ARTAVTNP06 Současná evropská kinematografie a televizní tvorba

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2022
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MgA. Kristína Pupáková (přednášející)
Garance
MgA. Kristína Pupáková
Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh
St 9:45–11:20 KINO
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
ARTAVTNP06/A: Rozvrh nebyl do ISu vložen. K. Pupáková
Předpoklady
povinný
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět je zaměřen na základní orientaci v evropských kinematografiích od 80. let do současnosti. Výklad se bude věnovat seznámení s nejvýznamnějšími filmovými tvůrci a díly tohoto období, stejně jako popisu zásadních trendů a vývojovými tendencemi v rámci kinematografií i televizní tvorby evropských států v jednotlivých desetiletích. Zajímat nás bude rovněž společensko-politický, hospodářský a širší kulturní kontext nejdůležitějších evropských děl. Součástí výuky bude také představení významných osobností (scenáristů, režisérů, kameramanů, herců, hudebních skladatelů, střihačů či mistrů zvuku aj.) a jejich tvorby. Cílem kurzu je, aby studenti získali praktickou orientaci v dějinách evropské kinematografie posledních let, která jim bude nezbytnou studnicí vědomostí, ale i cennou oporou či inspirací při realizaci vlastních projektů. Na přednášku budou navazovat studijní projekce k dějinám evropské kinematografie a televizní tvorby.
Výstupy z učení
Základní přehled v současné evropské kinematografii a televizní tvorbě od 80. let 20. století do dneška.
Osnova
  • 1. Odliv diváků a stav evropské filmové produkce v 80. letech (technologické proměny, estetické změny)
  • 2. Evropská filmová postmoderna (změna pozice umělecké kinematografie, nemožnost vyprávět příběh, neobarokní vize, propojení se světem TV, reklam a videoklopů, dialog s jinými uměními)
  • 3. Nová témata a práce s formálními prostředky v evropských produkcích v 90. letech (reflexe sociálních problémů, sebereflexivní kinematografie, sexualita, ženy a queer cinema)
  • 4. Film jako dokument (vliv digitálních kamer, hnutí Dogma)
  • 5.–6. Neoklasicismus – film jako obraz (práce s klasickými formami až ke specifickým žánrům)
  • 7.–8. Cinema jako hra (narušování hranic kinematografie)
  • 9.–10. Film jako umělecké dílo (radikálnost v autorských výpovědích)
  • 11. Spektakulární podívaná (manýristické tendence v evropských dílech, vztah k opeře, divadlu a výtvarnému umění)
  • 12. Rozvoj televizních formátů v evropských produkcích a vzestup seriálového vyprávění příběhů
  • 13. Opakování
Literatura
    povinná literatura
  • BORDWELL, D. – THOMPSONOVÁ, K. Dějiny filmu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007.
  • NICHOLS, B. Úvod do dokumentárního filmu. Praha: AMU, 2010.
  • DUTKA, E. Minimum z dějin světové animace. Praha: AMU, 2004.
    doporučená literatura
  • PATALAS, E. – GREGOR, U. Dejiny filmu. Bratislava: Tatran, 1968.
  • GAUTHIER, G. Dokumentární film, jiná kinematografie. Praha: AMU, 2004.
  • BARSAM M. R. Non-fiction film. Bloomington: Indiana University Press, 1992.
  • PLAŹEWSKI, J. Dějiny filmu 1895-2005. Praha: Academia, 2009.
  • CHERCHI, P. U. Silent cinema an Introduction. Londýn: BFU, 2002.
Výukové metody
přednáška s projekcemi
Metody hodnocení
Aktivní účast ve výuce, zkouška, písemný test, analýza vybraného snímku.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2020, zima 2021, zima 2023, zima 2024.