UVSRPV0080 Komunikace

Fakulta veřejných politik v Opavě
zima 2008
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Garance
PhDr. Věra Juříčková, Ph.D.
Ústav veřejné správy a sociální politiky – Fakulta veřejných politik v Opavě
Předpoklady
žádné
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Obsah předmětu je koncipován tak, aby seznámil studenty se základními pojmy v teorii komunikace. Vede k zamýšlení se nad proměnnými, které komunikaci ovlivňují. Student by měl znát hlavní zásady teorie komunikace. Rozlišíme roviny komunikace, charakterizujeme verbální a neverbální komunikaci. Všechna témata budou směřovat ke vnímání komunikace druhých lidí, zpětnovazebné kontrole vlastní komunikace a ovládání řeči těla. Student bude seznámen s vedením rozhovoru. Soustředíme se i na konfliktní situace a jejich možná řešení. Věnujeme se také možnostem vyjednávání, přípravě projevu, možnosti přesvědčování a vedení porady. Zaměříme se rovněž na problémy komunikace s příslušníky menšin. Společné úsilí by mělo směřovat k účelnému využívání komunikativních dovedností a zásad zdravé komunikace. Cílem je rozvíjení schopností komunikovat tak, aby naše komunikace dosahovala žádoucí efekt v konkrétním komunikačním kontextu. Pro komunikaci užíváme témata, která vycházejí z aktuálních problémů ve společnosti nebo ze zájmu studentů. Předmět je určen pouze studentům ÚVSRP.
Osnova
  • 1. Základní pojmy - oblasti komunikace, modely komunikace, komunikační šumy. Kom. Kompetence.
    2. Modality komunikačního kontextu - fyzické, kulturní, psychologické.
    3. Způsoby komunikace. Obsahová, prožitková a vztahová rovina komunikace.
    4. Neverbální komunikace - mimika, haptika, proxemika, posturologie, kinezika.
    5. Neverbální komunikace - paralingvistika, komunikace prostřednictvím předmětů.
    6. Slovní komunikace - vnímání, naslouchání, verbální sdělení. Vedení rozhovoru.
    7. Příprava veřejného projevu a jeho přednes. Vedení porady.
    8. Konflikt porozumění konfliktu, přístupy ke konfliktu, způsoby řešení konfliktu .
    9. Vyjednávání a úloha mediátora. Dohoda. Účinná argumentace. Přesvědčování.
    10. Komunikační modely - teorie her, komunikační typy podle V. Satirové, transakční analýza, systémový přístup, neurolingvistické programování, asertivita.
    11. Základní pravidla zdravé komunikace. Funkční a nefunkční komunikace, komunikační zlozvyky. Komunikace s příslušníky menšin. Chyby při komunikaci. Poruchy v interpersonální komunikaci. Týmová spolupráce.
Literatura
    povinná literatura
  • PLAŇAVA, I. Průvodce mezilidskou komunikací. Přístupy-dovednosti-poruchy. Praha: Grada, 2005. info
  • VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. info
  • MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0650-4. info
  • KŘIVOHLAVÝ, J. Konflikty mezi lidmi. Praha: Portál, 2002. info
  • PEASE, A. Řeč těla. Praha: Portál, 2001. info
  • DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-988-8. info
  • ČAKRT, M. Konflikty v řízení a řízení konfliktu. Praha: Management Press, 2000. info
Výukové metody
Přednáška s aktivizací
Přednáška s diskusí
Metody hodnocení
Písemná zkouška
Analýza výkonů studenta
Informace učitele
Aktivní účast v sebezkušenostně vedených seminářích.
Písemný test zaměřený na ověření teoretických (oblasti a způsoby komunikace, proměnné komunikačního kontextu, verbální a neverbální komunikace) a praktických dovedností (vedení rozhovoru, způsoby řešení konfliktu, prezentace projevu).
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 1993, zima 1994, zima 1995, zima 1996, zima 1997, zima 1998, zima 1999, zima 2000, zima 2001, zima 2002, zima 2003, zima 2004, zima 2005, zima 2006, zima 2007, zima 2009, zima 2010, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2014, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2018.