UBKKDBP023 Herectví pro animační praxi

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2021
Rozsah
1/2/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Hasan Zahirović, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět zaměřený na osvojení praktických poznatků a dovedností, které studentům kulturní dramaturgie slouží k hlubšímu poznání nejen problematiky herecké tvorby, ale především ke zvládnutí jejich použití v různých typech kulturních projektů. Obsahem předmětu je poznání základů teorie a praxe herecké tvorby, její specifičnosti, prvků psychologických, antropologických a sociálních. Důležitou součástí jsou praktická cvičení: studenti vytvářejí etudy a interpretují dramatické situace. Každé cvičení pak společně reflektují a spojují poznatky praktické s vývody teoretickými.
Výstupy z učení
Úspěšná realizace klauzurního představení.
Osnova
  • 1. Vyjadřovací prostředky herce. Autenticita a improvizace. 2. Herecká průprava založená na vnější technice. Vědomé dýchání. 3. Precizní výslovnost. Hlasové rejstříky a zpěv. 4. Herecké pojetí pohybu. 5. Herecká průprava založena na vnitřní technice. 6. Herecké objevování a vyjadřování vlastního já. 7. Principy strukturovaného budování herecké postavy. 8. Vytváření jevištní postavy (práce s textem, uložení textu do paměti, dialogičnost a partnerská souhra – tzv. partneření) 9. Vytváření jevištní postavy (temporytmus hereckého projevu, chůze). 10. Vnímání dramatického prostoru a řešení mizanscény. 11. Tvořivé rozehrání dramatické situace. 12. Stylizace v různých typech žánrů a poetik. 13. Proměna chápaní hereckých technik. Povinná literatura: ČECHOV, A. M. Hercova cesta / O herecké technice. Praha: KANT, 2017. HYVNAR, J. Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. stol. Praha: Pražská scéna, 2000. LUKAVSKÝ, R. Stanislavského metoda herecké práce. Praha: SPN, 1978. MARTINEC, V. Herecké techniky a zdroje herecké tvorby. Praha: Pražská scéna, 2003. VOSTRÝ, Jaroslav. O hercích a herectví. Praha: KANT, 2014. Doporučená literatura: BOLESLAVSKÝ, R. Herectví: Šest prvních lekcí. Praha: Československé filmové nakladatelství, 1948. BRECHT, B. O divadelnom umení. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1959. DONNELLAN, D. Herec a jeho cíl. Praha: Brkola, 2008. GROTOWSKI, J. Divadlo a rituál (text Performer). Bratislava: Kalligram, 1999. JOUVET, L. Nepřevtělený herec. Praha, 1967. MUSILOVÁ, M. Fau efekt? Vlivy Brechtova epického a zcizujícího efektu v českém moderním herectví (Brechtovské epické divadlo). Praha: Brkola, 2011. RUTTE, M. O umění hereckém (Základní otázky herecké psychologie). Praha: Nakl. Jos. Vilímek, 1946. SÍLOVÁ, Z; Vostrý, J. Je dnes možné herecké umění?. Praha: KANT, 2009. STANISLAVSKIJ, K. S. Dotvoření herce. Praha: Athos, 1949. STANISLAVSKIJ, K. S. Moje výchova k herectví. Praha: Athos, 1946. ŠÍPEK, J. Psychologické souvislosti scénické tvorby. Praha: KANT, 2010. VOSTRÝ, J. O hercích a herectví (Studie o herectví). Praha: Achát, 1998.
Výukové metody
přednáška, diskuse, samostatná četba, průběžné úkoly, zkoušení hereckých etud
Metody hodnocení
Účast na seminářích (75 %). Aktivní přístup. Plnění tvůrčích scénických úkolů. Ovládání základní divadelní terminologie. Písemná zpracování úkolů (průběžně zadávaná). Úspěšná realizace klauzurního představení.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2020, zima 2022, zima 2023, zima 2024.