SICHÁLEK, Jakub. Staročeská světská lyrika. In Doležalová, Lucie a Michal Dragoun. Kříž z Telče (1434–1504). Písař, sběratel a autor. Praha: Scriptorium, 2020. s. 309-325. ISBN 978-80-88013-98-3.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Staročeská světská lyrika
Název anglicky Old Czech secular lyrical poetry
Autoři SICHÁLEK, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Praha, Kříž z Telče (1434–1504). Písař, sběratel a autor, od s. 309-325, 17 s. 2020.
Nakladatel Scriptorium
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60206 Specific literatures
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/47813059:19240/20:A0000710
Organizační jednotka Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
ISBN 978-80-88013-98-3
Klíčová slova česky středověk; lyrika; milostná poezie; čeština; latina; Viklefice; textové varianty
Klíčová slova anglicky Middle Age; lyric poetry; love poetry; Czech; Latin; song Wyclifite woman; textual variants
Štítky ÚBK
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: Mgr. Jakub Sichálek, Ph.D., učo 52120. Změněno: 17. 2. 2021 22:51.
Anotace
Nejvíc záznamů světské lyriky obsahuje známý třeboňský rukopis A7 (z let cca 1455-1460, psaný Oldřichem Křížem z Telče). V této studii jsem věnoval pozornost staročeským skladbám, jejichž převažujícím tématem je milostná problematika. Jistou heterogenitu souboru posiluje fakt, že k zápisům došlo v několika fázích a patrně na základě různých, provenienčně neznámých písemných předloh; nemůžeme vyloučit ani zápisy z paměti. Absence notace naznačuje, že Křížův zájem byl literární. V přirozeném textovém sousedství Kříž zapsal české a latinské básnické skladby, přičemž pořádajícím principem byla latina. Kříž nad některá slova (výjimečně i přímo do řádku v rámci syntagmatu textu) zapsal variantní znění. Dosavadní ediční praxe tyto slovní výrazy vyloučila do aparátu. Jaká byla funkce těchto variantních čtení, nelze zobecnit. Některé z nich byly vysvětlivkami, paratextovým slovním komentářem (jako v případě zápisu písně Viklefice), nebo reflektovaly znění jiné textové verze (jako v případě skladby s incipitem Střěz sě toho každý člověk), nebo šlo o momentální projev invence, Křížova dialogu s textem.
Anotace anglicky
Crux’s records of Czech poetry in SOA T, A 7 (c. 1455–1460) form the textual canon of Old Czech secular lyric poetry. This study focuses on the Old Czech compositions, whose overriding thematic concern is the problem of love. A certain heterogeneity in the collection reinforces the idea that it was written in several phases and, apparently, on the basis of various written mod¬els of unknown provenance; some of the poems may even be written down from memory. The absence of musical notation suggests that Crux’s interest was lit¬erary. Crux wrote variant wordings above some words (and, occasionally and exceptionally, directly into the line of the text it¬self). Previous editorial work has moved these variants to the textual appara¬tus. It is not possible to generalise about the function of these variant wordings. Some of them were explanatory notes, some paratextual commentaries (as in the case of the song Viklefice), some reflected the wording of another textual variant (as in the case of the composition with the incipit Střěz sě toho každý člověk), or they may reflect a momentary idea. They preserve Crux’s dialogue with the text.
VytisknoutZobrazeno: 17. 10. 2021 15:32