UBK10018 Divadelní teorie

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2010
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc. (přednášející)
Garance
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výuka předmětu Divadelní teorie vychází z tradice strukturálně-sémiotického pohledu na divadlo, v posledních desetiletích v české divadelní vědě ustáleného a využívajícího velmi přesné, subtilně diferenciované pojmosloví. Toto východisko bude během jednotlivých přednášek konfrontováno s dalšími teatrologickými metodologickými postupy. Cílem kursu je poskytnout posluchačům nejen co nejvšestrannější teoretický přehled na fenomén divadla, ale také jim po překročení divadelního rámce zprostředkovat seznámení se základy teoretické scénologie, tzn. rozšířit jejich zkušenosti se scéničností divadelní produkce směrem k dalším případům specifických i nespecifických scénických a scénovaných projevů. Smyslem této kultivace scénického smyslu (z hlediska chápání a vytváření jevištního obrazu, resp. dramatické situace) je představit studentům nástroj ke kvalitnější reflexi scénické aktivity. V průběhu kursu bude doporučována další odborná literatura a výklad bude doplňován ukázkami a referáty studentů.
Osnova
  • Kurs navazuje na předmět Teorie dramatu, kde se studenti seznámili se základní terminologií z oblasti dramatu i divadla. Nyní budeme nabyté informace dále rozvíjet. Výuka vycházející z tradice strukturálně-sémiotického pohledu na divadlo, v posledních desetiletích v české divadelní vědě ustáleného a využívajícího přesné, subtilně diferenciované pojmosloví, bude během jednotlivých přednášek konfrontována s dalšími odbornými úhly pohledu. Cílem kursu je nejen poskytnout posluchačům co nejvšestrannější teoretický přehled o fenoménu označovaném jako divadlo, ale také po překročení nejužšího divadelního rámce zprostředkovat seznámení se základy teoretické scénologie, tzn. rozšířit jejich zkušenosti se scéničností divadelní produkce směrem k dalším případům specifických i nespecifických scénických a scénovaných projevů. Smyslem této kultivace scénického smyslu (z hlediska chápání a vytváření jevištního obrazu, resp. dramatické situace) je představit nástroj ke kvalitnější reflexi scénické aktivity, od studentů kulturní dramaturgie velmi vítané. V průběhu kursu bude doporučována další odborná literatura a výklad bude doplňován ukázkami a referáty studentů.
    1. Pojem divadlo a jeho proměny
    2. Myšlení o divadle (poetiky - reformátoři - vznik teatrologie jako oboru - vznik divadelní antropologie - český strukturalismus - ruský formalismus - hermeneutika - postmoderna - dekonstrukce - současná světová teatrologie - současná česká teatrologie)
    3. Divadelní druhy a žánry
    4. Drama a divadlo (text - postava - situace - prostor)
    5. Složky divadelního výrazu, jejich hierarchie v divadelním artefaktu, výstavba inscenace, autorský subjekt
    6. Divadlo a komunikace (funkce divadla - divadlo a společnost - divadlo a média)
    7. Základy scénologie
Literatura
    povinná literatura
  • Vostrý, J.:. Činoherní klub 1965?1972. Dramaturgie v praxi. Praha: Divadelní ústav / AMU, 1996. info
  • Pavis, P.:. Divadelní slovník. Praha: Divadelní ústav, 2003. info
  • Slawińska, I.:. Divadlo v současném myšlení. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 2002. info
  • Zich, O.:. Estetika dramatického umění. Praha: Panorama, 1986. info
  • Mukařovský, J.:. Kapitoly z české poetiky III. Máchovské studie. Praha: Svoboda, 1948. info
  • Vojtěchovský, M. ? Vostrý, J.:. Obraz a příběh. Scéničnost ve výtvarném a dramatickém umění. Praha: AMU / KANT, 2008. info
  • Gajdoš, J.:. Od techniky dramatu ke scénologii. Praha: AMU, 2005. info
  • Tairov, A.:. Odpoutané divadlo. Praha: AMU, 2005. info
  • Osolsobě, I.:. Ostenze, hra, jazyk. Brno: Host, 2002. info
  • Veltruský, J.:. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, 1994. info
  • Vostrý, J.:. Režie je umění. Praha: AMU, 2001. info
  • Lipus, R.:. Scénologie Ostravy. Praha: AMU / KANT, 2006. info
  • Barba, E., Savarese, N.:. Slovník divadelní antropologie. O skrytém umění herců. Praha: Divadelní ústav / NLN, 2000. info
  • Roubal, J.(ed.):. Souřadnice a kontexty divadla. Antologie současné německé divadelní teorie. Praha: Divadelní ústav, 2005. info
  • Derrida, J.:. Texty k dekonstrukci. Práce z let 1967?1972. Bratislava: Archa, 1993. info
  • Pavlovský, P. a kol.:. Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha: Libri / Národní divadlo, 2004. info
    doporučená literatura
  • Osolsobě, I.:. Principia Parodica, totiž Posbírané papíry převážně o divadle. Praha: AMU, 2007. info
  • Vostrý, J.:. Scéna a scéničnost v době všeobecné scénovanosti. In: Disk 15 (březen 2006). info
Informace učitele
1. Aktivní účast na přednáškách.
2. Základní orientace v doporučené literatuře.
3. Samostudium rozšiřující informace předávané na přednáškách zejména četbou doporučené odborné literatury a stěžejních textů.
4. Zpracování a přednes referátu a/či eseje a jeho následné odevzdání v tištěné podobě pedagogovi a v podobě elektronické ostatním studentům jako další studijní zdroj (rozsah a podrobnosti ohledně formy a obsahu budou upřesněny v průběhu kursu).
5. Úspěšné zvládnutí ústní zkoušky, jež je podmíněno poučenou odpovědí na danou otázku s využitím poznatků získaných během výuky, celkovou orientací v probrané látce a přemýšlivým přístupem k ní, podáním zasvěceného komentáře k poznámkám učitele k vypracovanému referátu a/či eseji.
6. Po dohodě lze kurs zakončovat zkouškou až do konce akademického roku.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2008, léto 2009, zima 2009, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2014, léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2021, léto 2022, léto 2023, léto 2024.