komentáře k poznámkám učitele k vypracovanému referátu či eseji.
5. Po dohodě je možno kurs zakončovat zkouškou až do konce akademického roku, tedy po celý letní semestr.
6. Seznam referátů a okruhy ke zkoušce: budou představeny v průběhu kursu.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 1993, zima 1994, zima 1995, zima 1996, zima 1997, zima 1998, zima 1999, zima 2000, zima 2001, zima 2002, zima 2003, zima 2004, zima 2006, zima 2007, zima 2009, zima 2010.