UHVH0029 Historiografie a politika v první polovině 20. století

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2017
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. (přednášející)
prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. (cvičící)
Garance
prof. Mgr. Martin Čapský, Ph.D.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
Určeno studentům navazujího studia.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem přednášky je seznámit posluchače s problematikou vzniku moderního dějepisectví, především ve střední Evropě. Přednášející chce ukázat, že historiografie nevznikala odtrženě od politického vývoje a naopak byla často v úzkém vztahu s totalitárními politickými režimy. Historiografie ve 20. století rozšířila svůj záběr z oblasti politických dějin o hospodářské a kulturní dějiny, o dějiny myšlení (Geistesgeschite); pomalu se do vědeckého diskursu začalo prosazovat paradigma vývoje hospodářských, sociálních a kulturních jevů a institucí. Odvrat od positivismu a historismu se objevil ve Francii (pozdější paradigma školy Annales), a jak se dnes ukazuje, také v nacistickém Německu. Trendem německého dějepisectví ve 30. letech byla tzv. Volksgeschichte, historiografický směr, který interdisciplinárně spojoval metody lingvistické, sociologické, etnografické a tradičně historické. Jeho předmětem ovšem nebyl pojem "společnost", nýbrž pojem "národ/lid" ("Volk"). Volksgeschichte byla také proto nacistickým režimem podporována a využívána k podpoře a legitimizaci politické moci. Obdobným způsobem bylo podporováno bádání zaměřené na německý východ (tzv. Ostforschung), legitimizující nacistickou politiku za východními hranicemi říše. Existuje pro podobný vývoj srovnání s dalšími evropskými zeměmi?
Osnova
  • 1. Vztah historické vědy a politiky v moderních dějinách I.(úvodní pojmy a úvahy)
    2. Vztah historické vědy a politiky v moderních dějinách II.(úvodní pojmy a úvahy)
    3. Souputníci 19. století: historismus a nacionalismus?
    4. Vzestup historických spolků; Hledání nového paradigmatu aneb dějepisectví na ústupu od historismu; Historikové a politické režimy?
    5. Výmarské Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Československo
    6.Historikové a politické režimy?
    7. Nacionálněsocialistické Německo
    8. Tzv. Ostforschung a jeho instituce
    9. Sociální vědy a válka; 1945- zlom nebo kontinuita
    10. Historikové ve službě poválečných komunistických režimů I.
    11. Historikové ve službě poválečných komunistických režimů II.
    12. Závěrečné úvahy
Literatura
    doporučená literatura
  • Piskorski, J.M. - Hackmann, J. - Jaworski, R. (Hrsg.). Deutsche Ostforschung und polnische Westforschung.Osnabrück, Poznaň 2002. info
  • Schöttler, P. (Hrsg.). Geschichtsschreibung als Legitimationswissenschaft 1918-1945, Frankfurt am Main 1997. info
  • Haar, I. Historiker im Nationalsozialismus. Deutsche Geschichtswissenschaft und der "Volkstumskampf" im Osten, Göttingen 2000. info
  • Wiedemann, A. Nadace Reinharda Heydricha v Praze. Praha 2004. info
  • Kutnar, F. - Marek, J. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 1997. info
  • Oberkrome, W. Volksgeschichte. Metodische Inovation und völkische Ideologisierung in Deutschen Geschichtswissenschaft 1918-1945.Göttingen 1993. info
  • Iggers, G. Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha, 2002. info
Informace učitele
Úspěšné splnění závěrečného testu.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2009, léto 2010, léto 2011, léto 2012, léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, léto 2018, léto 2019, léto 2020.