FPF:UHVH0029 Historiografie a pol. - Informace o předmětu
UHVH0029 Historiografie a politika v první polovině 20. století
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavěléto 2014
- Rozsah
- 1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
- Vyučující
- prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. (přednášející)
prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. (cvičící) - Garance
- prof. Mgr. Martin Čapský, Ph.D.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Kulturní dějiny (program FPF, N7105 HiVe)
- Cíle předmětu
- Cílem přednášky je seznámit posluchače s problematikou vzniku moderního dějepisectví, především ve střední Evropě. Přednášející chce ukázat, že historiografie nevznikala odtrženě od politického vývoje a naopak byla často v úzkém vztahu s totalitárními politickými režimy. Historiografie ve 20. století rozšířila svůj záběr z oblasti politických dějin o hospodářské a kulturní dějiny, o dějiny myšlení (Geistesgeschite); pomalu se do vědeckého diskursu začalo prosazovat paradigma vývoje hospodářských, sociálních a kulturních jevů a institucí. Odvrat od positivismu a historismu se objevil ve Francii (pozdější paradigma školy Annales), a jak se dnes ukazuje, také v nacistickém Německu. Trendem německého dějepisectví ve 30. letech byla tzv. Volksgeschichte, historiografický směr, který interdisciplinárně spojoval metody lingvistické, sociologické, etnografické a tradičně historické. Jeho předmětem ovšem nebyl pojem "společnost", nýbrž pojem "národ/lid" ("Volk"). Volksgeschichte byla také proto nacistickým režimem podporována a využívána k podpoře a legitimizaci politické moci. Obdobným způsobem bylo podporováno bádání zaměřené na německý východ (tzv. Ostforschung), legitimizující nacistickou politiku za východními hranicemi říše. Existuje pro podobný vývoj srovnání s dalšími evropskými zeměmi?
- Osnova
- 1. Vztah historické vědy a politiky v moderních dějinách I.(úvodní pojmy a úvahy)
2. Vztah historické vědy a politiky v moderních dějinách II.(úvodní pojmy a úvahy)
3. Souputníci 19. století: historismus a nacionalismus?
4. Vzestup historických spolků; Hledání nového paradigmatu aneb dějepisectví na ústupu od historismu; Historikové a politické režimy?
5. Výmarské Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Československo
6.Historikové a politické režimy?
7. Nacionálněsocialistické Německo
8. Tzv. Ostforschung a jeho instituce
9. Sociální vědy a válka; 1945- zlom nebo kontinuita
10. Historikové ve službě poválečných komunistických režimů I.
11. Historikové ve službě poválečných komunistických režimů II.
12. Závěrečné úvahy
- 1. Vztah historické vědy a politiky v moderních dějinách I.(úvodní pojmy a úvahy)
- Literatura
- doporučená literatura
- Piskorski, J.M. - Hackmann, J. - Jaworski, R. (Hrsg.). Deutsche Ostforschung und polnische Westforschung.Osnabrück, Poznaň 2002. info
- Schöttler, P. (Hrsg.). Geschichtsschreibung als Legitimationswissenschaft 1918-1945, Frankfurt am Main 1997. info
- Haar, I. Historiker im Nationalsozialismus. Deutsche Geschichtswissenschaft und der "Volkstumskampf" im Osten, Göttingen 2000. info
- Wiedemann, A. Nadace Reinharda Heydricha v Praze. Praha 2004. info
- Kutnar, F. - Marek, J. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 1997. info
- Oberkrome, W. Volksgeschichte. Metodische Inovation und völkische Ideologisierung in Deutschen Geschichtswissenschaft 1918-1945.Göttingen 1993. info
- Iggers, G. Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha, 2002. info
- Informace učitele
- Úspěšné splnění závěrečného testu.
- Další komentáře
- Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
- Statistika zápisu (léto 2014, nejnovější)
- Permalink: https://is.slu.cz/predmet/fpf/leto2014/UHVH0029