RADEK, David. Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského. Średniowiecze Polskie i Powszechne. 2020, roč. 12(16), 12(16), s. 121-141, 22 s. ISSN 2353-9720. doi:10.31261/SPiP.2020.16.06.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského
Název česky Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského
Název anglicky The making of a heretic. The case of Bolko V of Opole
Autoři RADEK, David (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Średniowiecze Polskie i Powszechne, 2020, 2353-9720.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60101 History
Stát vydavatele Polsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/47813059:19240/20:A0000730
Organizační jednotka Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Doi http://dx.doi.org/10.31261/SPiP.2020.16.06
Klíčová slova česky Bolek V. Opolský; hereze; Jan Dlugosz; Kaspar Borgeni; Petr Eschenloer; Eneáš Silvius Piccolomini; narativní strategie; husitství
Klíčová slova anglicky Bolko V of Opole; heresy; Jan Długosz; Kaspar Borgeni; Peter Eschenloer; Eneas Silvio Piccolomini; narrative strategies; the Hussite movement
Štítky ÚHV
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: Mgr. David Radek, Ph.D., učo 9360. Změněno: 3. 3. 2021 08:26.
Anotace
Cílem předkládané studie je poukázat na rozšířené stereotypy a topoi, které byly využívané středověkými kronikáři při popisech tzv. heretických hnutí. V centru mé pozornosti byla postava opolského knížete Bolka V. (ok. 1400-1460), který nechvalně proslul již za svého života spojenectvím s husitskými vojsky. Pro mnohé autory nejenom ze slezského prostředí se tím stal husitou a kacířem. I kroky, které Bolek V. podnikal po husitských válkách, upoutaly v negativním smyslu pozornost dobových autorů (např. Jana Dlugosze, Petra Eschenloera, Eneáše Silviuse Piccolominiho nebo Kaspara Borgeniho). Jak jsem se pokusil doložit v této studii, pro mnohé z výše zmíněných autorů byla důležitější podpora Jiřího z Poděbrad ze strany Bolka V. (Petr Eschenloer, Kaspar Borgeni) nebo útoky, které podnikal vůči polskému království ve čtyřicátých a padesátých letech patnáctého století (Jan Dlugosz) než samotné spojenectví s husity, ke kterému došlo na začátku třicátých let. Právě kroky, které opolský kníže podnikal na dobové politické mapě, byly důvodem, proč jej doboví kronikáři popisovali jako kacíře. V jejich popisech nalezneme celou řadu stereotypů a rétorických figur, jež byly ve středověku běžně vztahovány vůči tzv. kacířům. Bolkovi V. byla připisována především pýcha, jakožto závažný hřích, kterého by se správný křesťan měl vyvarovat. Část autorů také upozorňovala na Bolkův nekřesťanský sexuální život, E. S. Piccolomini v této souvislosti zpochybňoval také jeho příčetnost. Častým stereotypem jsou poukazy na Bolkovo spojenectví s ďáblem či temnými silami. Specifickým stereotypem, který můžeme spojit s opolským knížetem, je poté učenost. V případě Bolka V. poukazoval Kaspar Borgeni na skutečnost, že šlo o studenta pražské univerzity. Jak jsem se pokusil doložit, toto tvrzení nelze brát doslovně, protože studium v Praze nelze prokázat žádným dalším pramenem. Kaspar Borgeni jej využil jako jeden z narativních prostředků, které měly dobového čtenáře přesvědčit, že opolský kníže byl skutečně odsouzeníhodným heretikem. Takto utvořený obraz Bolka V. vykazuje velkou životnost a s tvrzeními o herezi opolského knížete se můžeme setkat ještě dnes
Anotace anglicky
The aim of the present study is to draw attention to the common stereotypes and literary topoi, which were used by medieval chroniclers to describe the so-called Hussite movement. I focus on the person of Bolko V (ca. 1400—1460), the Duke of Opole, who became infamous as an ally of the Hussite troops. For that reason, numerous authors, not only from Silesia, described him as a Hussite and heretic. Also the actions taken by Bolko V after the Hussite wars attracted the attention of his contemporary writers (e.g. Jan Długosz, Peter Eschenloer, Eneas Silvio Piccolomini, Kaspar Borgeni) in a negative way. As I try to show in my study, to a number of the authors mentioned above, the most important thing was Bolko V’s support for King George of Podebrady (Peter Eschenloer, Kaspar Borgeni), his attacks on the Polish Kingdom in the 1440s and 1450s (Jan Długosz), and his ally with the Hussites at the beginning of the 1430s. Those very actions taken by the Duke of Opole on the political map of his age decided about the fact that his contemporary chroniclers depicted him as a heretic. In the descriptions of his person we can find numerous stereotypes and rhetorical figures that were commonly used in the Middle Ages to refer to heretics. First of all, Bolko V is accused of pride, a deadly sin that a true Christian should avoid. Some authors mention Bolko V’s non-Christian sexual misconduct, and E. S. Piccolomini in this context additionally doubts his accountability. A common stereotype is the accusation of contacts with the Devil or dark powers. A peculiar stereotype is the Duke of Opole’s learnedness. Kaspar Borgeni mentions Bolko V’s studies at the University of Prague. As I try to show, the information concerning Bolko’s studies in Prague cannot be proven with any other source. Kaspar Borgeni uses that claim as one of his narrative figures in order to convince his readers that the Duke of Opole really was a censurable heretic. The picture of Bolko V created in such a way was very lively and the claims concerning the Duke of Opole’s heresy are formulated even today.
VytisknoutZobrazeno: 25. 10. 2021 00:06